I 5. kolo naší nejvyšší fotbalové soutěže potvrdilo, že v ní nemá nikdo nic jistého, a že o dramatičnost nemá nouzi. Opět se proto měnil tým, který bude v období do 6. kola okupovat vedoucí příčku tabulky. Opakovaně se na ní usadila Slávia Praha, což je po jeho loňském vystoupení asi největší překvapení. Jenže dalším šokem, tentokrát negativním je, zejména pro fanoušky Sparty, druhá porážka jejich týmu za sebou, navíc bez vstřeleného gólu, což je po loňské spanilé jízdě Sparty další nečekaná změna. Pojďme ale postupně.
Nejvíce mě tentokrát, a určitě nejen mě, zaujala dvě utkání, která měla navíc mnoho společných znaků. Jedná se o utkání Viktorie Plzeň na Slávii a pražské Sparty v derby na Julisce s Duklou Praha. Je evidentní, že společným znakem těchto utkání jsou prohry obou favoritů, navíc stejným výsledkem 0:1 a k tomu ještě bez vstřelené branky. Tato dvě utkání a jejich výsledky přesně vystihují moje časté komentáře na téma progresivního a atraktivního herního stylu. Oba favorité totiž hráli podobně a podobným způsobem hráli jejich soupeři. Týmy Plzně i Sparty prohrály i přesto, že měly procento držení míče daleko vyšší, než jejich přemožitelé. Plzeň se Slávií 71 % a Sparta 66 %. Jak je tedy možné, že v utkání odešly bez bodového zisku?
Jednoduše proto, že pověstné „tiky-taka“, které „vymyslela“ španělská Barcelona je již překonané a soupeři na něj již našli protizbraň. Nebo jej naše dva nejsilnější týmy tak trochu „upravily“ ve svoji verzi. Zejména Sparta používá velmi zdlouhavou kombinaci s řadou nic neřešících přihrávek z jedné strany na druhou, jejich přechodová fáze je sice tzv. pod kontrolou, ale velmi pomalá a soupeř se proto stihne vrátit po ztrátě míče nebo v obranném bloku do ideálního postavení. Naopak po zisku míče díky přímočarosti a rychlosti své kombinace využívá mezer v defenzívě takto fungujícího týmu. Zejména Dukla tímto způsobem trápila Spartu, Slávia nebyla tak kvalitní v protiútocích, vedení udržela více bojovností a nezměrnou soudržností celého týmu. I proto, že plzeňská Viktoria je v tomto způsobu hry přeci jen momentálně kvalitnější, než pražská Sparta. Prohrála i díky neschopnosti proměnit několik vyložených šancí, které si dokázala vypracovat. Trenéři Barcelony vždy konstatovali, že pokud má tým míč pod kontrolou, tak nemůže obdržet branku. Ano, to je pravda. Jenže pro naše takto hrající týmy, zejména pro Spartu současně platí, že ji tímto způsobem ani nemůžou vstřelit. Proto by se měla snažit hrát daleko přímočařeji. Dokonce jsem si všiml, že Sparta tak zdlouhavě hrála i v Malmö, když prohrávala 0:2 a potřebovala vstřelit branku.
Dalšími dvěma týmy, které nás reprezentovaly v evropských pohárech (bohužel musím použít minulý čas), jsou Mladá Boleslav a Liberec. Prvně jmenovaný tým prohrál překvapivě v Českých Budějovicích 1:2, když obdržel rozhodující branku v době, kdy hrál přesilovku po vyloučení domácího hráče už ve 23. minutě. Nevyužil tak nejen svoji přesilovku, ale dokonce v ní obdržel branku a to určitě trenéra Jarolíma nepotěšilo. Po výhře před týdnem na svém stadionu s Příbramí 4:1 to vypadalo, že v létě „přebudované“ mužstvo si již tzv. „sedá“, ale po Českých Budějovicích bude spíše dusno.
To Liberec díky brance tři minuty před koncem si z Teplic odvezl alespoň jeden bod. Tepličtí nezopakovali výborný výkon z utkání se Slávií Praha a museli dokonce „otáčet“ skóre z 0:1 na 2:1, ale dva body jim v závěru „ukradl“ nizozemský hráč v dresu Liberce Luckassen.
Ostravský Baník po výhře na Spartě přivítal na svém stadionu v moravském derby Brno. Před poloprázdným hledištěm svého tradičního soupeře porazil nejtěsnějším rozdílem 1:0, i když v závěru musel o další tři body tvrdě bojovat. Určitě k zamyšlení pro hráče Baníku stojí fakt, že Brno je začalo přehrávat v době, kdy hrálo v oslabení o vyloučeného obránce Jugase, který kromě červené karty také utkání rozhodl vlastním gólem. Opravdu smolné utkání pro něj. Jenže u hráčů Baníku se zřejmě projevil, námi trenéry nenáviděný efekt, kdy fotbalisté po vyloučení soupeře mají pocit, že teď už to přeci uhrajeme v pohodě. Nastane útlum v koncentraci a nasazení, soupeř si vypracuje šance a nastane obava a zmatky. Tento vývoj postihl hráče Baníku, naštěstí pro ně neměl vliv na zisk tří důležitých bodů.
Ve zbývajících utkáních se prezentovaly týmy, které potřebovaly body velmi naléhavě. Zajímavostí tohoto kola byl fakt, že hned několik týmů v tomto ročníku vyhrálo poprvé. Patří k nim i již zmiňované České Budějovice a také druhý nováček Hradec Králové. Ten díky výhře se Slováckem 2:0 nejen konečně dokázal proměnit své vyložené šance, ale současně vstřelil své první branky v tomto ročníku, které zajistily zisk tří bodů, což by mělo být velkou psychickou úlevou a vzpruhou do dalších utkání.
Dalšímu týmu, který čeká na první výhru se to nepodařilo. Tím je Jihlava, která zaslouženě prohrála v Jablonci 2:0, který se tímto naopak po velkých hráčských letních změnách začíná hlasitě hlásit o místo minimálně na příčkách zaručující evropské poháry. Jihlavští naopak nezískali ani v 5. kole žádný bod, jako jediní jsou v tomto kritériu na nule a navíc již vypadli z poháru s druholigovým Žižkovem.
Dalším týmem bez výhry je Příbram, která v souboji týmů z druhé poloviny tabulky prohrála na svém stadionu s Bohemians 1905 2:3. Tento výsledek mi zapadá do teorie, kterou jsem zmínil po minulém kole v souvislosti s Bohemians 1905. Mám na mysli výsledky na hřišti soupeře a na svém stadionu. U Bohemians 1905 jsem napsal, že týmy, které sází více na bojovnost a nasazení díky nižší fotbalové kvalitě mají větší šanci vyhrát na hřišti soupeře, než na svém stadionu, protože v domácím utkání musí vsadit na aktivní fotbal i díky svým divákům a připravuje tak šanci pro svého soupeře, který je ztrestá rychlým protiútokem. Naopak na hřišti soupeře se role otočí, na protiútoky čeká jako hostující tým a je tak schopen získat tři body. Proto Bohemians 1905 jsou v posledních třech kolech schopny vyhrát v Jihlavě, následně prohrát doma s Jabloncem a poté opět vyhrát v Příbrami. Příbram naopak získá bod doma se Spartou, protože více brání a hraje na protiútoky a prohraje se sebou rovnými Bohemians 1905, protože musí útočit a nezvládne protiútoky soupeře po ztrátě míče. A o tom začíná být současný fotbal, jak jsem o tom psal v případě Viktorie Plzeň a Sparty Praha.
Před reprezentační přestávkou se bude hrát ještě jedno kolo a já jsem přesvědčen, že se máme opět na co těšit. Nevím, jak vy, ale já se těším, protože se v ní odehrává mnoho zajímavého. Tím nemám na mysli chyby rozhodčích, kterých je na můj vkus až moc.