Fotbal dělám prakticky celý svůj život. Bez něj si to už nedovedu představit. Byl jsem prvoligovým fotbalistou (v dresu Viktorie Plzeň a Sigmy Olomouc), působil dlouho u mládeže, byl jsem prvoligovým trenérem, občas začínajícím trenérům přednáším, spolukomentoval jsem EURO 2008, anglickou Premiere League na TV Prima, jsem členem presídia UČFT, expertem deníku Sport.
Nepíšu toto svoje fotbalové Curiculum vitae proto, abych se chlubil, ale proto, že tím chci obhájit a zdůvěryhodnit moje rozhodnutí napsat tento svůj komentář na svoje webové stránky.
Chci tím i potvrdit, že sám dobře vím, jak náročné, a přitom nedoceněné a zlehčované bývá v Česku toto povolání. Předpokládám tedy, že mám právo se k tomuto tématu také vyjádřit. O jaké téma tedy vlastně jde? Jde o post trenéra fotbalové reprezentace.
Chci se s vámi podělit o svoji vlastní představu o fungování odborníka na tomto postu a vy, pánové z Výkonného výboru FAČR (Fotbalová asociace České republiky), pokud si jej přečtete, tak vám třeba pomůže v rozhodování, jak na VV FAČR 16.4.2013 budete hlasovat. To ovšem platí jen v případě, že se rozhodujete za sebe, za svoje odborné pohledy na věc a ne podle nějakých předem dojednaných dohod. V takovém případě tento můj komentář ani nečtěte, protože se pro vás stává irelevantním.
Podle mého názoru by trenér jakéhokoliv dospělého fotbalového reprezentačního týmu měl být zkušeným odborníkem, kterého by proto měli volit odborníci v oboru a nejen oni. Zvolený trenér by měl mít proto dostatečnou autoritu především u svých svěřenců, ale také u odborné veřejnosti, médií i fanoušků. Je chyba, pokud ji nemá, protože ještě jako trenér nic nedokázal (hráčská kariéra se nepočítá) a nedokáže si ji získat ani dodatečně svými kroky v nové funkci. Všechno mu může samozřejmě komplikovat i způsob, jakým byl zvolen (vlastně určen). Např. díky dlouholetému kamarádství s někým vlivným. Je to případ trenéra Bílka?
V tom případě si všeobecnou autoritu musí trenér od první minuty ve funkci budovat a to především dosaženými výsledky, výkony týmu, v komunikaci s ním a všemi ostatními kroky, které volí. Pokud ty výkony a výsledky nejsou, navíc kroky jsou evidentně nekoncepční a nahodilé, pokud trenér nemá představu o tom, jak a co chce se svým týmem hrát, resp. není z jeho kroků zřejmá, tak to asi není dobrá vizitka. Přitom trenér reprezentace má možnost si k naplnění svojí představy, pokud ji má, vybrat jakéhokoliv fotbalistu s příslušným pasem. Je to případ trenéra Bílka?
Trenér u reprezentace, jak už jsem na začátku zmínil, by měl mít dostatečné zkušenosti, které se mimo jiné projeví i v tom, že dokáže zvládat tlak, který je v této funkci velký. Musí dokázat komunikovat s médii, vysvětlovat svoje kroky a působit fundovaně. Pokud se trenér v této funkci vysloví v médiích, že to po třech letech ve funkci konečně pochopil, tak to je trenér, který se v této nejprestižnější fotbalové funkci svému řemeslu teprve učí. A to je smutné zjištění. Je to případ trenéra Bílka?
Na závěr ještě dvě poznámky, které by vám mohly v rozhodování pomoci, ale z mého pohledu jiným směrem, než byly v posledních dnech prezentovány. Objevily se totiž dva, prý silné argumenty, proč by měl trenér u týmu dál pokračovat. První z nich je o tom, že ještě existuje reálná cesta ke splnění stanoveného cíle, tedy postupu do baráže. Ruku na srdce, zajímá vás při svém rozhodování (pokud je opravdu nezávislé), pokud jste si přečetli předchozí řádky a na většinu z nich jste si odpověděli „ano“, zda ještě existuje šance na baráž? Přeci když vedení fotbalového klubu se rozhodne vyměnit trenéra, tak jej odvolá proto, že nevěří, že dosahované výkony a výsledky povedou ke splnění klubového cíle, např. záchrany, evropské poháry apod. Přeci nebudete čekat a nevyměnite jej až v okamžiku, kdy tým má stoprocentní jistotu „padáka“. Proto určitá šance na postup (obecně) je argument, který by měl zcela jistě vést k výměně trenéra. Aby se ještě zachránilo, co se dá. A ne naopak, čekat s výměnou, až bude vše ztracené.
Druhý argument (obecně) pro pokračování trenéra u týmu, je ještě absurdnější. Prý hráči si přejí, aby trenér pokračoval. To možná lze zohlednit v případě, že tým šlape, má výsledky a k odvolání trenéra je jiný důvod, např. nějaké jeho porušení smlouvy apod. Jenže v případě, že tým nepodává odpovídající výkony, a proto nemá odpovídající výsledky (je to případ trenéra Bílka?), je taková pseudosolidarita hráčů s trenérem jasnou zprávou o tom, že musí dojít ke změně. Ne naopak, trenéra na přání hráčů podržet. Hráči tím totiž evidentně dávají najevo, že tento neúspěšný režim jim vyhovuje, že se jim líbí atmosféra bez jasného, důrazného a hlavně důsledného šéfa s jasnou vizí, že to je taková pohodička, o kterou by neradi přišli. Zkrátka, že se všichni vždy za 5 minut dvanáct semknou a všem nepřejícím fanouškům a médiím pokazí radost výhrou v nadcházejícím utkání. Je to aktuální situace v české reprezentaci?
Když jsem viděl trenéra Bílka na tiskové konferenci po návratu z Arménie, jak dojemně přesně citoval věty Petra Čecha a Tomáše Rosického, v kterých jej oba chválí za zvolenou taktiku, tak to byla jen trapná ukázka toho, proč jsou v týmu problémy. Vede jej totiž trenér, který na funkci nestačí, proto si nevěří a je odkázaný na vůli hráčů a to je naprosto, ale naprosto špatně, řečeno terminologií bývalého prezidenta. Je to případ trenéra Bílka?
Za sebe si proto na všechny otázky, vyplývající z tohoto článku dokážu odpovědět slůvkem „ano“ a pokud bych hlasoval, tak já mám jasno a z mého pohledu není o čem diskutovat. Jenže rozhodovat budou jiní a jejich pohledy mohou být jiné. Pokud rozhodují za sebe a nejsou si jisti, tak jsem si tímto dovolil jim napovědět a poradit.
Na závěr bych chtěl dodat, že si moc přeji postup našeho fotbalového reprezentačního týmu na Mistrovství světa ve fotbalu v Brazílii, v zemi fotbalu zaslíbené. Proto o situaci v českém národním týmu a kolem něj hodně přemýšlím a není mi to jedno. Navíc různé konkrétní indicie (i když neověřené), které se ke mně dostanou a moje zkušenosti, mi napovídají, že tento stav je třeba řešit. A to dříve, než bude pozdě A netýká se to jen hlavního trenéra.
Bře
30
2013