Dnes se v Basileji během dne vystřídaly všechny varianty počasí. Ráno zataženo, v poledne dokonce déšť, odpoledne překvapivě sluníčko. V centru města, kam jsme se vydali dopoledne na procházku, se potulovaly skupinky švýcarských i tureckých příznivců. Rozpoznat je šlo pouze opravdu z blízka, protože barva dresů, které měli na sobě, je u obou červená.

Na stadion jsme se vydali již v 16:30 hod. a představte si, již v tu dobu se ke stadionu hrnulo mnoho diváků obou táborů, tzn. 4 hodiny před výkopem.
V Média center (tak se nazývají zdejší tisková centra) jsme na velkoplošné obrazovce sledovali utkání našich chlapců s Portugalskem. Byli jsme tak zapálení do hry, že jsme nezaregistrovali další silný déšť. Po utkání našich (opět bez deště) jsme se přemístili na stadion a připravovali se na večerní utkání Švýcarsko-Turecko. Těsně před začátkem se nad stadionem objevily černé mraky a celý poločas velmi silně pršelo, což brzy ovlivnilo kvalitu trávníku, a tím i fotbalu. Kromě fotbalové kvality v prvním poločasu rozhodovala i schopnost hráčů se přizpůsobit změněným podmínkám. O přestávce pršet přestalo a to byla ve středu poslední změna počasí.
Samotné utkání bylo velmi zajímavé. Oba soupeři potřebovali vyhrát, hlediště bylo samozřejmě vyprodané s převahou domácích příznivců. Ti hnali své hráče kupředu, ale ani to nepomohlo. Turci vyhráli 2:1, když museli otáčet poločasové skóre 0:1 pro domácí. Jakým způsobem jsem podrobně popsal v článku, který se věnuje pouze tomuto tématu. Ve zkratce se dá říci, že to bylo dílem většího sebevědomí a odvahy Turků (včetně trenéra) a také díky poslední změně počasí, o které jsem již psal, protože terén se zlepšil a to vyhovovalo Turkům.

Příspěvek byl vložen dne 11.06.2008 [Středa] v 23:00 hodin a zařazen do rubriky Denik. Reakce na tento příspěvek můžete sledovat prostřednictvím kanálu RSS 2.0. Komentáře ani zpětné odkazy nejsou v tuto chvíli povoleny.