V posledních dnech rozvířil fotbalovou hladinu příchod trenéra Straky, kovaného Sparťana, na lavičku pražské Slávie. To vyvolalo vlnu protestů a údivu na straně příznivců Slávie i Sparty. „Božský Franz“ to evidentně nečekal a přijetí nabídky majitele Slávie, pana Řebíčka, vysvětluje prostým a logickým důvodem: „Je to můj byznys, dělám přeci svoji práci“.
Tohle vysvětlení se dá samozřejmě obecně akceptovat. Je normální, že trenér někde vyrůstal, někde hráčsky působil a potom jinde pracuje jako trenér. Vždyť dokonce jasou i trenéři nebo hráči, kteří působili v barvách Slávie i Sparty. Jen namátkou Jarabinský, Patrik Berger, Pešice, Horváth, Vrabec a další. Jenže „Franz“ je jiný případ, a proto ta nesouhlasná, až nenávistná reakce příznivců obou klubů. Franta Straka totiž patří k trenérským populistům, kteří se snaží podbízet skupinám příznivců klubu, kde působí, především tzv.tvrdému jádru. Dělal to tak proto i při svém působení ve Spartě. Slova o sparťanském srdci a o tom, že do Slávie by nikdy trénovat nešel, si určitě všichni pamatují. Proto ty reakce. On si totiž při své populistické podbízivosti těmto, někdy velmi neukázněným divákům, neuvědomil, že se to jednou může otočit proti němu. A já dodávám „dobře Ti tak“ Franto. Je zřejmé, že majitel Slávie pan Řebíček tyhle fotbalové souvislosti nevnímá, je přeci ve fotbalu nováček a Franta Straka to podcenil. Zřejmě ho již notně „svrběly ruce“, což bylo při rozhodování silnější, než pragmatická úvaha o vhodnosti přijetí tohoto, pro mnohé, kontroverzního angažmá.
Z duše totiž nesnáším populistická vyjádření některých politiků a u trenérů mi to vadí ještě více. Jsem také trenér, ale tyhle účelové a neupřímné manýry nepoužívám. Snažím se zaujmout hlavně svojí prací, na kterou jsem angažován. Tahle divadelní vystoupení po utkání jsou, podle mého názoru, parketou pro hráče a ne pro trenéry.
Bude zajímavé, jak se situace bude dále vyvíjet. Nemohu si při této příležitosti nevzpomenout, co musel prožívat po příchodu do Sparty trenér Hřebík, když nahradil právě „Franze“ Straku. A právě trenér Straka si to velmi užíval a provokativně navštěvoval i „sparťanský kotel“ na tribuně. To všechno, co se v posledních dnech i tenkrát stalo svědčí o jediném. Je to herec a populista.
Poslední poznámka na závěr. Profesionální trenérskou licenci jsem studoval v letech 1991 – 93, společně např. s trenéry, Komňackým, Večeřou, Kotalem, Tobiášem a dalšími. Po absolvování prvního roku studia a potřebných zkoušek, se mezi námi najednou objevil nový student. Sedl si potichu, nenápadně až úplně dozadu. Proto jsme si toho všimli až po dvou hodinách Byl to „Franz“ Straka. V té době působil dlouho v Německu a tehdejší předseda fotbalového svazu, pan dr.Jíra, mu slíbil, že se k nám může na zbytek školy připojit, bez absolvování zkoušek za první školní rok. To se nám všem i vedení trenérské školy nelíbilo. Společně s nimi jsme i my, absolventi, s tímto krokem nesouhlasili. Bylo to nefér vůči všem, Franta to viděl jinak, divil se našemu stanovisku. Zřejmě je na takové praktiky zvyklý, ovšem my ne. Nakonec musel odejít a školu si udělal v Německu a zřejmě poctivě, protože tamního předsedu fotbalového svazu, předpokládám, osobně neznal. Tak i takový je dnešní trenér Slávie, sparťanský „srdcař“, (ještě před pár dny bych tam úvozovky nedával) Franta Straka.
Říj
04
2011