Ano, už druhé kolo po sobě hostující týmy měly lepší výsledkovou bilanci než ty domácí, konkrétně v bilanci domácí-remíza-hosté 2-2-4, v předchozím kole 1-4-3. Přitom dlouhodobě v českém fotbalu platilo, že bilance domácích byla tradičně lepší, než na soupeřově hřišti. Způsobovala to zejména bojovná atmosféra na domácím stadionu, která zvyšuje motivaci a sebevědomí i slabšího domácího týmu, občas i přísnější metr na hostující tým pod tlakem prostředí. Ale v moderním fotbalu už toto neplatí, prosazuje se zejména jednak hráčská kvalita favorizovaných týmů a u těch vyrovnaných především zvolený způsob hry. Kdo totiž nemá potřebnou kvalitu a zvolí způsob hry těch favoritů, tak narazí. Aby to bylo lépe pochopitelné uvedu, že kdyby trenér Zlína Červenka zvolil na soupeřově hřišti způsob hry (výstavba hry od obrany, vysoký aktivní presink při rozehrávce soupeře a v opačném případě po jeho ztrátě míče okamžitý represink atd.), tak s vysokou pravděpodobností by neměl šanci uspět. Vím, že jsou týmy jako Karviná, které takto zvolený způsob hry pod trenérem Hyským aplikují, což je obdivuhodné a ukazuje to na progresivitu jejich trenéra, ale jiným by to určitě výsledky nepřinášelo a týmy a jejich trenéři jsou hodnoceni především za zisky bodů do tabulky a ty přináší jen úspěšnost v utkání, kterou docílí vhodným způsobem hry vzhledem ke kvalitě a typologii svých hráčů v konfrontaci s hráči soupeře a ne snahou o moderní fotbal s jednou prohrou za druhou…
Proto je dnes trenérské povolání ve fotbalu velkou vědou a nemůže se stát trenérem kde kdo a ani kdejaký bývalý fotbalista. Jsou ovšem výjimky jako trenéři Hyský, Červenka, Janotka či Kozel, kteří ovšem sledují trendy nebo Trpišovský, který je bez vrcholové hráčské minulosti, a možná proto vsadil na progresivitu a to se ukazuje jako nezbytná vlastnost trenéra v současném fotbalu. Do této progresívní skupiny trenérů nepochybně patřil jako zakládající člen trenér pan Karel Brückner, s kterým jsem měl to štěstí a čest spolupracovat jako hráč, dokonce ve dvou obdobích i jeho asistent trenéra nebo trenérský kolega v klubu SK Sigma Olomouc.
Omlouvám se, že teď odbočím od 10. kola Chance Ligy, právě jsem se dozvěděl, že byl odvolán trenér Viktorie Plzeň Koubek a největším adeptem na jeho místo je trenér Karviné Hyský. O pozici trenéra Koubka se spekulovalo nějaký čas a zřejmě posledním impulsem se stala nedělní prohra týmu na domácím stadionu 0:1 se Zlínem.
Znovu krátká vsuvka, před několika minutami byl odvolán trenér Pardubic Střihavka, dočasně ho nahradí trenér Jiří Krejčí.
A nyní už ke konkrétním utkáním. Už v pátek porazila Slávia v malém pražském derby Duklu 2:0. Slávia hrála svoji typickou, dá se v nadsázce říci „trpišovskou“ nátlakovou hru, která přinesla poločasové vedení 2:0, ve druhém poločasu už další branka nepadla podle mého názoru i díky trenérem zvolené strategii střídání s vědomím úterního utkání Ligy mistrů ve Florencii. Klíčovou postavou utkání byl útočník Slávie Chorý, autor obou branek, ale také díky dalšímu nepochopitelnému a nemravnému zákroku proti hráči soupeře Svozilovi (oba jsou odchovanci Sigmy Olomouc), kdy při pádu na zem mu štípl rukou v zadní partii těla. Výstižně jeho působení v utkání nazval deník Sport: „Góly i lumpárny. Chorý opět v centru dění“. Hráči Dukly srdnatě s favorizovaným soupeřem bojovali, ale na zisk bodu to se silným soupeřem nestačilo.
Typickým důkazem o vhodném způsobu hry je tým Zlína a jeho trenér Červenka a potvrdilo se to i v tomto kole při výhře Zlína v Plzni 1:0. Zlínští vsadili v úvodu soutěže i v tomto utkání totiž na poctivou dobře organizovanou defenzívu a z ní po zisku míče na rychlé protiútoky a jejich výhra mohla být i vyšší. Zřejmě častými tématy v příštích dnech nebude jen tento nečekaný propadák týmu Viktorie, ale dvě zásadní personální změny, jednak nový majitel miliardář ve zbrojním průmyslu Strnad a odvolání trenéra Koubka.
Pražská Sparta potvrdila předpoklady po nástupu trenéra Priskeho na vzestup sportovní formy týmu výhrou v Ostravě 3:0. Výsledek vystihuje i jednoznačný průběh utkání, který tým Ostravy předvedl. Je pravda, že několik důležitých hráčů klub prodal nebo někteří jsou zranění, ale výkonnostní a tím i výsledkový propad týmu je alarmující. V „zásobě“ má sice středeční dohrávku v Pardubicích, ale postavení v tabulce na 13. místě se ziskem 6 bodů je kritické a prognózy jsou zdá se nejasné…
Kromě Zlína a Karviné je pro mě největším pozitivním překvapením aktuálního ročníku Chance Ligy Jablonec, který permanentně bodově tlačí na vedoucí favorizovanou dvojici Spartu a Slávii. Trenér Kozel sází na jednoduchý způsob hry z obranného bloku na rychlý protiútok po zisku míče a to na soupeře platí a platilo to i na Mladou Boleslav v domácím utkání tohoto kola při výhře 2:0. Ztrácí na 3. místě na Slávii jen 3 body a na Spartu 4, nepřekvapuje mě, že díky zvolenému způsobu hry na domácím stadionu získal méně bodů (8 ze 4 utkání) než na hřištích soupeřů (13 z pěti utkání). O efektivitu se stará zejména Chramosta, tentokrát byl autorem obou branek z pokutového kopu. Ukazuje se, že dobře nahradili i hráče, které klub prodal, kreativní oporu ve středu hřiště Berana do Olomouce a stopera Martince do Sparty.
Olomoucká Sigma si ze stadionu Bohemians odvezla bod za remízu 2:2. Z hlediska průběhu hry to bylo tzv. „na houpačce“, domácí se ujali vedení brankou Ristovského (první branka v naší lize), olomoucký Vašulín během 94 sekund vstřelil dvě podobné branky asi z hranice pokutového území utaženou přízemní střelou. Rozdíl byl jen v tom, že první branku vstřelil levou nohou „za háčky“ po levé ruce brankáře a druhou branku pravou nohou za pravé „háčky“ branky z pohledu brankáře.
Podobný průběh utkání s otočením skóre se hrálo v Hradci Králové. Domácí tým se ujal vedení brankou Petráška, hosté vyrovnali Maškem, ale parádní brankou Vlkanovi, který zázračně trefil centrovaný míč volejem od tyčky do branky domácímu týmu překlopil stav utkání na svou stranu. Diváci byli určitě v napětí, protože branky padaly dále a skóre se několikrát měnilo. Hostující tým Liberce totiž nejen vyrovnal na 2:2, ale v závěru utkání dokonce vstřelil vítěznou branku liberecký obránce Mikula, který na tiskovce po utkání přiznal, že to byl šťastný gól, dokonce přiznal, že míč ho jen trefil…ale zajistil tak tři body pro svůj tým.
Slovácko potvrdilo, že moje kritika tohoto týmu a celého klubu je oprávněná, což dokumentuje prohra s Karvinou na vlastním stadionu 1:2. Tento výsledek naopak potvrzuje, že práce trenéra Hyského je oprávněně vnímána nejen mnou, ale také v celém fotbalovém prostředí velmi pozitivně, proto je také nesporně
hlavním kandidátem na volné místo trenéra Viktorie Plzeň. Hráči Karviné hráli dokonce už od 35. minuty, tedy za stavu 1:1 bez vyloučeného Bužka, ale svoji branku přesto dokázali nejen ubránit, ale v nastaveném času prvního poločasu vstřelit vítěznou branku.
Do Teplic přijel tým Pardubic k utkání dvou soupeřů, kteří patří k největším adeptům na sestup do nižší soutěže a proto není divu, že utkání skončilo bezbrankovou remízou, s kterou nemůže být v dané situaci spokojený ani jeden tým. Jak jsem zmínil v předchozím textu, mělo to i dopad k odvolání trenéra Střihavky v Pardubicích, který to neměl od začátku lehké, ne vždy totiž může za špatné výsledky jen trenér, ale bohužel vždy má největší zodpovědnost a je to pro klub nejjednodušší řešení.
Na závěr krátká statistika výsledků tohoto kola:
bilance domácí-remíza-hosté: 2 2 4, bilance bodová: 8:14, branková: 9:11, průměrná návštěva na utkání: 7313 diváků.