Nevěříte, že nadpis tohoto mého komentáře může být pravda? Přesvědčila mě o tom nejen moje zkušenost, ale i současná situace v některých klubech FORTUNA:LIGY. Začnu tím pozitivním zjištěním, které se týká klubu SK Slávia Praha. Všichni dobře pamatujeme tristní ekonomickou a potažmo sportovní situaci v tomto klubu před několika lety. Dnes má Slávie „v kapse“ mistrovský titul, MOL Cup, je účastníkem skupinové fáze Ligy mistrů a v reprezentační nominaci trenéra Šilhavého je osm fotbalistů Slávie, což je po odečtu cizinců v základní sestavě Slávie skoro celý tým.
Proč to tak je? Protože klub po určitém krátkém intermezzu s angažováním zahraničních veteránů typu Altintop, Rotaň či Danny, které vybrali amatéři ve vedení klubu v čele s politikem panem Tvrdíkem. Naštěstí pro Slávii se tento ambiciózní člověk včas vzpamatoval a ve fotbalovém prostředí zorientoval a angažoval odborníky profesionály v osobě sportovního ředitele ing. Jana Nezmara a trenéra Trpišovského se svým realizačním týmem, kteří prokazovali svoji vysokou odbornost a tím i úspěšnost už ve Slovanu Liberec.
Než se dostanu k dalším amatérům, tak nemůžu vynechat dojmy ze včerejšího utkání Slávie v Lize mistrů s Borussií Dortmund. Už z vyjádření trenéra Trpišovského po utkání bylo evidentní jeho zklamání z prohry 0:2 a stejně takové pocity měli i hráči. Zároveň ovšem nezapomněli přiznat, že soupeř byl velmi kvalitní, což tvrdím i já. Bylo to doslova utkání atletů, tedy Slávie, proti sprintérům, tedy Dortmundu. Věřím, že i pro hráče Slávie to bylo velmi poučné utkání v tom, že se potvrdilo, že k neuvěřitelné atletičnosti hráčů je třeba přidat i techniku ve sprintu a chladnokrevnost v zakončení. To jsou totiž atributy, ve kterých byl Dortmund lepší. V ničem jiném, hráči Slávie dokázali ve druhém poločasu soupeře zatlačit a chyběla tomu jen ta pověstná třešnička na dortu v podobě míče za zády jejich brankáře.
Největší tutovky měli Masopust a Tecl, shodou okolností fotbalisté s rychlostními předpoklady, ale slabší technikou zejména v rychlosti. Proto se do takové šance dostali a proto ji neproměnili. Zastavím se ještě u Masopusta. Ten byl v minulosti vnímám jako běžec u postranní čáry, míč mu skoro překážel a ve vyložené šanci trefil 15. řadu na tribuně. Dnes je vidět, jak moc se v práci s míčem zlepšil, dokáže se zapojit do kombinace ve zhuštěném prostoru, dovede se v něm orientovat, vstřelit důležité branky a to tvrdím, i když včera se ukázalo, že ještě musí dále na sobě pracovat. Že se v současném fotbalu musí hodně běhat dokazuje výběr hráčů do týmu Slávie ze strany trenéra Trpišovského. Jejich včerejších naběhaných 127 kilometrů hovoří za všechno, je to mimořádné číslo. O Slávii lze v současné době mluvit jen v superlativech proto, že ji vedou odborníci, praví profesionálové ve svých oborech. Ty sportovní jsem uvedl a pan Tvrdík už dávno pochopil, kde je jeho parketa. Všichni jsou proto z mého pohledu profesionálové.
Za amatéry v nadpisu tohoto komentáře, kteří hrají stejnou soutěž s profesionály Slávie jsem označil lidi ve vedení prvoligového klubu MFK Opava. Přesně před měsícem jsem o tomto klubu, kde jsem v sezóně 2004-2005 od cca 10.kola do konce sezóny působil na pozici hlavního trenéra „A“ mužstva, napsal samostatný komentář v tom smyslu, že tehdejší situace byla totožná s tou dnešní. A ta dnešní je taková, jak jsem si opět dnes přečetl v médiích, že město, jako důležitý akcionář předvádí, jak se na této úrovni fotbalový klub chovat nemůže. Čtu o dvou frakcích, které vybírají trenéry místo nepochopitelně odvolaného trenéra Kopeckého, každá svou cestou. I tenkrát si braly dvě skupiny regionálních politiků klub jako rukojmí ke svým politickým hrátkám a soubojům. Jedna klub řídila, druhá házela klacky pod nohy. Mezi tím se potácel klub, trenéři a hráči bez výplat a skončilo to sestupem. Amatérskou chybou nového vedení musel klub sestoupit až do krajského přeboru, což veřejnosti předložili jako dopad práce těch před nimi.
Čtu o lidech spřízněných s primátorem, i my trenéři jsme navštívili tenkrát primátora, ale k ničemu to nevedlo, protože i z jeho proslovu bylo evidentní, že neví co fotbal obnáší a potřebuje. Jen si přál, abych jako trenér odešel bez koruny odstupného…Zkrátka amatérismus jak vyšitý a dnes to vypadá velmi, velmi podobně. Víte, co se říká a člověku, který se nepoučí z chyby a po určité době ji opakuje….
Pro mě je znakem amatérismu i odvolání trenéra Kopeckého, protože v těchto podmínkách nemohl být úspěšný, jak by si představoval. Zkrátka stranická politika není fotbalový klub. V tom musí všichni pracovat pro jednu věc a tím je úspěch na zeleném trávníku. Ve fotbalovém klubu jsou nějaké frakce či jiné zájmy určitých skupin naprosto nežádoucí a vedou do fotbalového pekla. Tam zřejmě prvoligový klub skončí.