V tomto týdnu mě zaujala v médiích informace, že „trenér“ argentinských fotbalistů Diego Maradona skončil. Není pravopisnou chybou, že jsem dal termín trenér do uvozovek. Já totiž bývalého vynikajícího fotbalistu, možná jednoho ze tří nejlepších v historii fotbalu (společně s Pelém a Messim), nepovažuji za trenéra. Velmi trefně se k němu vyjádřil i slavný trenér Van Gaal (momentálně Bayern Mnichov):

„Fotbalový trenér je povolání, kterému je třeba se vyučit. To není hobby. Ten čas už je dávno pryč, koučem se jen tak nestanete“.

Myslím si to o Maradonovi již dlouho, ale držel jsem se své zásady nekritizovat kolegy. Jenže po přečtení názoru pana Van Gaala jsem se rozhodl svůj názor prezentovat také.

(Pokračování textu…)

V tomto týdnu mě zaujala informace, že Marek Heinz přestupuje do maďarské ligy a sice do budapešťského Ferencvárose. K napsání tohoto zamyšlení mě ovšem přiměla úvaha v deníku Sport nad jeho sestupnou kariérou.

(Pokračování textu…)

Se zájmem jsem před několika dny sledoval počínání našich sportovců na zimní olympiádě ve Vancouveru, a to nikoliv jen naše medailisty Sáblíkovou, Bauera, Záhrobskou a štafetu mužů, ale samozřejmě také naše hokejisty. Necítím se kompetentní tady vynášet zásadní soudy o tom, zda hráli dobře nebo špatně, přestože jsem i já očekával postup alespoň do semifinále. Nejsem totiž odborníkem v tomto sportu, i když je na tom v mnohém stejně jako fotbal, v němž se pohybuji celý život.

(Pokračování textu…)