Není talent jako talent

V období od ukončení EURO 2012  do zahájení nových ročníků evropských pohárů a nejvyšších soutěží se neděje z hlediska fotbalových výsledků nic zajímavého, proto se objevují informace a komentáře jiného typu. Mám na mysli např. spekulace o tom, kdo, kam a za kolik přestoupí, můžeme si přečíst rozhovory s různými aktéry fotbalových událostí v minulé sezóně apod. I tady mě zaujalo několik věcí.

Po přečtení rozhovoru s bývalým trenérem Sparty Praha Martinem Haškem se nabízí srovnání dvou velkých českých fotbalových talentů. Shodou okolností oba působí ve Spartě Praha a v nedávné minulosti jsme si také mohli přečíst v médiích rozhovory s oběma. Jedná se o hráče Václava Kadlece a Ladislava Krejčího. Z mého vnějšího pohledu a zkušeností mně vychází daleko pravděpodobnější, že oba mladí hoši jsou naprosto rozdílní a to nejen fotbalově, ale i charakterově a prostou lidskou inteligencí.
Ani s jedním jsem nikdy nepracoval, ale o ryzím charakteru Krejčího mluví jeho trenéři, včetně trenéra reprezentace U19 Jardy Hřebíka. Samotný hráč uvažuje o studiu na vysoké škole a sympatické jsou mi i názory jeho rodičů. Je vidět, že má ve svém okolí dobré rádce, což je v tomto věku hodně důležité. Čtyřúhelník „mladý hráč, klub, rodiče a manažer“ funguje výborně.
Na druhé straně mého žebříčku figuruje již dlouhodobý fotbalový talent Václav Kadlec. Opět jej neznám osobně, přesto jsem před několika měsíci v anketě deníku Sport označil jeho momentální působení na fotbalovém hřišti za stagnaci. Ano, má smůlu na častá zranění, ale někdy i ta jsou důsledkem toho, jak fotbalista zachází se svým tělem dlouhodobě. Kritika trenéra Haška na adresu Václava Kadlece a jeho přístupu k fotbalu, mi v tomto dává za pravdu a potvrzuje, že můj nesouhlas s teorií trenéra Pospíchala, že „fotbal nemá logiku“ je správný. Fotbal totiž logiku vždycky měl a stále má. A toto je toho dalším důkazem. Mladý Kadlec mohl přestoupit za velké peníze do nizozemského Arnhemu, ale Sparta jej nepustila. Nedokážu odhadnout míru frustrace samotného hráče z tohoto klubového rozhodnutí, ale nedělám si iluze. Naopak,
Krejčího vyjádření mají hlavu a patu, jako vše, co vysloví v rozhovorech. Jasně, možná má instrukce od „svých poradců“ ze čtyřúhelníku, ale o tom to všechno je.  Svůj „čtyřúhelník“ má i Kadlec, ale výsledek je jiný. Možná, že Kadlec má dokonce „pětiúhelník“, protože se v jednom rozhovoru vyznal z obdivu svého staršího spoluhráče Tomáše Řepky. Dokonce si nechal podle svého hráčského vzoru na svém těle tetováním zaplnit docela velkou plochu. Vsadím se, že Ladislav Krejčí tohle nemá a svoje hráčské vzory si vybírá podle jiných kritérií, než Václav Kadlec a hlavně dělá pro svoji fotbalovou kariéru více.

Komentáře nejsou povoleny.