Před zahájením programu 4. kola SL jsme si mohli klást mnoho otázek, na které program tohoto kola našel odpovědi. Tak např. jak se bude dařit Plzni pod novým trenérem, jak se povede Spartě poprvé na vlastním stadionu po vyřazení v předkole Ligy mistrů, jak zvládnou toto utkání fanoušci Sparty a Baníku Ostrava (naposledy v Ostravě to byla hrůza), jak si povede obrana Liberce bez klubem vyřazeného zkušeného obránce Rajnocha, jak si poradí Teplice v prvním utkání na domácím stadionu s lídrem tabulky Slávií a současně zda Slávia naváže na bodové zisky v prvních třech kolech, zda se konečně probere změněná Mladá Boleslav střelecky, zda Jihlava získá na Slovácku svůj první bod nebo body, zda konečně vstřelí Hradec Králové svoji první branku v soutěži, zda se vzpamatují České Budějovice v Brně z těžkého debaklu 0:4 doma s Plzní, zda hráči Bohemians potvrdí na domácím stadionu tři body, které přivezli před týdnem z Jihlavy. Otázek tedy plno, tak pojďme k jejich zodpovězení.
Začnu utkáním Plzeň v. Hradec Králové. Domácí pod novým trenérem a s možností postupu na první místo tabulky v případě výhry. Hráči nenechali nikoho na pochybách, jak se bude po utkání vedoucí tým SL jmenovat. Je to Viktoria Plzeň, protože mužstvo svého soupeře z Hradce Králové zcela s přehledem přehrálo. Plzeň hrála opět ten svůj aktivní, kombinační fotbal. Do soupeře se doslova zakousla a brzy vstřelila vedoucí branku, která stála opravdu zato. Signál z tzv. zkráceného rohu trefil po centru Hrošovského Limberský trochu holení, ale těžkým volejem nedal brankáři Koubkovi (shoda jmen s trenérem Plzně) šanci. Druhý gól byl z jiného „soudku“, ale také skvělá ukázka rychlého, přímočarého protiútoku Plzně po obranném rohovém kopu. Brankář Kozáčik rychle vyhodil míč na Koláře, ten přesprintoval s míčem celé hřiště (bylo zajímavé sledovat, jak na něj několik hráčů soupeře nestačilo i bez míče) a předložil skvělou kolmou přihrávku mezi vracející se obránce mladému Chramostovi. Ten míč v rychlosti převzal a druhým dotekem chladnokrevně podél brankáře zavěsil. Opravdu paráda. Poté hráči Plzně trochu polevili a do šance se dostal i Hradec Králové. Dvakrát to vypadalo, že první branku v sezóně už musí vstřelit, ale oba hráči své tutovky neuvěřitelně zazdili. Proto mají na svém kontě vstřelených branek hrozivou nulu.
Když jsme u těch parádních branek, tak musím jmenovat i první branku Teplic. Skvělé sklepnutí prvním dotekem Litsingiho na Mahmutoviče a od něj zpět narážečka v malém prostoru mezi stopery na Litsingiho byla ukázka skvělé práce s míčem. Na takovou akci prakticky není obrana. Teplice hrály první poločas neuvěřitelně rychle s míčem i bez něj a defenzíva Slávie nevěděla, kam dříve skočit. Vedení domácích mohlo být i větší než dvoubrankové. Mužstvo Teplic tak navázalo na své výkony z podzimní části minulé sezóny. Možná k tomu přispěla i vzpomínka na zesnulého ředitele Hrdličku. Tým Teplic totiž od jeho úmrtí hrál poprvé doma, před svými diváky.
Dalším nečekaným výsledkem ve 4. kole SL byla zcela jistě porážka Sparty 0:1 na domácím stadionu s Baníkem Ostrava. Skončila tak jednak dva roky trvající série bez porážky před svými diváky a jednak to není ideální výsledek před prvním utkáním posledního předkola Evropské ligy s nizozemským Zwolle. Omluvou pro tým Sparty nemůže být ani neúčast Váchy, který nemůže nastoupit ani v evropském poháru. Baník přijel na Letnou s pokorou, s poctivou defenzívou a této taktice prospěla i brzká vedoucí branka, kterou po nepřesné rozehrávce Sparty vstřelil výborný Greguš už v 5. minutě. Poté se Sparta snažila celý zbytek utkání alespoň o vyrovnání, ale Baník bránil výborně a zaslouženě si odvezl z Prahy tři body.
Naši další pohároví zástupci Liberec a Mladá Boleslav hráli na svých stadionech. Liberec s pozměněnou obranou a brankářem směrem k mladým hráčům (místo brankáře Hrošša mladý Kolář a místo Rajnocha mladý Pokorný) sice obrannou fázi zvládl, ale v ofenzívě se neprosadil, což k takovým omlazeným týmům jaksi patří. Naučit hráče dobře bránit je pro trenéry jednodušší, než kvalitně útočit. Tady je to totiž především o kvalitě a zkušenosti a ta v takových případech chybí. A to je případ i Liberce.
Mladá Boleslav tentokrát naopak vstřelila čtyři branky Příbrami (v prvních třech kolech jen jednu), což možná znamená, že tým po mnoha letních změnách si pomalu „sedá“. To se ukáže v dalších kolech, pokud to nebyla jen souhra příznivých okolností.
Tým Bohemians prohrál v domácím prostředí se silným Jabloncem 1:2 a nepotvrdil tak zisk tří bodů v Jihlavě. Ukazuje se, že týmy tohoto typu, tedy bojovné a dobře organizované výsledkově nerozlišují mezi utkáním doma a venku, protože venku se jim někdy daří protiútoky do volného prostoru a jsou tak schopny bodovat a doma naopak nejsou schopny do zataženého soupeře se prosadit a naopak z protiútoku inkasují.
Něco podobného platí i pro České Budějovice. Po prohře 0:4 doma s Plzní si odvezly bod za remízu 2:2 z Brna.
To Jihlavě se nedaří ani doma ani venku. I když herně tentokrát na Slovácku nezaostávala, ale co je to platné, když si připsala na své konto další porážku a na bodovém kontě jí svítí stále nula. V týmu Slovácka se opět střelecky prosadil útočník Došek a potvrdil tak, že bez něj je Slovácko málo produktivní, i když Diviš mu zdatně sekunduje.
Dosavadní průběh naší nejvyšší fotbalové soutěže je velmi zajímavý. I 4. kolo potvrdilo, že nikdo nemá nic jistého, že každý může porazit každého. Navíc kromě Sparty již jsou všichni ostatní pohároví zástupci z kola ven a mohou se plně soustředit na Synot ligu. Doufám, že se k nim nepřiřadí i Sparta. První utkání s nizozemským Zwolle hraje již v tomto týdnu, tak ji držme palce.
Konečně se trochu chytili střelci, v tomto kole padlo 22 branek, což dělá průměr 2,75 na utkání. Do ochozů přišlo cca 50 tisíc diváků a to je skvělý průměr přes 6 tisíc. Jen tak dále.