Utkání Plzně se Spartou svléklo hráče obou týmů do naha

V neděli odpoledne jsme zcela jistě viděli velice atraktivní utkání v parádní atmosféře, které nepostrádalo emoce i nevšední okamžiky jako neproměněný pokutový kop, červenou kartu ještě před poločasovou přestávkou, vysoce nadprůměrný počet žlutých karet 12 a vzhledem k průběhu i překvapivého vítěze.

Já jsem se v tomto komentáři nepozastavoval nad průběhem a výčtem vyložených šancí nebo způsobem vstřelených branek, to si může každý přečíst v médiích nebo to viděl černé na bílém, vlastně barevném. Mě zaujaly příčiny toho, že Viktoria Plzeň i za těchto pro ni nepříznivých okolností utkání vyhrála a dotáhla se v tabulce Synot ligy na stejný počet bodů se Spartou a proč Sparta za těchto pro ni příznivých okolností prohrála a vyšla tedy z tohoto prestižního utkání bodově naprázdno. Proto jsem také zvolil tak trochu provokativní nadpis tohoto komentáře, protože z mého pohledu toto utkání zcela ukázalo na přednosti a naopak nedostatky hráčů obou konkurentů a doslova je odhalilo, obrazně řečeno hráče „svléklo do naha“.

Začnu týmem Viktorie Plzeň nejen proto, že utkání vyhrála, ale také proto, že odstranění odhalených nedostatků pro ni bude jednodušší, i když také bude občas bolet. Bolet opět myšleno obrazně, protože nepředpokládám, že v Plzni budou padat fyzické tresty. Utkání totiž potvrdilo, co jsem naznačil v nedávném svém komentáři, že hráčům a vlastně týmu jako celku nechybí potřebná fotbalová kvalita, ale „jen“ disciplína a zodpovědnost na hřišti i mimo hřiště. To se projeví v tom, že některá utkání „odfláknou“ a na ta, před kterými jsou pod tlakem nejen realizačního týmu, ale především nejvyššího klubového vedení, tak na ta se dokáží ve svých hlavách dokonale připravit a odhodlaným týmovým výkonem na úrovni svého maxima, které se ovšem ve fotbalu bohužel nedá změřit, utkání zvládnout. To byl také případ nedělního utkání se Spartou, před kterým jsem napsal, že v lepším rozpoložení z posledních utkání je Sparta, ale v Plzni budou všichni celý týden řešit, v tomto případě na hráče tlačit něco v tom smyslu, že v neděli musí všichni na hřišti nechat všechno. A na toto zejména lídři týmu, což jsou zřejmě rodilí Plzeňáci Limberský a Procházka slyšet musí a přenesou to na všechny ostatní.

Pro Viktorii Plzeň tedy toto utkání odhalilo fakt, že hráči mají daleko na víc, než předvedli ve Vídni s Rapidem a v Brně (obě utkání jsem viděl a hráče Plzně jsem nepoznával), ale mají velké sklony k lajdáctví, lehkomyslnosti a podcenění nejen samotného utkání, ale především už přípravy na ně. Předpokládám, že trenér Krejčí si za vydatné pomoci vedení klubu tyto neřesti svých svěřenců pohlídají a pokud něco přehlédnou a zjistí zpětně, tak před tím nebudou strkat hlavu do písku, jako trenér Krejčí po utkání v Příbrami nad případem „limberského“ volantu. A že se to vyplatí ukázalo srovnání výkonu jejich svěřenců ve Vídni a v Brně s tím proti Spartě Praha.

V daleko složitější situaci je, po odhalení nedostatků ve výkonu svého týmu po utkání v Plzni, trenér Ščasný a celé vedení Sparty. V jejich případě totiž nestačí „jen“ pohlídat profesionální přístup svých hráčů. Ten je předpokládám v pořádku. Oni musí zcela změnit filosofii složení svého týmu a to s myšlenkou ne jen na mistrovský titul, ale na vysněnou účast v Lize mistrů, která Spartě již několik let uniká. A i utkání v Plzni odhalilo několik příčin, proč uniká.

Současný fotbal, myšleno na nadprůměrné mezinárodní úrovni, a tou týmy ve skupinách Ligy mistrů jsou, totiž vyžaduje nejen hráče ovládající míč v pochodovém tempu, ale hlavně v tom zrychleném, tedy ve sprintu. Ale i to zdaleka nestačí. V současném fotbalu mají hráči strašně málo času a prostoru na řešení herních situací, proto se musí rychle a současně správně rozhodovat. Současný fotbal vyžaduje hodně pohybu a především jeho rychlost a vzhledem k tomu, že je to stále více kontaktní sport, tak fotbalisté musí být výborně silově vybavení. Ale to stále ještě nestačí. Současný fotbalista musí být také psychicky odolný a mentálně silný. Konkrétně mám na mysli zvládat tlak, který v dnešním fotbalu je na hráče vyvinut v honbě za výsledky a tím i finančními prostředky. V týmu je třeba mít hráče s mentalitou vítěze, což jsou fotbalisté, kteří v dobrém slova smyslu nenávidí porážky a neradi prohrávají i na tréninku. A teď si položme otázku, jaké má Sparta hráče? Zejména ve středové řadě hodně hráčů „do pomala“ s míčem i pohybově (Matějovský, Dočkal, Hušbauer). Že Hušbauer neuspěje v Itálii, kam nedávno přestoupil jsem napsal hned po jeho odchodu. Oba zbývající se ze zahraničí také vrátili předčasně. Hodně nadějí se vkládá do Krejčího, ale tomu sice nechybí snaha, aktivita, ale není dostatečně silově vybaven. Já mu říkám, že je papírový fotbalista. Lafata má čich na góly a klobouk dolů před ním, co dokázal, ale v evropských pohárech a v reprezentaci také tahá za kratší konec a rychlý nikdy nebyl a nebude. U zahraničních hráčů, kterých má Sparta dost je možná nevýhodou komunikace a ta v přípravě na utkání a v motivaci hodně důležitá. Mentální sílu hráčů Sparty nedokážu takto na dálku odhadnout, ale podle výsledků a výkonů Sparty v utkáních o „všechno“ vždy zklamali, tak si nedělám iluze.

V tomto duchu mě napadla jedna událost, kterou mi sdělil jeden kamarád blízký Spartě. Před lety přijel na Spartu zástupce jednoho velkého klubu podívat se na hráče Sparty. Funkcionáři se poté snažili o to, aby tento hráč o návštěvě skauta nevěděl a nebyl proto nervózní. Zahraniční skaut je zarazil a prohlásil, že naopak hráče musí o jeho přítomnosti na tribuně informovat, protože on potřebuje poznat, jaký výkon podá, když je pod tlakem.

Mám takový dojem, že ani kabina Sparty není tak soudržná, jako ta plzeňská. S tím souvisí i nastavení celého klubu. V Plzni se stále považují za provinční klub, kde všichni táhnou evidentně za jeden provaz a ve špatném období se dokáží všichni semknout a podat výkon, jako se Spartou. Takto to, jak se zdá ve Spartě nefunguje.

Pro to všechno mi tedy vychází, že Spartu čeká daleko více práce na cestě za splněním snu o Lize mistrů. Musí hodně pozměnit mužstvo na mezinárodní úroveň z hlediska fotbalové i mentální a to poslední je určitě nejtěžší. V tom je Viktoria Plzeň dál.

Komentáře nejsou povoleny.