Máme za sebou 20. kolo tohoto ročníku Gambrinus ligy a jedna tajenka se i díky tomuto kolu jeví jako vyluštěná. Je to tajenka na téma mistr české ligy. Ano, troufám si tvrdit, že jím bude pražská Sparta, i když i ona v tomto kole nepodala přesvědčivý výkon a v Příbrami doslova „vydolovala“ tři body za nejtěsnější výhru 0:1. Navíc díky pokutovému kopu v poslední desetiminutovce.
Na rozdíl od faulujícího hráče Zápotočného tvrdím, že pokutový kop se kopal správně a faul na Hušbauera byl sice asi neúmyslný, ale evidentní. Tomáš Zápotočný ztratil rovnováhu při obratu za přihrávkou na Hušbauera a v pádu rukama silně postrčil sparťanského hráče, který neupadl proto, že filmoval, ale proto, že se obránce Příbrami zachoval neobratně.
Největší rival Sparty Viktoria Plzeň nastoupila v domácím prostředí proti Slovácku, před vlastními diváky, kteří možná překvapivě zdaleka nezaplnili celý stadion a stejně, jako Sparta, výkonem nepřesvědčila. Utkání skončilo bez branek, i když oba týmy si vyložených šancí vytvořily hodně. Při hodnocení utkání oba trenéři litovali těch svých neproměněných, ale jaksi pozapomněli na ty soupeřovi. Největší byla asi neproměněný pokutový kop Pavlem Horváthem, který sice brankáře Heču oklamal, ale míč líznul tyčku, bohužel pro něj a Viktorii Plzeň, z vnější strany branky.
Největším „spalovačem“ (sám se tak nazval) nejen Slovácka, ale i celého utkání však byl hráč hostů Diviš. Šancí měl snad pět, ale ve čtyřech jej vychytal brankář Plzně Bolek, který byl ještě nedávno jeho spoluhráčem ve slovenské Senici. Tohoto velmi rychlého hráče znám velmi dobře. Trénoval jsem jej v roce 2008 a 2009 ve Vítkovicích ve II. lize. Kromě toho, že byl tenkrát ještě mladý, tak byl i poměrně nerozvážný a strávil jsem s ním mnoho minut při přátelských i přísnějších debatách a jsem rád, že to nebyl promarněný čas. I v tomto utkání přesvědčil o svých kvalitách. I proto z Vítkovic tenkrát přestoupil do Liberce.
Už před týdnem jsem napsal, že z týmu Plzně necítím takové odhodlání a zarputilost, na kterou jsme byli zvyklí v době působení trenéra Vrby. O příčinách se mohu jen domnívat a také se domnívám. Jenže bez znalosti vnitřního prostředí a atmosféry by to byly jen určité odhady, které ovšem, i na základě svých zkušeností, fungují. Mám na mysli jiný způsob tréninku pod novým trenérem, jiný způsob komunikace nového trenéra, jeho autorita u hráčů, disciplína v kabině i na hřišti, nasycenost úspěchy a nižší hladovost po nich, aktuální zdravotní stav a únava hráčů atd. Co z toho platí ví jen samotní hráči a trenéři a podle toho se musí v dalším období pracovat a z této situace vyklouznout. První možností bude již čtvrteční odvetné utkání Evropské ligy s Lyonem, i když šance na postup je téměř nulová. Jak moc rád bych se mýlil.
Na první pohled obrovským překvapením je porážka nedávného úspěšného účastníka Evropské ligy Slovanu Liberec v Praze na Bohemians 1905 1:0. Opakuji, jen na první pohled. Domácí klub v týdnu vyměnil trenéra a zisk tří bodů se silným Libercem je určitě povzbuzení pro všechny „klokany“. Naopak Liberec po vyřazení z pohárů zřejmě prožívá útlum. Proto ten „první pohled“. Jenže i „klokani“ si zcela jistě uvědomují, že to je teprve začátek jejich těžké cesty za záchranou, protože bodují i ostatní ohrožené týmy.
Takové utkání se hrálo v Brně, kam přijel Baník Ostrava. Bylo to totiž nejen tradiční moravské derby, ale také utkání o tzv.šest bodů, tedy shodně ohrožených týmů. Utkání nevalné úrovně, což, vzhledem k důležitosti utkání nepřekvapuje, skončilo bez branek. Tento výsledek asi nevyhovoval nikomu, protože oba týmy potřebovaly tři a možná vyhovoval oběma, protože získaly alespoň bod. Troufnu si tvrdit, že platí první varianta.
Dalším střetnutím o tzv. šest bodů, tedy soupeři ohroženými sestupem, bylo utkání pražské Slávie se Znojmem. Utkání bylo očekávané i z důvodu změn, které ve Slávii v poslední době proběhly a efektu, který přinesou. V tomto případě byl efekt maximální, protože Slávia
vyhrála 2:1 a to zaslouženě. V její situaci jsou sice na prvním místě body, ale je třeba říci, že si nelze nevšimnout i lepšího herního projevu, uvolněnosti hráčů a semknutosti na hřišti. Nemyslím tím nic proti bývalému trenérovi Koubkovi a opět připojím, že až další kola GL ukáží na efektivitu trenérské výměny. V tomto okamžiku se zdá vysoká.
Utkání v Jihlavě, která přivítala na svém stadionu Teplice, bylo soubojem o body, které potřebují oba, ale každý z jiného důvodu. Jihlava k záchraně a Teplice pro účast v pohárové Evropě. Remíza 1:1, podle ohlasů trenérů Rady a Ščasného, se více nelíbila domácímu trenérovi Radovi, protože tlak na body ve hře o záchranu je větší a navíc Jihlava hrála doma. To zároveň neznamená, že by nimi opovrhoval trenér Teplic.
V Jablonci, po nečekaném debaklu v Brně se Znojmem, přivítali olomouckou Sigmu. Oba soupeři jsou dlouholetými účastníky nejvyšší soutěže a hosté chtěli určitě zastavit sérii osmi porážek na jablonecké Střelnici. Jenže se jim to opět nepodařilo, i když k tomu chybělo jen několik desítek vteřin. Vyrovnat v 87. minutě na 1:1 a ještě v závěru inkasovat z pokutového kopu rozhodující branku zamrzí a v tomto případě naštve. Jenže se opět potvrdilo, že utkání končí až se závěrečným hvizdem rozhodčího a případná euforie z vyrovnání je často škodlivá. Podle pravidel zřejmě rozhodčí zapomněl navíc ukázat faulujícímu hráči Varadimu červenou kartu. Jenže to je pro Sigmu i Varadiho jen slabá náplast.
V nadpisu tohoto komentáře jsem použil pro toto 20. kolo termín „nejchudší“. Nemyslím si, že aktérům byly sníženy platy, ale nízká čísla se ukázala v několika statistikách. Tak např. počet vstřelených branek 11 v osmi utkáních je nejnižší ze všech 20-ti kol letošního ročníku. Počet diváků na tribunách s průměrem cca 4,6 tisíc ponižuje celkový průměr v sezóně těsně nad 5 tisíc a ve srovnání s minulým kolem nebyla udělena žádná červená karta (v 19. kole 6x). Jedině to poslední číslo je pozitivní. Ke slabší divácké návštěvě zřejmě přispěla náhlá nepříznivá změna počasí na víkend. A co způsobilo střeleckou nemohoucnost aktérů utkání? Možná opatrná hra pod tlakem potřebného zisku bodů pro splnění cílů jednotlivých klubů. V situaci, kdy do konce soutěže zbývá poslední třetina utkání už se tzv. „bije na poplach“. Uvidíme, zda to bude platit i v kole následujícím.