Tuším, že poprvé začala jarní část naší nejvyšší fotbalové soutěže tak brzy, už na začátku února a proto jsem předpokládal hodně slabou návštěvu. Ta skutečná cca 42 tisíc, tedy přes 5 tisíc na utkání mě příjemně překvapila. Na konci podzimní části to bylo podstatně slabší, ale i tento nečekaný nárůst potvrdil, jak velký hlad mají i v těchto zimních podmínkách fanoušci fotbalu u nás na jistě dramatický průběh FORTUNA:LIGY. A že bude dramatický na všech pozicích v tabulce zaručuje nový model s nadstavbou a potvrdilo to i toto 20. kolo.
Těch konkrétních důkazů bylo v osmi utkáních hned několik. Patří sem i důkaz o tom, že naše liga je velmi vyrovnaná a žádný favorit to v ní nebude mít lehké. Poznala to tentokrát kompletní trojice největších favoritů Slávie, Plzeň i Sparta, stejně tak třetí tým v pořadí ligy Baník Ostrava, který pouze remizoval v Praze na Julisce s poslední Duklou 1:1. A největší favorité? Ve dvou utkáních muselo o výsledku rozhodnout dokonce video, tedy VAR, a ve všech třech případech díky pokutovému kopu. V Mladé Boleslavi proti Viktorii Plzeň na konečný výsledek 1:1 zvýšil svůj náskok na ostatní kanonýr Komličenko brankou č.19, v pražském Edenu ve prospěch Slávie Souček a na Letné ve prospěch Sparty Frýdek. Oba týmy pražských „S“ tím zlomily odpor svých soupeřů z Teplic a „klokanů“ z Bohemians v samotném závěru utkání za bezbrankového stavu. Je třeba dodat, že ve všech třech případech byl pokutový kop zahráván oprávněně. Chápu, že týmy nemusí být ještě v nejlepší formě, ale pochválit musím soupeře Plzně Mladou Boleslav, Teplice za výkon na Slávii a tým Bohemians na Spartě. Už z předchozího popsaného průběhu hry je zřejmé, že všichni tři hráli velice odvážně a k překvapivému zisku tří bodů za výhru nebyly daleko.
Několikrát za podzimní část sezóny jsem srovnával týmy Slávie a Sparty a tentokrát uvedu ještě jedno srovnání. Pracovitý a pro tým zcela oddaný hráč Slávie Souček prokázal, jak velká je osobnost nejen z hlediska fotbalové kvality, ale má i mentální schopnosti na vysoké rovni. Vzal na sebe suverénně zodpovědnost za proměnění pokutového kopu za stavu 0:0 v závěru utkání, i když uvnitř asi klidný nebyl a pokutový kop dokonce „dloubákem ala Tonda Panenka“ týmu pomohl k důležitému zisku tří bodů. Při té příležitosti se mi nabízí srovnání s podzimním utkání Sparty na Slovácku, kdy v podobné situaci se velmi bohatě placené zahraniční hvězdy k takovému kroku neodhodlaly a tato povinnost zůstala na nezkušeném Rističovi. Jak to dopadlo všichni víme.
Jako olomouckého patriota mě velmi zajímalo utkání Sigmy s Jabloncem, kde jsem také strávil na trenérské lavičce téměř 2,5 sezóny. V dramatickém závěru Jablonec strhl výhru na svoji stranu díky kanonýrovi Doležalovi, olomouckému odchovanci na 1:2. Musím nerad, ale musím velmi kriticky hodnotit výkon Sigmy a kdyby Jablonec nevyhrál, tak by to bylo nespravedlivé. Chápu, že utkání bylo pro hráče Sigmy velmi důležité, byli pod velkým tlakem zisku důležitých bodů, ale to ke sportu a tedy i k fotbalu patří. Jejich hra opravdu neměla potřebné parametry jak z hlediska jednotlivých hráčů, tak i z hlediska týmového výkonu. Jablonec i přes absence důležitých hráčů (Trávník, Lischka, Masopust) hrál výborně, byl jistější na míči a hrál sebevědomě.
Zajímavou konfrontací bylo utkání Zlína se Slováckem, které hosté z Uherského Hradiště vyhráli 0:1. Kromě tradičního derby blízkých klubů mě zaujalo také jako utkání nových trenérů. V Uherském Hradišti se již na konci podzimní části ukázalo, že nástup trenéra Svědíka týmu prospěl, tým pod jeho taktovkou nehrál na držení míče jako před tím. Trenér Svědík sází více na rychlý protiútok a výsledky se dostavily i nyní ve Zlíně. Tam trenéra Bílka vystřídal trenér Pivarník a určitě si svoji premiéru představoval jinak. Jak přiznal hráč Slovácka Kalabiška on a jeho spoluhráči už věří novému stylu trenéra Svědíka a mohou za to především výsledky včetně toho ve Zlíně. Trenér Pivarník po prohře je ve složitější situaci, protože hráči budou o jeho pokynech a strategii pochybovat. Proto ho čeká složitá práce s hlavami hráčů, ale to je tak vždy po nástupu k novému týmu.
Hned v prvním jarním kole jsem viděl několik hezkých branek, ale dvě budou zcela jistě kandidovat na branky sezóny. V utkání Karviné s Opavou, tedy derby Moravskoslezského kraje, které skončilo remízou 1:1, vstřelil vyrovnávací branku několik desítek vteřin po vedoucí brance Opavy kanonýr Karviné Wágner. Míč poslal za záda brankáře Opavy po centru z pravé strany přímo volejem, tedy bez dopadu míče na trávník, ale co bylo obdivuhodné, že při tom stál zády k brance.
Druhou branku, kandidující na branku sezóny vstřelil libanonský fotbalista v dresu Liberce Oscar, který dokázal vrátit míč prvním dotykem po nepovedeném odkopu brankáře Příbrami z velké dálky obloukem do opuštěné branky velice pohotově a přesně. Podílel se tak na výhře Liberce 4:0. Příbram naopak potvrdila svoji pozici týmu s největším počtem inkasovaných branek 47 ve 20-ti utkáních.
Také jsem si při sledování výsledků utkání nemohl nevšimnout podílu nových posil v jednotlivých týmech na vstřelených brankách, které většinou znamenaly bodové zisky, jako např. Kozák v Liberci, Beneš v Olomouci (tady to ani na bod nestačilo), Beauguel v Plzni po centru Kayamby, Kuzmanovič Baník Ostrava.
Nesmím při komentáři k tomuto ligovému kolu zapomenout na nešťastné zranění plzeňského středního obránce Hejdy a mladoboleslavského Takacse. V tvrdém hlavičkovém souboji se obě jejich hlavy střetly velmi silně a Hejda skončil v nemocnici s otřesem mozku, Takacsovi stačilo jen střídání. Opakované záběry tohoto nešťastného okamžiku nebyly vůbec hezké, ale dnešní informace z médií říká, že Hejda je už v domácím léčení a to je dobře.
V tomto týdnu se zapojí do vyřazovací fáze Evropské ligy oba naši zástupci Slávia Praha a Viktoria Plzeň. Budeme jim držet palce a potom se už těšit na 21. kolo FORTUNA:LIGY.