Určitě se nemýlím, když budu tvrdit, že nejočekávanějším utkáním tohoto kola, a možná i celé sezóny, bylo pražské derby Slávia v. Sparta. Shodou okolností byla možnost navštívit utkání neomezenému počtu diváků. Proto se není co divit, že stadion Slávie byl vyprodaný do posledního místečka, což vždycky atmosféře fotbalu pomůže a hráče přinutí vydat se ze všech sil. Pozitivním krokem bylo také nasazení polského zkušeného rozhodčího Marciniaka, protože naši rozhodčí jsou podle mého názoru velcí alibisté v posuzování jakýchkoliv drobných kontaktů mezi hráči a jejich zbytečné vymodlené pády ochotně raději pískají a to je také jedna z příčin časté a správně kritizované absence plynulosti hry. Ještě větším alibismem bývá několikanásobná dlouhá pomoc systému „VAR“ i v jednoznačných situacích, které se rozhodčí bojí rozhodnout a vzít na sebe. Jen dodám, že polský rozhodčí nevyužil pomoc VAR ani jednou a vymodlené pády správně neřešil. Mám ovšem dojem, že v jednom případě se spletl, těsně před první brankou Slávie totiž Bah sice neúmyslně, ale „brnkl“ v běhu o patu hráče Sparty Haraslína, což v důsledku vždy ve zpomalené opakovačce vypadá, jakoby si hráč sám podrazil stojnou nohu. Jenže pravou příčinou je „brnknutí“ o tu v té chvíli zadní ve vzduchu. A to se právě stalo. A nyní už k samotnému průběhu utkání.
Výhra Slávie 2:0 byla naprosto zasloužená, opět se potvrdil rozdíl mezi pojetím způsobu hry Slávie a Sparty. Obsáhle jsem o tom psal v minulém týdnu v komentáři na svých webových stránkách („Proč je Slávia progresívnější a proto úspěšnější, než Sparta…“), kde vidím velký rozdíl v práci a nastavení obou trenérů Vrby a Trpišovského. Tým Sparty opravdu neměl čím Slávii přehrát, její způsob hry je založený na individuálních schopnostech hráčů, tým Slávie je založený na součinnosti jednotlivců či skupin hráčů v daném způsobu hry a přísných pravidlech a v jejich dodržování v taktické součinnosti všech. Proto se její soupeři nedostávají do šancí. To všechno je díky skvěle kondičně připraveným hráčům podloženo pohybem, při finální akci v pokutovém území soupeře je vždy, i po rychlém přechodu po zisku míče, několik hráčů. Ale ani to by nestačilo. Ta vysoká míra kondice musí být podložena ochotou předat ji v utkání ve prospěch celého týmu. A to je o mentalitě a charakteru hráčů, které Slávie, konkrétně jejich trenér, do týmu i celého kádru zařadí. A když si toto všechno vyhodnotíte, tak mezi oběma soupeři je potom takový rozdíl. Zkrátka Slávia je díky trenéru Trpišovskému dál v moderních fotbalových trendech. Tím vůbec nechci kritizovat trenéra Vrbu, protože ve srovnání se Slávií jsou pozadu i mnozí zahraniční soupeři, jak jsme viděli i v nedávné konfrontaci s tureckým Fenerbahce. Rozdíl v pojetí hry byl stejný, jako v derby.
Díky tomuto svému nastavení si může trenér Trpišovský dovolit postavit v případě nouze hráče na jiný post, než je obvyklé, např. nedávno ofenzívního Schrance na pravého obránce, tentokrát Hovorku po dlouhém zranění do tak těžkého utkání atd. To Sparta postaví na levého obránce sice zkušeného Krejčího staršího, ale bez jakýchkoliv předpokladů na tuto pozici a on to logicky nezvládne. To se trenéru Trpišovskému nestane, i když si všichni myslíme, že to je někdy velký risk.
Při pohledu na tabulku zjistíme, že z prvních deseti týmů prohrála jenom Sparta, což v její touze získat mistrovský titul není nic příjemného. Přesto mě překvapila rezignovaná reakce trenéra Vrby po utkání. Ne, že by nebyla pravděpodobná, ale házet „flintu do žita“ by měl trenér až jako poslední. Chápu, že ve Spartě je velký tlak na výsledky, což před lety v jeho úspěšném působení v Plzni nebylo, tam tak skvělé období pod trenérem Vrbou nikdo nečekal, ovšem ve Spartě to je jinak a na něm je to i při utkání vidět.
Nakousl jsem Plzeň, ale nejen proto budu pokračovat tímto největším soupeřem Slávie v boji o mistrovský titul. Viktoria vyhrála ve Zlíně, i když Zlín podal zejména v prvním poločasu srdnatý výkon, vedl 1:0 a měl velkou šanci na 2:0. Hrubý ji neproměnil a naopak, kdo jiný, než Beauguel vyrovnal a pokutový kop, podle mě velmi přísný, ale obhajitelný, samozřejmě s pomocí VAR, rozhodl o třech bodech pro favorita.
Další dva adepti na pohárové příčky a dnes už konkurenti Sparty se ztrátou jen čtyř bodů, Slovácko a ostravský Baník bodovali. Slovácko po dlouhé době získalo tři body z venkovního utkání v Teplicích a to zcela zaslouženě. Byli aktivnější, domácí tým po skvělé sérii bez prohry tentokrát tahal za kratší konec provazu. O třech bodech rozhodl Cecilia po centru nestárnoucího Petrželi.
Hráči Baníku Ostrava hráli na stadionu ve Vítkovicích nerozhodně s Libercem 1:1. Liberečtí sbírají body jen po jednom za remízy, tentokrát mohli těžit ze znalosti týmu Baníku, který ještě nedávno trénoval jejich trenér Kozel.
Bez bodového zisku zůstaly v tomto kole jen 4 týmy. Týkalo se to kromě Sparty, Zlína a Teplic také Karviné v Mladé Boleslavi po prohře 1:0. Karvinští se další prohrou přiblížili k sestupu, deset bodů je velká ztráta, Mladá Boleslav touží po skupině o evropské poháry. Tam se hraje urputně o šestou příčku, tlačí se na ni také soupeři ze střední skupiny. Velká tlačenice bude také o barážové příčky.
Shodou okolností se v několika utkáních poměřily týmy ze střední skupiny, což jsou navíc všichni adepti na šestou příčku ve skupině o poháry, a barážové příčky. Konkrétně týmy Jablonec s Hradcem Králové se díky brance Jablonce v úplném závěru rozešly s remízou 1:1, Pardubice s Českými Budějovicemi po kanonádě 3:3 a Sigma Olomouc s Bohemians naopak bez branek 0:0. Olomoučtí opět doplatili na nízkou efektivitu celkem pohledné hry, včetně dalšímu neproměněnému pokutovému kopu, tentokrát v podání mladého Zmrzlého.
Celá ligová soutěž se vyvíjí hodně dramaticky na všech úrovních (mistrovský titul, poháry, baráž, kromě sestupu), proto je dobře, že covidová opatření již umožňují zaplnit stadiony, protože fotbal se hraje především pro diváky…