Za humny už máme pokračování nejvyšší fotbalové soutěže, ale já se ještě krátce vrátím k utkáním s Anglií a Brazílií a jejich dopad na náš fotbal a tímto navazuji na svůj předchozí komentář. Nesouhlasím totiž, jak jsem se v něm svěřil, s konkrétním názorem, že po vzoru prvního poločasu s Brazílií měl náš reprezentační tým hrát i v Anglii od začátku. Vím, že tento můj názor mi na popularitě nepřidá, protože někdy mi to připadá od některých aktérů v českém fotbalu tak, že říkají to, co se aktuálně chce slyšet. A v současné době je to vysunutý presing…. Takový fotbal se líbí i mně. Dokonce jsem před utkáním v Anglii napsal, že bychom měli zkusit hrát po vzoru pražské Slávie, kterou velmi za svůj způsob hry obdivuji.
Jenže samotné utkání a kvalita Anglie mě z tohoto plánu vyvedla. Jsem přesvědčen, že pro tak kvalitní tým by to byla tzv. „přihrávka na smeč“, jak se ve sportu často říká. Argument, že i na Brazílii ten recept platil je mylný z důvodu přístupu Brazilců k utkání, jak jsem zmínil v předchozím komentáři. Pro tento způsob hry musíte mít typologicky vhodné hráče a moře hodin taktického nácviku k dispozici. Ani jedno trenér Šilhavý neměl a ani nemá. Navíc on je úspěšný trenér s úplně jinou strategií, ale jak statečně prohlašoval po utkáních bude se i tímto způsobem hy v dalším období zabývat.
Proč nemá pro tento způsob hry vhodné hráče a potřebný čas? Tak konkrétně se pokusím vysvětlit. Asi všichni se shodujeme, že v současné době nemáme potřebnou kvalitu na postech středních obránců. Při vysokém napadání i přes hodiny nácviku se stane, že celý tým (při vysokém presingu musí všichni hráči plnit předem daný a nacvičený úkol) své úkoly nesplní a výsledkem je, že hráči soupeře z presingové pasti vyjedou do otevřené obrany a tam mají potom střední obránci (dále stopeři) těžký úkol doslova honit unikající hráče. A o jejich kvalitě jsem psal o řádek výše. Navíc lze předpokládat, že čím kvalitnější soupeř, tím se to stane častěji a výsledkem budou branky v naší síti. I proto jsem uvedl, že jedním z kandidátů na post stopera by měl být olomoucký Jemelka. V minulosti hrával v reprezentaci Hubník, nejrychlejší stoper, kterého jsem kdy trénoval.
Konkrétní příklad. V dresu Liberce hrál pod trenérem Šilhavým stoper Radek Kováč. Liberec byl úspěšný, hrál dokonce skupinu Evropské ligy. Trenér Šilhavý ordinoval týmu hru v důsledném bloku a na rychlý protiútok. Radek Kováč skvěle organizoval defenzívu z postu středního obránce a jeho pomalost v tomto případě týmu nevadila. On měl většinu svých spoluhráčů blízko kolem sebe, dirigoval si je a fungovalo to.
Potom přestoupil do Sparty, která i díky své tehdejší kvalitě hrála nátlakový fotbal a na rychlé protiútoky hráli její soupeři. A tady Radek Kováč narazil na své rychlostní limity, musel hráče soupeře honit ve velkém a volném prostoru a na to neměl předpoklady.
Chci tím konkrétně poukázat na to, že jsem zcela jistě a podle svých zkušeností přesvědčen, že hrát proti Anglii, která je pro mě „synonymem“ rychlosti, bychom dopadli velmi špatně, možná ještě hůře, než skutečných 0:5. Kdo si myslíte, že by ty anglické „rakety“ při presingových nedostatcích celého týmu v kontrastu s kvalitou soupeře z našich stoperů honil a chytal? A na vině by byl trenér Šilhavý, protože neodhadl rozdíl v kvalitě obou soupeřů a podle toho také zvolil nevhodnou herní strategii.
I velké týmy totiž hrají proti nejkvalitnějším sobě rovným soupeřům bezpečně, více než na vysoký presing (protože se obávají při jeho kvalitě vyjetí soupeře z presingové pasti) se zaměřují více na tzv. „represing“, tedy okamžité napadání soupeře po ztrátě míče. A tady já vidím jednoznačně větší rezervy u naší reprezentace, než opěvovaný vysoký presing.