Ne, nepletete se, nepřeskočil jsem komentář ke 27. kolu Chance Ligy, celé 27. kolo bylo totiž z důvodů termínového kalendáře baráže pro účast reprezentačního týmu na Mistrovství světa v USA, Kanadě a Mexiku přeloženo na 25. dubna, proto tento komentář se týká kola číslo 28. A že se to přeložení vyplatilo, o tom svědčí úspěšná baráž a proto začnu tento komentář netradičně poznámkou k úspěšné baráži.
Bylo to opravdové drama, v semifinále i ve finále baráže rozhodovaly v náš prospěch po remízách s Irskem 1:1 a s Dánskem 2:2 pokutové kopy a ty naši hráči zvládli lépe, než soupeři a můžeme se tedy těšit na světový šampionát i s naší účastí. Je to opravdu velký úspěch českého fotbalu, konkrétně trenéra Koubka a hráčů. Ano, i já souhlasím s názorem, že hráči Dánska byli fotbalově lepším týmem, ale i v tomto případě se potvrdilo, že v týmových sportech nerozhoduje jen herní a technická kvalita, ale také taktická stránka hry a neméně důležitou součástí výkonu je mentální stránka hráčů, tedy jejich mentalita a charakter. To je totiž parametr, který jsem měl v době aktivní trenérské kariéry a mám i dnes v hierarchii požadavků na hráče na prvním místě a zejména v té době jsem byl ve fotbalovém prostředí mnohými zesměšňován, naštěstí dnes už si to uvědomují všichni, vlastně úplně ne všichni, ale trenér Koubek ano. Nemyslel si to třeba ještě nedávno bývalý trenér reprezentace Hašek, on byl totiž jako bývalý skvělý fotbalista trenérem s hráčským myšlením a to je v současném moderním fotbalu málo. Patřil jsem k jeho velkým kritikům, protože z mnoha faktorům on byl „stará škola“ a jeden z nich byl ten, že tuto stránku hráčů nevnímal a proto nerespektoval. Naštěstí trenér Koubek ano, proto nenominoval na barážová utkání hráče Černého (připomínám jeho bránění-nebránění v utkání s Chorvatskem 1:5, Čvančaru (nepodal ruku spoluhráči při střídání atd.) a také Kuchtu, který není týmový hráč, proto odešel ze Slávie do Sparty, kde tyto vlastnosti podceňují a proto jsou aktuálně 10 bodů za Slávií a Kuchta střídá kluby, protože tam vždy brzy poznají jeho vlastnosti, které v týmovém sportu nejde akceptovat…
Při této příležitosti si dovolím zavzpomínat na MS v Americe v roce 1994, kterého jsem se zúčastnil jako turistický zástupce klubu Sigma Olomouc v rámci leteckého zájezdu pořádaného FAČR, tenkrát ČMFS (Česko-moravský fotbalový svaz). Dokonce jsme tam kromě tří fotbalových utkání měli možnost navštívit Kennedyho kosmické centrum na Floridě, odkud v té době startovaly kosmické rakety na měsíc a kolem světa a právě v těchto dnech a nocích shodou okolností Američané vypustili po více než 50-ti letech kosmickou raketu se 4-mi kosmonauty k obletu měsíce z druhé strany…
A nyní už se zaměřím stručně na utkání 28. kola Chance Ligy (připomínám znovu, že 27. kolo bylo přeloženo).
Oba největší favorité Slávia a Sparta porazili své moravskoslezské soupeře 2:0 a to poměrně s přehledem. Těžší to měla Slávia v Ostravě s Baníkem před zaplněným stadionem ve Vítkovicích s výbornou atmosférou. V sestavě Slávie nastoupilo několik reprezentantů, proto jsem byl zvědavý, jak si budou počínat z pohledu fyzických, ale i psychických sil. Ukázalo se, že pohoda, která u hráčů nastala po postupu na MS měla větší a hlavně pozitivní vliv na nastavení hráčů. Důležitou roli sehrál i neproměněný pokutový kop ostravského Chaluše, který mohl zkomplikovat 5 minut před koncem závěr utkání, ale brankář Slávie Markovič skvěle zasáhl a míč vyrazil.
Sparta podobně jako v Ostravě před zaplněným stadionem vlastních fanoušků na Letné podobně jako Slávia kontrolovala hru a vyhrála zaslouženě. Přesto hráči Karviné podle mého názoru potvrdili svoji formu, mám na mysli několik individuálních výkonů, týmově mají svěřenci trenéra Jarolíma, který tentokrát na lavičce chyběl pro žluté karty, rezervy zejména v důsledném plnění defenzívních úkolů, ale po zisku míče jsou velmi nebezpeční.
V Plzni se hrálo určitě nejdramatičtější utkání tohoto kola se soupeřem z Teplic zejména svým závěrem. Utkání skončilo nerozhodně 2:2, o dramatičnosti svědčí zejména závěr utkání. Branky padaly střídavě ve chvílích, kdy na ukazateli času svítilo 83., 85., 98. a 100. minuta a tuto závěrečnou kanonádu začala domácí Viktoria Plzeň a zakončil hostující tým Teplic. Nezáviděl jsem trenérovi Plzně Hyskému, když v 83. minutě se jeho tým konečně ujal vedení z pokutového kopu Krčíkem, jenže za 2 minuty bylo vyrovnáno a to ještě nebylo všechno. V 98. minutě se situace opakovala, když jeho tým Plzně zvýšil na 2:1 bylo vidět v detailním záběru kamery, jak si trenér Hyský oddechl. Stejně jako všichni na stadionu i on a přiznávám, že i já u obrazovky počítače jsem měl zato, že je rozhodnuto. Nebylo, za 2 minuty, tedy ve 100. minutě utkání propadl po vzdušném souboji dvou hráčů závěrečný centr Teplic do pokutového území Plzně a nejrychleji byl u „propadnutého“ míče teplický hráč Auta a zavěsil…
Pro mě největším překvapením tohoto kola a přiznávám, že nepříjemným, byla prohra domácí Sigmy Olomouc s Mladou Boleslaví 2:4. Podle mého názoru a tak trochu spekulativně, protože nejsem u týmu Sigmy, se nabízí možnost určitého uspokojení a uvolnění koncentrace po působení týmu na evropské scéně v Konferenční lize a druhá možnost je, že při sestavení průběžné tabulky za posledních 5 kol je na prvním místě pražská Slávia s 15-ti body a víte, kdo je na druhém místě se ziskem 11 bodů? Ano, hádáte dobře, tým Mladé Boleslavy. I pro mě je to velké překvapení a budu pečlivě sledovat jejich další výsledky…
Výhra Pardubic na stadionu Dukly Praha 2:0 už ani není překvapením, hostující Pardubice potvrzují progres po nástupu trenéra Trousila, zejména na hřištích soupeřů.
Liberec si na domácím stadionu poradil se Slováckem výhrou 2:1, i když se tento výsledek nerodil lehce.
Soused Liberce tým Jablonce vyhrál ve Zlíně jasně 0:3, v posledním utkání tohoto kola Hradec Králové porazil tým Bohemians 2:0.
Na závěr tohoto komentáře stručná statistika kola:
zápasová bilance: 3 1 4, body domácí:hosté: 10:13, branky 10:14, průměrná návštěva na utkání: 7411 diváků.