Všichni příznivci fotbalu, trenéři i hráči se už určitě moc těšíme na dnešní večerní utkání kvalifikace na EURO 2012 ve španělské Granadě proti domácím mistrům Evropy i světa Španělům. Těším se i já, a proto pozorně sleduji veškeré předzápasové pohledy, názory, odhady a tipy nejen na konečný výsledek, ale i recepty pro trenéra Bílka na úspěch v tomto těžkém utkání. Upozorňuji, že svůj komentář píši dnes, tj. v pátek odpoledne v den utkání. Tedy ještě před jeho začátkem, protože po utkání, tzv. “po bitvě“ rozdávat rozumy a návody je jednoduché.
Během své dlouholeté trenérské kariéry pozoruji stejně jako u politiků sklony k populismu i u některých trenérů. Říkám tomu „trenérský populismus“. Zkrátka říkají především to, co se chce právcě slyšet, ale zároveň ví, že to tak nejde. Objevil se i nyní v návodech trenéru Bílkovi pro utkání ve Španělsku. Mám na mysli doporučení hrát s nimi aktivně a napadat už na jejich polovině. Nejvíce tyhle návody ovšem prezentují ještě nedávní hráči nebo bývalí dlouholetí reprezentanti, kteří si ovšem nikdy nezkusili být v pozici trenéra zodpovědného za výsledek daného utkání. Pět návodů, jak uspět jsem si přečetl i v dnešním deníku Sport. Se všemi souhlasím:
- pohyblivý obranný blok
- nehrát „zanďoura“
- čistota hry nadevše
- jednoduše a hbitě do útoku
- využít standardní situace
Všechny uvedené návody souhlasí, jelikož platí pro každé fotbalové utkání. Je tu však jeden poměrně velký háček, řekl bych dokonce hák. Jak to všechno se svým mužstvem zrealizovat. Stejně konečně totiž ve čtvrtečním Sportu mluvil i Tomáš Rosický. Popsal strategii Arsenalu v utkání v Barceloně, ale pro dnešní utkání nezapomněl dodat, že horší bude to zrealizovat na hřišti.
Proč jsem přidal slovo „konečně“? Protože u našeho kapitána pozoruji už od prvního utkání v Olomouci s Litvou snahu implantovat styl Arsenalu, v němž působí, do našeho národního týmu, což je špatně, jak jsem již psal v jednom z předchozích komentářů. A hlavně jsem zatím na hře našeho mužstva nevypozoroval nějakou vědomou herní strategii, kterou chce trenér s mužstvem hrát. Přirovnal bych to k době před příchodem trenéra Brücknera k mužstvu, kdy reprezentace hrála podle intuice a potřeb zkušených hráčů. Nedávno dokonce jeden reprezentační trenér volil rozestavení na 2 hrotové útočníky, protože si to přál národ.
Pokud budu uvažovat jako trenér, tak ten tyto věci musí správně vyhodnotit (návody médií, expertů nebo svých hráčů) a jednoznačně vzít v úvahu možnosti a kvalitu svého mužstva v konfrontaci se soupeřem a podle toho zvolit herní strategii, včetně rozestavení. Předpokládám, že i trenér Bílek si tohle vyhodnotil a typuji, že naše reprezentace bude dnes večer sázet na precizní defenzívu, na hluboký obranný blok a na rychlé protiútoky. I když u nás v Česku je to strategie pro některé experty zbabělá. Na práci trenéra Bílka se mi hodně věcí nelíbí, ale tohle mu určitě vyčítat nebudu, protože jsem také trenér a nikdy jsem nebyl populista. Proto jsem s tím měl občas i problémy. Pracoval jsem totiž převážně v klubech s nízkým rozpočtem, proto s malými ambicemi, a proto slabším kádrem hráčů a podle toho volil způsob hry. Takto bude dnes přemýšlet určitě i trenér Bílek i přes návody trenérských populistů.