Ano, vyluštilo definitivní hrozbu baráže pro Slovácko a naopak přisoudilo ji ve vzájemném utkání výhrou 3:2 pražské Dukle, když dokázalo otočit průběh utkání z 0:1 na konečných 3:2. Už z předchozího průběhu soutěže byl s velkým předstihem znám definitivní držitel mistrovského titulu Slávia Praha a přímo sestupující Dynamo České Budějovice. Další vyluštěná tajenka se týkala postupně v předminulém kole Pardubic a v minulém Teplic, konkrétně definitivní účasti v baráži pro Pardubice a v minulém kole definitivní záchrana Teplic, které ji potvrdily v tomto kole jasnou výhrou na jihu Čech 3:0 a Pardubice výhrou 2:1 s Mladou Boleslaví. V tomto 4. kole nadstavby se druhým týmem pro baráž stala právě prohrou na Slovácku pražská Dukla, která po nevydařené podzimní části se v té jarní výrazně zlepšila, ale na vyhnutí se baráži to těsně nestačilo. Jak moc záchrana bez baráže byla pro všechny na Slovácku velkou motivací se ukázalo po každé vstřelené brance a po závěrečném hvizdu rozhodčího obrovským nadšením všech zúčastněných. U týmu Dukly to bylo samozřejmě naopak.
V závěrečné fázi klasické dlouhodobé soutěže jsou zápasy, kde už oběma soupeřům prakticky tzv. o nic nejde a platí to i u nadstavby. Vymyslet systém kde všem jde tzv. „o všechno“ asi nejde a platilo to i tentokrát v tomto kole. Tím utkáním ve spodní skupině „o přímý sestup a baráž“, kde oběma soupeřům už tzv. o nic nešlo bylo právě utkání Pardubic s Mladou Boleslaví, naopak kde oběma soupeřům šlo tzv. „o všechno“ bylo utkání na Slovácku s Duklou.
Střední skupina s názvem „o umístění“ se hraje systémem semifinále a finále vítězů semifinále a těmi finalisty se staly týmy Bohemians a Hradce Králové. V tomto kole se hrálo první finále na stadionu Bohemians. „Klokani“ ho vyhráli nejtěsnějším rozdílem 1:0 a proto bude odveta za týden na stadionu Hradce Králové ještě napínavá.
Určitě nejdramatičtější je situace ve skupině „o mistrovský titul a evropské poháry“, protože v tomto kole nebylo utkání, ve kterém tzv. o nic nešlo, ale v jednom utkání šlo dokonce oběma týmům tzv. „o všechno“ a tím byl souboj Baníku Ostrava proti pražské Spartě. Ostravským šlo o udržení pro poslední kolo šance na umístění na druhém místě a tím účast v předkole Ligy mistrů a Spartě o umístění na 4. místě před dotírajícím Jabloncem a tím účast v předkole Konferenční ligy. Domácí tým ze Slezska vyhrál 3:2, když v 7. minutě už vedl 2:0 a do poločasu přidal třetí branku. Sparta po hodnocení a následných opatřeních v týmu zaskakujícího trenéra Loučky o poločasové přestávce ve druhém poločasu snížila na 3:2, ale domácí tým s podporou zaplněného stadionu ve Vítkovicích vedení udržel a udržel tím před posledním kolem šanci na vysněnou druhou příčku. Pro Spartu znamená tato prohra dokonce pokles až na 5. příčku v tabulce skupiny o titul a poháry a to by znamenalo absenci po mnoha letech v jakékoliv evropské soutěži.
V dalších dvou utkáních této skupiny „o mistrovský titul a evropské poháry“ v tomto kole hrály proti sobě týmy, kterým šlo tzv. „o všechno“ proti týmu, kterému nešlo už „o nic“ (Olomouc v. Plzeň a Jablonec v. Slávia) a navíc oba tzv. „o nic“ měly možnost ovlivnit úspěšnost týmů tzv. „o všechno“ ve vzájemném utkání (Ostrava v. Sparta). O výhře Baníku Ostrava se Spartou jsem se již zmínil, ale ta dvě utkání probíhala podobně v tom smyslu, že obě utkání skončila prohrou těch „o nic“, i když se ujaly vedení. Sigma Olomouc vedla s Plzní 1:0 a nakonec prohrála 1:2 a tím Plzni zůstala reálná šance, má to dokonce tzv. „ve svých rukou“ na 2. příčku zaručující předkolo Ligy mistrů před Baníkem Ostrava a Jablonec neuvěřitelným závěrem vyhrál 3:2 se Slávií, když ještě v 80. minutě prohrával 0:2, ale v poslední desetiminutovce třemi brankami otočil výsledek na 3:2 ve svůj prospěch a před posledním kolem si zachoval šanci na 4. místo a předkolo Konferenční ligy místo pražské Sparty. Podobné to bude i v posledním kole, když v utkání Plzně s Jabloncem půjde oběma tzv. „o všechno“ a v utkáních Slávie s Ostravou a Sparty s Olomoucí nejde „o nic“ Slávii a Olomouci. Uvidíme, zda opět ti potřební a tím více motivovaní ta utkání zvládnou lépe.
V tomto výsledkovém kolotoči tohoto kola, konkrétně v počtu 4 utkání ze sedmi, kdy tým, který obdržel první branku v utkání konečný výsledek „otočil“ ve svůj prospěch bude toto kolo troufám si tvrdit i historicky mimořádné, protože k těmto dvěma ze skupiny o mistrovský titul a evropské poháry se přidávají utkání Slovácka s Duklou a Pardubic s Mladou Boleslaví („otočka“ Slovácka z 0:1 na 3:2 a Pardubic z 0:1 na 2:1), navíc blízko tomu byla pražská Sparta v Ostravě…
Ještě se krátce zmíním o finále MOL Cupu, které se hrálo v tomto týdnu tentokrát podle nových pravidel v Olomouci na stadionu slabšího týmu po základní zázy Chance Ligy. Jako trenér jsem hrál finále „Poháru ČMFS“, dnes „MOL Cupu“ 2 krát vždy v Praze na Strahově a obě finále můj tým prohrál o gól (Ratíškovice-Liberec 1:2 v roce 2000 a Jablonec-Teplice 0:1 v roce 2002). Hodně mi to letošní finálové utkání průběhem připomínalo utkání Sparty v tomto kole v Ostravě, Také poločas prohrávala 0:3, ale snížení proběhlo jen na 1:3. Prakticky ve všech posledních utkáních Sparty byl vidět nesoulad celého týmu, který pravděpodobně vycházel i ze ztráty chemie mezi trenérem Friisem a hráčskou kabinou a tím trpěla i jeho autorita (viz. např. protesty Kuchty při střídání Birmančeviče atd.).
Jak jsem zmínil v několika svých předchozích komentářích hlavní příčinu vidím v nerespektování vhodné mentality a charakteru nových hráčů zejména některých zahraničních, což je v současném fotbalu klíčové, příkladem může být realizační tým v čele s trenérem Slávie Trpišovským, který na tyto parametry dohlíží, proto také došlo k odchodu některých hráčů v minulosti a nedivil jsem se, když ze Slávie odešel zrovna do Sparty Kuchta, účastník známé kauzy „Belmondo“. Dnes už nestačí zjistit u hráče jen kvalitu práce s míčem nebo atletické parametry, to je sice důležité, ale klíčová je právě správná mentalita a charakter hráče (snaha se posouvat, pracovitost, týmovost atd.). I proto byla Sparta úspěšná v době trenéra Priskeho, který vybíral pro Spartu zejména hráče, které znal ze svých předchozích klubů a znal i tento jeho na první pohled skrytý parametr… Může se k tomu přidat možná jazyková bariéra se zahraničním trenérem, která je v současném fotbalu velmi důležitá, ovšem za dánského trenéra Priskeho to fungovalo, takže ten první argument, znalost hráče z hlediska mentality a charakteru je klíčový a za to by měl nést odpovědnost především ten, kdo hráče vyhledává a vybírá, Sparta měla v tomto směru i v minulosti problémy. Vzpomeňte např. jak trenér Priste poslal do kabiny střídajícího Čvančaru, který nepodal spoluhráči při střídání ruku, jak je obvyklé a dnes je v týmu Mönchengladbachu v hráčské kabině týmu věhlasné Bundesligy neoblíbený hráč a nikdo s ním nechce hrát… Mě to tedy vůbec nepřekvapilo. A těch fotbalistů v dresu Sparty bych v tomto smyslu i v minulosti našel více.
Nesmím zapomenout poblahopřát trenérovi Sigmy Olomouc Tomáši Janotkovi a jeho svěřencům za skvělou sezónu týmu Sigmy pod jeho vedením, účast ve skupině „o mistrovský titul a evropské poháry“ a zisk „MOL Cupu“ je skvělý úspěch navíc v základní sestavě v Chance Lize i v pohárovém finále nastupovalo vždy 5 až 7 mladých perspektivních odchovanců klubu, které si trenér přivedl z „B“ mužstva, které několik sezón trénoval a to je opravdu skvělá vizitka a měl by to být i příklad pro ostatní kluby. V kompletní soupisce týmu pro tuto sezónu jich má Sigma 12, např. Jablonec jen jednoho a Karviná žádného (brankáře, který ještě nemá žádný start nepočítám).
Na závěr jako tradičně stručná statistika 4.kola nadstavby v Chance Lize:bilance výhra domácí-remíza-výhra hosté 5 0 2, poměr získaných bodů domácí:hosté 15:6, poměr branek domácí:hosté 13:12, průměrná návštěva na utkání 4674 diváků.