Stejně, jako v předchozím 11. kole GL si i v tom následujícím hostující týmy neodvezly ani jedno vítězství, pouze dvakrát si odvezly bod za remízu (Slovácko z Olomouce a Sparta z Liberce). Zajímavostí je také to, že žádný ze šesti vítězů ve 12. kole nedokázal vyhrát i před týdnem a naopak nikdo ze čtyř vítězů před týdnem (čtyři utkání skončila nerozhodně) nezopakoval výhru i tentokrát.
Ještě dodám k hrátkám s výsledky, že z osmi týmů, které získaly v 11. kole bod za remízu si remízu ve 12. kole nezopakoval nikdo. Z těchto faktů vyplývá ještě jedna zajímavost, že v posledních dvou kolech nezískal žádný tým plný počet šesti bodů a současně žádný nezůstal bez bodu. Maximum jsou 4 body, které získalo překvapivě např. Znojmo, Jihlava a Slávia, což jsou všechno týmy z neuvěřitelně vyrovnaného konce tabulky. Naopak nejmenší bodový zisk, tj. jen jeden bod získali stejně překvapivě oba naši zástupci ve fotbalové klubové „Evropě“ Liberec a Plzeň a s nimi i Jablonec a Olomouc. I tato čísla potvrzují, že naše GL liga je soutěží velmi zajímavou a vyrovnanou.
A hned dodám, že po zkušenosti s kolem 12. je i atraktivní. Určitě největší očekávání splňovala vzájemná utkání vedoucí čtyřky soutěže. Utkaly se týmy Teplic s Plzní a Liberce se Spartou. Obě utkání zcela splnila očekávání a to nejen svojí atraktivností, ale i kvalitou, dramatičností a atmosférou plného stadionu. Potvrdilo se, že dostatečně vysoká návštěva dodá utkání na kvalitě a opačně i platí, že kvalita přiláká vysokou návštěvu. To je totiž praxe, která funguje v německé Bundeslize a ta je potom považovaná za jednu z nejkvalitnějších v Evropě. Jsem rád, že tuto rovnici můžeme konečně vidět i u nás a doufám, že takových utkání bude stále více. V Teplicích přišlo na stadion 16 tisíc diváků, což už tady dlouho nebylo, v Liberci 9 tisíc, což tady nepřišlo ani nedávno na FC Sevilla v Evropské lize. Opět se potvrdilo, že i u nás si lidé na fotbal cestu najdou, jen musí mít jistotu, že uvidí kvalitu. A tu v současné době v Teplicích i v Liberci pravidelně vidí.
Při rozboru téma návštěvnost na našich fotbalových stadionech si nemohu nevšimnout, že se u nás v Česku tak trochu změnily poměry v divácké kulise na stadionech. Mám na mysli skutečnost, že ještě před několika lety chodilo nejvíce diváků na stadionech na Moravě. Vzpomeňme diváckou euforii v Brně, Ostravě, v Olomouci i na Slovácku, krátce i v Opavě. To se s dneškem nedá srovnat. I tato změna má svoji logiku. V té době hrála totiž Morava prim i v tabulce nejvyšší fotbalové soutěže a kde jsou moravské kluby dnes? Prakticky všichni v nesmírně vyrovnané druhé polovině tabulky. Opět potvrzení faktu, že pro úspěšnost klubu je podstatná ekonomická stabilita, potom hráčská kvalita a potom i plné stadiony. V opačném pořadí to fungovat nemůže, a proto je Morava tam, kde je a na čele jsou kluby z Čech, kde jsou zřejmě možnosti zajištění potřebného klubového finančního rozpočtu vyšší, než na Moravě.
Jak už jsem předeslal, nejvíce očekávaná byla přímá konfrontace vedoucí čtyřky. V utkáních nepadalo mnoho branek, což se v utkání dvou takticky vyspělých týmů stává. Mnoho branek totiž vůbec nesvědčí o vysoké kvalitě soupeřů (to je na samostatnou úvahu). Teplice potvrdily, že nejsou „nahoře“ náhodou. Disponují pěticí zahraničních hráčů, kteří tvoří především ofenzivní kvalitu týmu. Ale nejen to. Všichni tři hráči černé pleti (Nivaldo, Litsingi a Salami) jsou velmi zodpovědní i po ztrátě míče do defenzívy. Jsou fotbaloví, zároveň i silní v osobních soubojích. Zkrátka hráči s vyváženou kvalitou. Doplňují je dva fotbalisté z Bosny. Koncový hráč, nesmírně rychlý Mahmutovič (nejlepší střelec soutěže) a naopak dříč v záloze a hráč pro tzv. „černou“ práci Ljevakovič, který je navíc velice kreativní a zásobuje ofenzivní spoluhráče kvalitními přihrávkami. S nimi si velmi rozumí domácí legenda Vachoušek a všemu velí zkušený trenér Ščasný.
S Plzní Teplice vyhrály zaslouženě, i když jim k tomu pomohla druhá neproměněná penalta Plzně v krátké době. Po Horváthovi se Slávii (byla nařízena neprávem) zahodil penaltu (tentokrát spravedlivou) Bakoš. Trochu se řešilo, zda i tato penalta se měla pískat. Tvrdím, že jednoznačně ano. Obránce Klein evidentně držel za dres Rajtovala, stáhl ho na zem, i když se tomu divil. Já v této souvislosti apeluji na rozhodčí, aby byli ještě přísnější. Často totiž držení za dres tolerují (nejen při standardních situacích) a hráči se potom diví, když takový zákrok rozhodčí zapíská.
Druhý tahák 12. kola se hrál v Liberci. Domácí hostili Spartu a utkání to bylo opět velmi kvalitní. Skončilo remízou 1:1, ale Sparta ji zachraňovala chvíli před koncem. Po neuvěřitelně lajdácké ztrátě míče Kušníra na soupeřově polovině potrestal Liberec kanonýr Lafata krásnou střelou do šibenice branky Liberce. Liberecké tato ztráta určitě hodně mrzí už proto, že podobným způsobem, cca tři minuty před koncem ztratili výhru několik dnů před tím s FC Sevilla. Zkrátka další důkaz toho, že fotbal se hraje až do závěrečného hvizdu rozhodčího.
Z dalších utkání 12. kola GL mě nejvíce překvapilo poměrně hladké vítězství Znojma 3:0 s Příbramí, která v minulém kole během 12-ti minut otočila výsledek z 0:2 na 3:2 s Olomoucí. Další týmy z konce tabulky bodovaly naplno, kromě Znojma i Jihlava 3:2 s Jabloncem a Slávia 1:0 ve Vršovickém derby s Bohemians 1905. Tato výhra je pro Slávii velmi důležitá nejen kvůli třem bodům, ale také pro další práci trenéra Koubka. Hráči Slávie budou totiž více věřit novým věcem, které je bude chtít nový trenér naučit nebo je k tomu donutit.
Střelecká kanonáda se odehrávala v Mladé Boleslavi. Padlo v ní 7 branek a co je pro domácí tým důležité, že hned 5 do sítě soupeře z Brna, který po minulé výhře se silnými Teplicemi se zřejmě „vrátil na zem“.
Pražská Dukla vyhrála nejtěsnějším výsledkem 1:0 s Baníkem Ostrava. Ten je stále ve složité situaci a taková smolná porážka, navíc údajně po sporné penaltě, jim na klidu nepřidá. I sám Pospěch, útočník Dukly přiznal, že nejdříve fauloval ostravského Baránka on sám. Docela by mě zajímalo, zda někdo z vedení pražské Dukly Pospěcha za toto přiznání pochválil nebo „pochválil“. Při znalosti našeho fotbalového prostředí bych si vsadil na „pochválil“.
Abych ani tentokrát nekončil tak pesimisticky, tak opakuji již tradičně a nikdo mi nevymluvý opak, že naše nejvyšší fotbalová soutěž GL má vyšší kvalitu, než si jsme schopni sami přiznat a chybí ji jen vyšší atraktivita a atmosféra plného stadionu. Důkazem bylo i toto kolo a téměř vyprodané stadiony v Teplicích a v Liberci. V tom dalším by mohla být vyprodaná sparťanská Letná, kam přijedou Teplice, tradičně vyprodáno bude v Plzni, kam má namířeno Jablonec.