V tomto svém komentáři se budu věnovat výhradně utkání, na které jsme se určitě všichni moc těšili, utkání skupiny Ligy mistrů mezi věhlasným AC Milán a debutantem v této soutěži, českým klubem Viktorií Plzeň. Přesto, že výsledkem mojí analýzy je zasloužené vítězství AC Milán, tak současně tvrdím, že mužstvo Plzně nezklamalo a získat bod opravdu nebylo nemožné, jak stojí v nadpisu.
Pro deník Sport jsem měl možnost vyhodnotit analýzu společnosti PANINI DIGITAL – SPORTATTACK, která obsahuje spoustu statistických údajů, které dokazují některá fakta, která bylo možno odsledovat u televizní obrazovky, ale i ta, která přímý přenos neumí zcela odhalit.
Vzhledem k tomu, že i já si moc dobře uvědomuji, kdo stál tentokrát proti Viktorii jako soupeř, AC Milán je velkoklub se spoustou skvělých fotbalistů, moje poznatky vnímejte, jako uvedení faktů, vyplývajících z analýzy. V žádném případě jako kritiku zvolené taktiky nebo předvedené hry. Po utkání jsem totiž nesdílel tak vysokou míru spokojenosti s výkonem mužstva Plzně, i se zohledněním kvalit soupeře, jako komentátoři a jejich hosté a vlastně i trenér Vrba. U něj a samotných hráčů si to vysvětluji tím, že kromě velkého odhodlání odevzdat v utkání s tímto fotbalovým gigantem maximum svých možností, tak někde vzadu v hlavě byla obava z propadáku. Když k němu nedošlo, tak se dostavila úleva a z ní ten optimismus.
Všechny údaje z analýzy dokazují, že vítězství domácího AC bylo zasloužené. Procento držení míče 59 : 41 je vysoké, ale všichni už dnes víme, že to není nejdůležitější pro konečný výsledek. Jenže v tomto utkání s tím souvisí spousta dalších čísel, která už dokazují, že vítěz byl aktivnější, byl častěji v pokutovém území soupeře (67 : 25), presink spouštěl více „nahoře“ (50 : 38 m od vlastní branky), okamžitý zisk míče po jeho ztrátě v útočné třetině (23 : 9), vyložené šance (7 : 2). Přesto, že čísla hovoří pro Milán, tak ve fotbalu se někdy stává, že nevedou k výhře. Pokud by třeba Plzeň proměnila svoje 2 vyložené šance a Milán z těch 7 žádnou, tak by bylo veselo i u nás u televizorů. Jenže to by bylo velké štěstí a to plzeňští neměli. Jasně, co by se dělo, pokud by hned v úvodu domácí brankář Abbiati nevyškrábl hlavičku Bakoše na roh, který se po chybě rozhodčího nekopal, to nevíme.
Dalším důležitým faktorem výhry favorita byl výkon útočníka Zlatana Ibrahimoviče. Ten byl u obou gólů i dalších šancí AC. Plzeňským hráčům se jej nedařilo efektivně bránit a příčinou byla, podle mého názoru, špatná spolupráce stopérů a defenzívních záložníků. Ibrahimovič si totiž permanentně odskakoval pro míče do prostoru před stopéry, ti se nechtěli nechat vytahovat z obranné linie, protože hrozilo vniknutí jiných hráčů AC do otevřeného prostoru. Protože ani Horváth, ani Jiráček, kteří v tomto prostoru hráli, si jej nepřebrali, tak měl často Ibrahimovič možnost s míčem se otočit čelem k naší brance. Chyběl tam tzv. štítový defenzívní záložník, který by tento prostor neopouštěl a na pokyn Čišovského, by Ibrahimoviče dostoupil. Možná na tento způsob hry Ibrahimoviče nebyli hráči, ani trenér připraveni, protože v utkáních, která měli možnost sledovat on nehrál. Nastoupil totiž poprvé po zranění.
Je to škoda, protože právě do tohoto prostoru (před plzeňské stopéry) směřovalo nejvíce útoků Milána, jak to dokazuje počet přihrávek od hráčů AC na útočníky Ibrahimoviče a Cassana. Přes křídelní prostory a cntry jen minimálně. Svědčí o tom také 49% získaných míčů hráči Plzně ve středním pruhu hřiště na vlastní polovině.
Přesto, že tahle data svědčí o zaslouženém vítězství AC Milán, tak náš mistr určitě nezklamal. Hrál sice opatrněji, než jsme zvyklí z naší ligy, ale to je naprosto pochopitelné a logické. Jen jsem měl po utkání pocit, že to nebylo až tak růžové, jak bylo prezentováno v televizním přenosu a analýza a data v ní, to potvrdila.
Poslední poznámku mám k rozhodčímu. Pokutový kop, po jehož proměnění si domácí mužstvo velmi oddechlo, se pískat neměl. Míč se sice dotkl paže Čišovského, ale zcela neúmyslně. Jsem přesvědčen, že stejnou situaci by na druhé straně hřiště neodpískal. To je zkrátka daň „slabých“ vůči „silným“. Tak to funguje všude, i u nás.
Zář
30
2011