Nejbohatšímu českému fotbalovému klubu Spartě Praha totálně nevyšel začátek letošní sezóny. Vypadl v předkole Evropské ligy bez nároku na další jakékoliv pokračování a to je opravdu malér. Samozřejmě sportovní, ale také ekonomický. Proto hledá schůdná řešení v podobě doplnění kádru nebo výhodný prodej některého z hráčů (Kadlec do Freiburgu) a levnější, ale adekvátní náhradu.
Našla ji v případě Bořka Dočkala, který se vrátil z působení v Norsku a především v angažování zkušeného fotbalisty, bývalého kapitána české reprezentace Tomáše Ujfalušiho.
Přiznám se, že i pro mě je tato zpráva překvapující novinkou a k mnoha reakcím, souhlasným i pochybovačným v médiích se připojuji i já. Dovoluji si tvrdit, že jsem k tomu dostatečně kompetentní, protože s Tomášem Ujfalušim mám několikeré osobní zkušenosti a musím říci, že jen pozitivní.
Všichni, kdo sledujeme český fotbal, tak víme, že Sparta Praha dlouhodobě hledá pro svou kabinu „áčka“ přirozeného lídra, jako má Plzeň v Horváthovi, Slávia v Kiselovi, Slovácko v Trousilovi, Baník Ostrava v Lukešovi atd. Sparta jej stále nenašla a musím říci, že sázka na vhodného hráče jí stále nevychází. Správný lídr totiž musí mít, podle mého názoru, spoustu předpokladů a vlastností pro efektivní plnění této role. Lídr by měl mít zcela jistě sportovní kvalitu, v našem případě tu fotbalovou, na vysoké úrovni. Jenže to zdaleka nestačí. Musí mít i odpovídající lidské vlastnosti a předpoklady. Např. musí být příkladem v plnění si povinností (jinak nemůže usměrňovat spoluhráče v tomto směru), musí být vítězným typem hráče, který udělá vše pro úspěch týmu, musí být extrovertem, který jen nesedí někde v koutku, musí být loajální ke klubu a k trenérovi atd. Proto jsem hned věděl, že volba na Marka Matějovského není dobrá. Je dobrý fotbalista, ale to je všechno, to ostatní jej nezdobí. David Lafata je určitě výborný sportovně i charakterově, ale je spíše introvert. Neznám jej osobně, ale takto na mě působí. Mluvilo se také o Váchovi, ale ten je, podle mého názoru ještě mladý a nevyzrálý lidsky, zkrátka trochu machr (můj odhad).
Co vím naprosto jistě je, že volba na Tomáše Ujfalušiho je to nejlepší, co mohlo Spartu potkat. Ano, já vím, důležitý bude jeho zdravotní stav (prošel zdravotní prohlídkou, tak předpokládám, že je v pořádku) a sportovní forma. Do té se dostane zcela jistě, protože ví, co je k tomu třeba a kondiční trenér se mu bude věnovat. Co je však nejpodstatnější je skutečnost, že Tomáš je dostatečně zkušeným hráčem, který je zvyklý hrát pod tlakem, který ve Spartě automaticky působí na všechny, bude mít u hráčů přirozenou autoritu, protože má za sebou skvělá zahraniční angažmá (Hamburg, Fiorentina, Atletico Madrid a Galatasaray Istanbul) a všude byl kapitánem týmu. A to není náhoda. Tomáš Ujfaluši je velmi inteligentní člověk, je komunikativní a vstřícný ke svému okolí. Je to zkrátka pohodový kluk.
Znám ho totiž velmi dobře. Při svém působení u mládeže i u dospělých fotbalistů v Sigmě Olomouc jsem s ním pracoval a nedám na něj dopustit. Dodnes si vzpomínám, jak jsem jej „kupoval“ v Rýmařově v restauraci na stadionu. Dlouho jsme ladili společně s „bafuňáři“ tohoto klubu drobnosti ve smlouvě a domů jsem vezl jejich souhlas. Jeho mateřský klub toho nikdy nelitoval. Získal postupně spoustu peněz za jeho posuny do vyšších kategorií i potom za jeho přestupy mezi vzpomínanými kluby. Jen tak na okraj momentálně jednám se stejným klubem o jednoho dorostence, ale tentokrát s místními „bafuňáři“ není řeč přesto, že tým dorostu rozpustili pro nedostatek hráčů, tak proto z toho nebudou mít asi nic. Tomáš přišel do Sigmy v 15-ti letech po absolvování Základní devítileté školy, tedy ne v 11-ti letech, jak tvrdil v deníku Sport tehdejší sportovní ředitel Jirka Kubíček.
Absolvoval SZTŠ (Střední zemědělsko technickou školu) a vzpomínám si na jednu událost, která mohla způsobit, že dnes by se o posile Sparty nic nevědělo. Tomáš bydlel na internátu školy a jednoho rána mu bylo velmi špatně. Paní vychovatelce bylo hned jasné proč (kluci to večer přehnali s alkoholem) a volala na klub. Tam se objevili okamžité závěry, že tohoto hráče je třeba okamžitě z klubu vyhodit. Nám, těm rozumným, se tento postup podařilo rozmluvit s argumentem, že akci organizovali starší kluci, ty mladší do toho jen zatáhli a navíc, že je dobře, že Tomášovi bylo špatně. To totiž znamená, že na ten alkohol není zvyklý a byla to u něj výjimka. Kdyby mu špatně nebylo, tak by to znamenalo, že je na takový nápor jeho žaludek zvyklý a těchto akcí se zúčastňuje pravidelně. No a to zabralo a Tomáš Ujfaluši prožil skvělou fotbalovou kariéru.
V případech, kdy kluby angažují české fotbalisty vracející se ze zahraničních angažmá do Gambrinus ligy, se pochybuje o jejich prospěchu. Ano, často se stává, že se příchod těchto hráčů nevyplatí a nesplní očekávání, která s jejich vysokou smlouvou jsou vysoká. Seznam těchto hráčů by byl dlouhý. Čerstvými uchazeči o tuto nálepku jsou Gecov a Fenin ve Slávii, Rada ve Slovácku apod. Jenže se zapomíná na to, že to potkává fotbalisty, kteří nemají ideální povahové a charakterové vlastnosti a kvalitu Gambrinus ligy podcení. A to se Tomášovi Ujfalušimu určitě nestane. Za to vám ručím. Potvrzuje to i čerstvá informace z médií o včerejším trápení Sparty v utkání s Bohemians 1905. Týmu Sparty se nedařilo, po prvním poločasu dokonce prohrával 0:1 a o poločasové přestávce si vzal slovo Tomáš Ujfaluši, který sledoval utkání v civilu na tribuně. Svým proslovem svoje, dnes už spoluhráče, probudil (své si řekl určitě i trenér Lavička a doufám, že i kapitán Lafata) což se projevilo ve druhém poločasu v obratu skóre utkání na 2:1 pro Spartu.