Před námi je na MS v Brazílii již „jen“ boj o medaile

V sobotu a v neděli uzavře MS ve fotbalu utkání „jen“o třetí místo a bronzovou medaili mezi Nizozemskem a Brazílií a finále o zlato a o čtyřleté vládnutí nad světovým fotbalem mezi Německem a Argentinou. Shodou okolností to bude dvojnásobná konfrontace jihoamerického a evropského fotbalu.

Ta probíhala již ve čtvrtfinále, kde byly oba kontinenty zastoupeny stejným počtem čtyř týmů a stejně tak v semifinále po dvou týmech. Podle mého názoru čtvrtfinálová utkání skončila ve všech čtyřech případech očekávaným výsledkem, tedy výhrou, vlastně přesněji vyjádřeno postupem (protože dvakrát se o něm rozhodlo až díky pokutovým kopům) favorizovaných týmů Brazílie, Německa, Nizozemska a Argentiny. Jenže každé čtvrtfinálové utkání mělo svůj specifický průběh a nikdo z účastníků semifinále neměl cestu snadnou.

Hned v prvním čtvrtfinále mezi Brazílií a Kolumbií jsme měli možnost sledovat skvělé utkání hrané ve vysokém tempu, se skvělým ovládáním míče v rychlosti a strhujícím závěrem. Domácí tým Brazílie ubránil postup s vypětím všech sil a Brazílie opět nepředvedla očekávaný výkon. Poražených Kolumbijců mi bylo upřímně líto, protože hráli skvěle, včetně útočníka Jamese. Jeho brazilský konkurent Neymar se bohužel zranil, vlastně jej zranil úderem kolenem do zad Kolumbijský obránce Zuníga. Ten inkriminovaný zákrok mi připadal minimálně hodně nešetrný a v dané situaci zbytečný. Brazilci sice postoupili, ale pro semifinále nepřišli jen o Neymara, ale i kapitána a „šéfa“ obrany Thiaga Silvu.

„Evropské“ čtvrtfinále skončilo nejtěsnější výhrou Německa nad Francií. Němci brzy vstřelili branku a poté až do konce spíše hlídali svoje vedení. Utkání tedy nedosahovalo kvality prvního jihoamerického čtvrtfinálového utkání.

Podobně nezáživný fotbal byl vidět v obou dalších čtvrtfinálových utkáních mezi Nizozemskem (postoupilo na pokutové kopy) a Kostarikou a Argentinou a Belgií. Kostarika byla asi největším překvapením celého mistrovství. V tomto utkání více bránila, ale v nastaveném času si dokázala vypracovat i několik vyložených šancí. Pokutové kopy vychytal pro Nizozemce náhradní brankář Krul, kterého poslal na hřiště trenér Van Gaal v poslední minutě prodloužení s cílem vychytat pokutové kopy. Je zajímavé, že na tuto variantu trenér tohoto brankáře speciálně dlouhodobě připravoval a vyšlo mu to.

Poslední čtvrtfinále bylo docela nudné utkání, ve kterém se Argentinci brzy ujali vedení, a proto jsem očekával zvýšenou aktivitu Belgičanů. Jenže nic takového se nestalo. Až v posledních deseti minutách trenér Wilmots vysunul na hrot kromě útočníka Lukaku ještě vysokého Felainiho a obránce Van Buytena a díky nakopávaným míčům na ně měli Belgičané několik závarů, ale alespoň prodloužení si nevynutili.

První semifinále mezi Německem a Brazílií by vystačilo na samostatný komentář a studijní materiál pro začínající trenéry s cílem ukázat jim, jak má a jak nemá vypadat moderní fotbal. Po výsledku 7:1 je jasné, kdo byl tím pozitivním příkladem (samozřejmě Němci) a tím negativním (také samozřejmě Brazilci). Němci vstoupili do utkání velice sebevědomě. Z jejich projevu byla cítit ohromná fyzická i psychická síla a hlavně jejich organizace hry fungovala skvěle, včetně aktivního napadání Brazilců ve středu hřiště (tak vzniklo několik gólových protiútoků) a okamžitě po ztrátě míče. Brazilci naopak lehce míče ztráceli a Němci také s vysokou efektivitou díky skvělé kombinační hře ve finální fázi stříleli branky. Domácí fotbalisté hráli chaoticky, bez organizace, každý za sebe a to se v dnešním moderním fotbalu nesmí a trestá. Přitom i přes absenci Thiaga Silvy a Neymara pořád byli v sestavě fotbalisté  z předních evropských klubů (Dante-Bayern Mnichov, Luiz-Chelsea, Marcelo-Real Madrid, Maicon-AS Řím atd.) a ti by měli vědět, jak se fotbal má hrát. Z toho usuzuji, že Brazilci naprosto nezvládli tlak, který na ně role domácího favorita působila a v tomto utkání hráli chaoticky a bez systému. Spoléhali se zřejmě více na bojovnou atmosféru a pomoc vyprodaného stadionu, než na svoje povinnosti na hřišti. Jenže pro to neměl fotbalový stroj v podání německých hráčů pochopení a ve 30. minutě byl stav 0:5. Jsem přesvědčen, že kdyby ve druhém poločasu nepolevili, tak by se mohl zrodit i dvojciferný výsledek. Na této úrovni, konkrétně semifinále MS, asi nic takového dlouho neuvidíme.

Ve druhém semifinále rozhodli Argentinci proti Nizozemsku o postupu až díky pokutovým kopům. V samotném utkání se evidentně poučili z debaklu Brazilců a hráli hodně ze zadu, v utkání nebylo vidět mnoho vzrušujících situací. Pečlivě byli střeženi i oba týmoví lídři Robben a Messi. Trenér Nizozemců tentokrát nemohl použít fintu se střídáním brankářů, protože v té době už využil všechny tři možnosti střídání. Tou třetí byl nástup útočníka Huntelaara za, na celém šampionátu, nevýrazného Van Persieho.

Utkání o třetí místo bude utkáním smutných poražených a bude důležité, jak moc motivace oba soupeři v sobě najdou. Brazilci jí možná budou mít více, protože mají před vlastním publikem co napravovat. Zajímavé bude sledovat počínání diváků, zda budou svůj tým povzbuzovat nebo budou na něj bučet.

O motivaci Nizozemců něco vypovídá vyjádření Robbena v tom smyslu, že třetí místo ho nezajímá, on chtěl vyhrát mistrovský titul. Uvidíme, možná to je jen jedna z dalších, tentokrát psychologických fint trenéra Nizozemska Van Gaala.

Ve finále mezi „domácí“ Argentínou a Německem více věřím Němcům. Mají totiž v týmu nejen skvělé fotbalisty, ale vyzařuje z nich síla a mají výbornou organizaci hry. Hrají kompaktně, blízko sebe a mají odpovídající sebevědomí. Argentinci budou určitě více bránit a spoléhat se na Messiho a to bude na Němce málo. Tak uvidíme v neděli večer.

Komentáře nejsou povoleny.