Asi teď bádáte, k čemu jsem toto známé pořekadlo přiřadil. Asi by se našlo několik subjektů či událostí, ale v tomto případě míří na jeden tradiční fotbalový klub, který po 30-ti letech opouští českou nejvyšší fotbalovou soutěž. Takže ano, mám na mysli Sigmu Olomouc, kde jsem strávil mnoho let (dohromady 17) na různých pozicích od hráče až po trenéra „A“ mužstva.
Pro tuto svoji soukromou analýzu jsem si nechal určitý časový odstup, ale nemohu se jí vyhnout na svých webových stránkách, které jste nyní navštívili. Nemohu proto, že bych něco takového absolutně nečekal a ještě teď se zdráhám uvěřit tomu, že se to opravdu stalo. Že dlouho „můj“ klub bude hrát FNL, tedy až druhou nejvyšší fotbalovou soutěž v Česku. Došlo mi to i dnes, když jsem na webových stránkách www.isport.cz klikl na odkaz o přestupech a spekulacích o změnách v hráčských kádrech prvoligových týmů a tak nějak automaticky jsem byl zvědavý na změny v Sigmě. Jenže jsem ji tam nenašel a až v tom okamžiku mi opět došlo, že tam být ani nemůže, protože momentálně působí až ve druhé nejvyšší soutěži a ta tak moc nikoho nezajímá. Zkrátka si na to budu muset zvykat.
Nenárokuji si sice patent na rozum a nemyslím si, že všemu rozumím, ale na příčiny tohoto pádu mám jasný názor. Viníkem není jen manažér a trenér „A“ mužstva Zdeněk Psotka. To by bylo velmi zjednodušené a nekorektní podobně, jako to bylo nekorektní v mém případě v roce 2006, kdy jsem byl od týmu odvolán po 4. kole a v médiích se pak dočítal lživá fakta o své práci od lidí, kteří se tím snažili zbavit své zodpovědnosti. Tenkrát to byli pánové Kubíček a Gajda a dnes ani nevím, kdo v Sigmě rozhoduje o zásadních věcech. Jen se dozvídám, že je v tomto klubu několik křídel, která se vzájemně hádají a nekomunikují.
Pokud bych měl co nejstručněji identifikovat příčiny pádu Sigmy do druhé ligy, tak vyslovím dvě hlavní, od kterých se potom odvíjí ty další. První je ve ztrátě pokory klubu na všech úrovních od mládeže až po nejvyšší vedení a tou druhou je zbourání jednoho ze tří pilířů (neděste se nejde o důchodový systém) práce trenéra. Často je totiž tato činnost zužována jen na trénink, ale trenér nejen trénuje, ale i vzdělává (fotbalově) a vychovává. Podle mého názoru se zbortil ten poslední pilíř, tedy výchova.
Nemám na mysli produkci kvalitních odchovanců, ale výchovu ve smyslu charakteru hráčů po lidské stránce, tedy fotbalisty, kteří přistupují ke své práci, tedy fotbalu zodpovědně, stejně tak ke svému vzdělání, chtějí se zlepšovat na hřišti a vystudovat školu. Věřte, že něco o tom vím, protože jsem se v posledních letech vrátil k práci u mládeže (1.HFK Olomouc), u které jsem kdysi začínal právě v Sigmě. Proto také přicházím do kontaktu s některými mládežnickými trenéry v Sigmě a hlavně s rodiči chlapců, kteří Sigmu opouští z výkonnostních důvodů nebo v mladším věku kvůli tomu, jaká je v mládežnických týmech vytvářena atmosféra. Zjednodušeně řečeno jsou preferováni chlapci, kteří jsou tak trochu hůře zvladatelní, protože přeci kvalitní fotbalista by neměl být moc inteligentní a naopak být tak trochu „darebák“. A to je velký omyl zodpovědných lidí u mládeže Sigmy. Tato teze platila kdysi dávno a je už také dávno překonaná, protože kluby jsou dnes firma, která „vyrábí“ fotbalisty, které potom hodlá zpeněžit, a proto by měla mít za cíl „vyrobit“ fotbalistu, který dosáhne maxima svých možností. A maxima svých možností dosáhne, když bude poctivě trénovat, pracovat na sobě po všech stránkách, tedy i vzděláním a naopak nebude navštěvovat bary, herny s herními automaty, casina apod. I tyto informace se ke mně dostávají a já se tomu nedivím. Proto se také nedivím, že bydlím v domě s jedním hráčem Sigmy, který na chodníku před domem bez pocitu nepatřičnosti kouří cigaretu a nemá potřebu ji ukrýt před lidmi. Jiný zase podrazí klub, který jej vychoval a uteče do jiného klubu. V tomto případě i díky naprostému amatérismu zodpovědných lidí. Nabízí se manažér Psotka, ale ono to mohlo být klidně i jinak.
O tom, jak se z nezdravé atmosféry dá klub změnit na zdravou by si měli zodpovědní lidé v Sigmě přečíst v analýze deníku Sport v jeho nedávné příloze, která se týkala Sparty Praha. Tam je výstižně popsaná pozitivní změna, která se s nástupem dnes již bohužel zesnulého Lukáše Přibyla na post ředitele klubu a trenéra Hřebíka na post sportovního ředitele Sparty udála. I ve Spartě si konečně uvědomili, že hráče typu Řepky, Blažka apod. musí nahradit hráči stejně sportovně kvalitními, ale současně mentálně a charakterově zdravými. Výsledkem je nejen mistrovský titul a zisk národního poháru, ale i daleko lepší atmosféra v klubu. Všichni v něm evidentně táhnou tzv. „za jeden provaz“ a platí to i o hráčské kabině „A“ mužstva. Změnila se i léta evidentní arogance Sparty směrem k jiným subjektům včetně médií. Z toho všeho by si měla Sigma vzít příklad. Jenže v případě Sparty stáli za touto pozitivní změnou noví lidé (Přibyl a Hřebík) a já se obávám, že do Sigmy nebude nikdo nový vpuštěn.
Až na třetí místo ve výčtu příčin totálního kolapsu Sigmy Olomouc dávám manažerské chyby, které klub udělal. Patří sem i údajná korupční aféra Bohemians-Střížkov, patří sem aféra s vyplácením se hráčů, kteří chtěli přestoupit do zahraničí, nepovedené nákupy hráčů, kteří záhy ztratili místo v „A“ týmu (Vidlička, Karaš, Fall, Lietava), odchody hráčů na hostování, kteří potom týmu na hřišti chyběli (Janotka, Vepřek, Petr, Vašíček), Schulmeister byl nejdříve volným hráčem na odpis, později nepostradatelným atd. Opravdu některé manažerské kroky nedávaly smysl a při pohledu z venku nad nimi zůstával rozum stát.
Měl jsem často pocit, že sestava hráčů na jednotlivá utkání nebyla stabilizovaná, jakoby se pořád hledalo nejvhodnější složení. V týmu bylo mnoho odchovanců, což je určitě pozitivní věc, jenže v případě Sigmy i na úkor některých zkušených hráčů, které jsem jmenoval v předchozím odstavci. Samozřejmě se nabízí otázka, proč tomu tak bylo a odpovědí by mohlo být několik. Zaslechl jsem, jak se píše, od dobře informovaného zdroje, že důvodem tohoto omlazení týmu byly i zájmy hráčských agentů a napojení některých lidí v klubu na ně. Ale to jsou jen spekulace. V každém případě i ve sportovní oblasti klub udělal mnoho chyb a to, že si to nyní klubový šéf Lébr uvědomuje, jak jsem si přečetl z jeho rozhovoru v novinách, je pozdě.
Součástí klubové ztráty pokory je i způsob komunikace se svými fanoušky, kteří i na tyto nepochopitelné kroky vedení Sigmy upozorňovali, ale vedení s nimi o tom nechtělo diskutovat. Já si sice nemyslím, že fanoušci by měli rozhodovat o jednotlivých krocích klubu nebo o jeho strategii a filosofii, ale komunikovat s nimi se musí. A tady má Sigma velké rezervy.
Rezervy má i ve vztahu ke svým bývalým fotbalistům (i v tom může jít dnes Sparta příkladem). Ten odměřený vztah znám dobře z obou stran. Vím, že to tak vždy bylo i za mého působení v klubu a je to tak i nyní. A to je opět o ztrátě pokory. O tom přezíravém pohledu na hráčské osobnosti, které jsou přeci jen hloupými fotbalisty.
Pozorný čtenář si všiml, že jsem se nezmínil o vyloženě trenérských věcech, týkajících se sestavy na utkání, volby základního rozestavení nebo zápasové strategie apod. Důvody jsou dva. Jednak neznám hráče z každodenního tréninkového procesu a z vlastní zkušenosti vím, že ten je k tomu nejdůležitější a má ho především trenér, a hlavně mužstvo Sigmy sleduji jen z televizních přenosů, protože od roku 2006, kdy na mě udělali jako na trenéra „A“ mužstva pánové Kubíček a Gajda podraz umocněný způsobem řešení situace po mém odvolání hraničícím s vydíráním, jsem navštívil prvoligové utkání Sigmy na Andrově stadionu za 8 sezón jen jednou a to je pro seriózní hodnocení málo. Je jasné, že vzhledem k sestupu týmu do druhé ligy se udělalo i tady chyb hodně.
V poslední době často čtu, že jediným cílem klubu je okamžitý návrat do nejvyšší soutěže, ale že to nebude jednoduché, protože FNL je těžká soutěž. Tak to je naprostý nesmysl. Myslím to o síle FNL. Po letošním postupu Hradce Králové a Českých Budějovic a předpokládaného poklesu Znojma tam prakticky jiný kandidát není a není tam ani nikdo, kdo splňuje bezpečnostní podmínky stadionu. Možná Viktoria Žižkov, kam se vrátil sportovní manažér Ivan Horník a Zlín. Ten ovšem ambice na postup zřejmě nemá. Takže postup je evidentně povinností a Sigma jej zvládne bez problémů. Jen budou muset všichni vstřebat, hlavně hráči, utkání před prázdnými tribunami Androva stadionu a s neatraktivními kluby (hlavně diváci).
Já jim k tomu přeji hodně zdaru a doufám, že za rok bude olomoucký fotbal opět prvoligový.