V úvodu mého komentáře k průběhu 22. kola GL se budu zabývat základní statistikou, protože i tam lze najít některá zajímavá čísla.
To jedno jsem už předeslal v nadpisu tohoto komentáře a tím je rekordní počet 28 vstřelených branek v jednom kole v jarní části soutěže. Určitě zajímavé je i zjištění, že hostující týmy si tentokrát odvezly domů pouze dvě remízy (Teplice v Jablonci a Ostrava na Bohemians) a z 28-mi branek vstřelily jen 5. Domácí týmy tedy vstřelily plných 23 branek, z toho první tři týmy v tabulce 12 (Plzeň 6, Sparta a Mladá Boleslav po 3).
Při pohledu na tabulku GL se pomalu vyjasňuje na medailových příčkách, které, kromě pomyslné medaile, zaručují také účast v evropských klubových soutěžích. O prvenství Sparty já osobně nepochybuji, i když Viktoria Plzeň po vyřazení z Evropské ligy naznačila nárůst formy, tak o prvním i druhém místě po 30. kole GL je rozhodnuto. Zajímavě se ovšem vyvíjí situace na třetím místě tabulky. O tu se v jednu chvíli přetlačovaly týmy Mladé Boleslavi, Teplic, Dukly Praha, Liberce i Jablonce, jenže díky výsledkům z několika posledních kol ze hry postupně vypadávají Jablonec, Dukla a dokonce i Liberec, který v posledních třech kolech získal jen tři body a Teplice, které za stejné období získaly jen body dva. Naopak tým Mladé Boleslavi získal za poslední tři kola plný počet 9 bodů a v tabulce se to samozřejmě projevilo. Mladá Boleslav je na třetím místě a její odstup je již čtyřbodový.
Ve druhé polovině tabulky to ovšem stále vře a bude asi až do konce. Ze skupiny ohrožených prchají Slovácko a Jihlava a pro představu nahuštěného bodového zisku uvedu, že Příbram na 10. místě má 23 bodů a poslední dva týmy Ostrava a Bohemians 19. Tady na konci tabulky bude boj o „černého Petra“ ještě hodně napínavý.
Teď už k jednotlivým utkáním. Zahajovacím v tomto kole bylo páteční utkání Jihlavy se Sigmou Olomouc. Jihlava dvakrát přivezla tři body z Prahy a já v minulém komentáři napsal, že jí vyhovuje hra na rychlé protiútoky. Proto bylo i pro mě překvapením, že deklasovala Sigmu na domácím stadionu, kde ji měla hrozit protiútoky Sigma. Jenže tomu tak nebylo, protože po první brance po standardní situaci mohla domácí Jihlava navázat na hru na soupeřově hřišti a v kombinaci s kreativním a technicky výborným bosenským hráčem Harbou se domácí diváci dočkali pěti branek v síti soupeře a za týden jistě přijdou na Mladou Boleslav znovu. Jenže to bude těžký soupeř, protože boleslavští pod trenérem Jarolímem získali na jaře již 14 bodů (druzí na jaře). Zaujalo mě zdůvodnění této úspěšné změny k lepšímu u týmu Mladé Boleslavi. Oslovení hráči i sám trenér konstatovali, že příčinou je trenérem přísně ordinovaná disciplína v defenzivní části hry, která je společně s individuální hráčskou kvalitou v ofenzívě příčinou zlepšených výsledků, hlavně menším počtem obdržených branek. V době proklamací mnoha trenérů o atraktivním, aktivním, útočném atd. způsobu hry docela zajímavá informace, ale i podle mě reálná. Všichni trenéři totiž víme, že v kolektivních sportech je základem efektivní útočné fáze hry aktivní, ale disciplinovaná defenzíva. Jen někteří se to bojí říci nahlas. Trenér Jarolím ne.
Jeho tým tentokrát porazil pražskou Slávii 3:1, ale je třeba říci, že mu nahrála situace, po které byl vyloučen brankář Slávie Čontofalský a kopala se i penalta, kterou jarní kanonýr Boleslavi Ščuk proměnil. I mně, stejně, jako hráčům a funkcionářům Slávie, se zdálo, že inkriminované situaci předcházel opravdu velmi těsný ofsajd. Přesto se musím pomezního rozhodčího zastat. Byla to snad několikacentimetrová záležitost a takové se prý mají pouštět. Na druhou stranu přiznávám, že pokud bych byl v situaci Slávie, tak bych byl také naštvaný. Navíc souhlasím s názorem, že tyto situace by se měly řešit, kromě jasného pokutového kopu, jen žlutou kartou, protože jinak to jsou dva velmi kruté tresty, které ovlivní nejen výsledek utkání, ale často znehodnotí i jeho kvalitu.
Slávia tedy ani tentokrát nezískala ani jeden bod a po příchodu nizozemského trenéra Pastoora bodovala jen v jednom z pěti utkání. V Boleslavi nepomohla ani přítomnost slávistické hráčské ikony Šmicra na trenérské lavičce. Další vylosování Slávie (Jablonec, Sparta a Plzeň) nahání „husí kůži“, ale hráčům nezbývá, než zkoušet získat body s kýmkoliv a kdykoliv.
Viktoria Plzeň se už po vypadnutí z Evropské ligy může plně soustředit na nejvyšší soutěž a odskákal to Liberec. Viktoria v tomto utkání podala výborný výkon, brzy vstřelila branky a šancí měla na ještě výraznější vítězství, než bylo to konečné 6:0. Pro Liberec to byla současně zkouška hry bez svého kapitána a lídra Radka Kováče, který se hned na začátku utkání zranil. Plzeňským naopak hra bez svého dlouholetého lídra Pavla Horvátha docela prospívá. I tentokrát místo něj nastoupil v základní sestavě mladý Hrošovský a zkušeného spoluhráče zastoupil velmi dobře. Mám takový dojem, že postupně se bude tato situace, tedy s Pavlem Horváthem na lavičce, objevovat stále častěji a co je důležité, ku prospěchu hry Plzně.
Suverénně vedoucí tým GL Sparta Praha přivítala na svém stadionu sympatického nováčka ze Znojma. Hráči Sparty museli v posledních dnech číst v médiích studie o jejich ztrátě formy apod., protože prohráli v Poháru České pošty na Dukle 1:2, i když ve velmi kombinované sestavě a z Ostravy si odvezli jen jeden bod. Proto na nich bylo vidět, jak chtějí všem ukázat, že o titulu mistra se nemíní s nikým „dohadovat“. I když zlomovou branku na 1:0 vstřelil , kdo jiný, než kanonýr Lafata, až v posledních sekundách prvního poločasu, tak o vítězi nebylo pochyb, stejně jako není pochyb o titulu mistra. Bude jím zaslouženě Sparta. Zaslouženě proto, že hraje výborně a výborně hraje, protože si udělala po letech pořádek ve svém týmu. Na mužstvu je vidět, že hráči znají svoji pozici v týmu, tu určuje trenér a všichni se tomu podřizují. Atmosféra je zcela jiná (týmová), než v době, kdy kabině „šéfovali“ starší hráči (Poborský, Siegl, Blažek a především Řepka). Nová strategie sportovního ředitele Jaroslava Hřebíka zkrátka nese své první ovoce. Ať se to komu líbí nebo ne.
Velkému zájmu se i v tomto kole těšila utkání, v kterých se rozdávaly body k záchraně prvoligové příslušnosti. V utkání dvou nejvíce ohrožených týmů Bohemians s Baníkem Ostrava branka nepadla a v utkáních Příbram se Slováckem a Brna s Duklou vyhrály o branku týmy potřebnější. Příbram 3:2 a Brno 2:1. Proto se naopak přitížilo Slávii Praha a také Olomouci, která je v jarní tabulce poslední se ziskem 4 bodů. Jen o skóre je na tom lépe překvapivě pražská Dukla a ostravský Baník, který na jaře jako jediný ještě nebodoval naplno. Např. týmy Dukly a Olomouce mají bilanci shodnou v tom, že oba jasně vyhrály v prvním jarním kole a od té doby jen jedna remíza. Tak uvidíme, jaké výsledky nám přinese následující 23. kolo GL, protože se v něm utkání např. Znojmo s Brnem a Olomouc s Bohemians.
K úplnosti mi ve 22. kole ještě schází severočeské derby utkání Jablonec vers. Teplice. Oba soupeři získali po jednom bodu za remízu 1:1, což nestačilo zřejmě nikomu. Zejména Teplicím, které tímto ztrácejí na vysněné „pohárové“ třetí místo již čtyři body.