Netradičně začnu tento komentář k celému ligovému kolu nahlédnutím do jeho statistiky. Bilance výsledků z hlediska poměru domácí x hosté je jednoznačná pro domácí týmy 6 0 1 (utkání Bohemians s Mladou Boleslaví bylo odloženo pro zdravotní problémy v týmu domácích „Klokanů“). A kde v kontextu s nadpisem tohoto komentáře vidím tu logiku? To je jednoduché, protože všech 6 vítězných domácích týmů bylo také favoritem, snad jen výhra Hradce Králové s olomouckou Sigmou 1:0 nebyla dopředu jasnou záležitostí, i když náročnost skloubení ligového programu s tím „evropským“ je pro Sigmu náročná. Naopak jediným vítězným favoritem, který musel cestovat na stadion soupeře do Teplic byl Jablonec při výhře 0:1.
Asi se v tomto tématu shodneme, že konkrétní favorizované domácí týmy jako Slávia, Sparta, Plzeň, Ostrava a při pohledu na tabulku i Zlín byly v tomto kole favority, i když někteří musely o své body hodně bojovat a konkrétní utkání to v dalším průběhu komentáře potvrdí.
Dalším logickým parametrem tohoto kola, která úzce souvisí s jeho konkrétním programem utkání byla nadprůměrná návštěva na utkání, což je také logické, protože favorizované vítězné domácí týmy patří také k nejnavštěvovanějším. Sedm utkání tohoto 6. kola navštívilo 67162 diváků, což znamená při sedmi utkáních průměr téměř 10000 diváků, přesně 9594!! Nejvíce se o ten průměr zasloužila jako vždy Slávia 18297 a Sparta 17288, nejméně Teplice 3605 a Zlín 3609. Jenže v tom dalším kole to bude opačně, stadiony v Liberci, Karviné, Pardubicích, Jablonci, na Dukle, na Slovácku a já tvrdím jako „olomoučák“ bohužel, že i v Olomouci návštěvnost nezvýší. Tak trochu mi ta problematika připomíná současnou vládní administrativu, která z určitých statistik vyzobává ta pro sebe nejvýhodnější období, např. jednotlivé výhodné měsíční statistiky, ale v součtu několika měsíců dalších nebo i celoročně to vychází úplně jinak, ale nechme politiku, „přemístím“ se raději ve stručnosti k jednotlivým utkáním 6. kola.
Předchozím odstavcům odpovídalo utkání Viktorie Plzeň s Karvinou. To, že trenér Hyský potvrzuje svoji vysokou odbornost a trenérskou erudici tady ve svých komentářích tvrdím opakovaně dlouhodobě a jeho tým to potvrdil i v Plzni proti favorizované Viktorii. Tým Karviné hrál velice kvalitně nejen jako tým, ale některé individuální výkony mě velmi zaujaly. Výsledkem bohužel pro ně sice jejich snaha nepřinesla potřebný a zasloužený bodový zisk při prohře 2:1, která se zrodila v samém závěru díky naivní snaze Ayaosiho (ta příjmení u mnoha zahraničních hráčů, kteří hrají v naší nejvyšší soutěži se nám, zvyklým jen na ta příjmení naše nebo maximálně slovanská nebo evropská se nejen těžko vyslovují, ale i pamatují, naštěstí máme internet, ale někdy se stane chybka i tak…) zastavit soupeře vnikajícího do pokutového území způsobil pokutový kop, navíc v nastaveném času utkání a zkušený Vydra nezaváhal. U něj se krátce zastavím, poslední sezóny i v současné době hraje ve vynikající formě, v šesti kolech vstřelil 5 branek a je klíčovým hráčem Plzně.
Pražská Slávia tradičně před vyprodaným stadionem v Edenu porazila Pardubice 3:1, ale bylo to další utkání, v němž favorit musel dohánět ztrátu a to se zlepšeným výkonem ve druhém poločasu podařilo. Události utkání bylo završení „příběhu“ záložníka Zafeirise, který v poslední době psychicky strádal na hřišti i v soukromém životě, protože se řešil jeho přestup do rodného Řecka konkrétně PAOK Soluň. Byl to další příklad toho, jak moc ovlivňuje psychika lidský organismus, ale v tomto případě to nemyslím jako jeho případ, ale jako jeho logickou nepohodu, kterou měl a mně se líbila profesionální reakce trenéra Trpišovského a celého vedení Slávie, jak empaticky se k hráči chovali a výsledkem je vstřícný odchod kvalitního hráče, který proběhl tzv. výhrou všech, tedy hráče i rodiny, současného klubu i toho budoucího. Že se našlo pár „křiklounů“ na tribuně je normální, oni neví, jak to ve fotbalu i v životě funguje. Proto jednoznačně převažoval potlesk většiny fanoušků Slávie jako poděkování za práci, tedy výkony na hřišti, které Zafeiris ve Slávii odváděl.
Třetím favoritem, který to v tomto kole neměl lehké byla pražská Sparta, která na své Letné v malém pražském derby s Duklou se sice ujala vedení, jenže tým Dukly dokázal otočit skore na 1:2, ale v dalším průběhu tým Sparty i díky vystřídání otočila konečný výsledek na 3:2 ve svůj prospěch. Určitě netradičně k tomu přispěl zejména obránce Uchenna dvěma brankami po rohových kopech. Uchenna je totiž obrovsky silný a mohutný fotbalista a tuto tělesnou typologii využil i tady. Jak jsem si přečetl v médiích dříve, Uchenna je také velmi pracovitý a vnímavý fotbalista a dá se očekávat, že půjde cestou dnes už bývalého hráče Slávie Dioufa, budeme to sledovat.
Další favorit Baník Ostrava na stadionu v Ostravě Vítkovicích v parádní atmosféře porazil Slovácko 2:0 brankami slovenských útočníků Almásiho a Prekopa, v sestavě se objevily také další dvě posily Frýdek a Plavšič a zdá se, že takto posílený hráčský kádr může být úspěšný v lize i v evropském poháru, uvidíme, zda se ve čtvrtek Baníku podaří minimálně porazit slovinské Celje, protože po jednobrankové prohře ve Slovinsku remíza stačit nebude…
Možná se mnozí pozastavují nad tím, že já řadím v tomto komentáři za favorita Zlín v utkání s Libercem. Vede mě k tomu nejen jeho výhra 1:0, ale hlavně pohled na aktuální tabulku, kde Zlín figuruje na „bronzové“ tedy třetí příčce. Je to velké překvapení (podobně jako Karviná), je to především díky práci trenéra Bronislava Červenky a majitele shodného příjmení, kteří jsou nejen pracovití, ale i rozumí problematice na svých pozicích. Trenéra Červenku jsem trénoval, majitel Červenka byl majitelem i v době, kdy jsem v klubu působil, proto je znám velmi dobře.
Hradec Králové porazil na svém novém stadionu Sigmu Olomouc nejtěsnějším rozdílem 1:0 zásluhou dnes už veterána Vladimíra Daridy, který se vrátil do české nejvyšší soutěže po 12-ti sezonách v zahraničí (9 ve slavné německé Bundeslize a 3 v Řecku) a posílil tým Hradce Králové. Sleduji ho od začátku svého prvoligového působení, kdy nastoupil do ligy v dresu Plzně a je to další hráč, který potvrzuje velký vliv správné mentality a charakteru fotbalisty na jeho úspěšnou kariéru…
Tým Sigmy mně připadá tak trochu „zaneprázdněn“ náročným programem utkání v tempu evropský pohár a ligová soutěž. I předchozí sled utkání, i když výsledkově úspěšných nebyl přesvědčivý, já jen doufám, že trenér Janotka tuto tak trochu malou krizi po prohraných utkáních v Malmö a v Hradci Králové zvládne tak, aby nedošlo k dalším ztrátám na prestiži…
Posledním utkáním v sledu krátkých komentářů tohoto kola je utkání Teplic s Jabloncem, který, jak už jsem se zmínil na začátku je jediný favorit v tomto kole, který bodoval naplno na soupeřově hřišti, konkrétně vyhrál v Teplicích 0:1 a podle mého názoru potvrdil svoje vysoké postavení v tabulce (4. místo) a velmi dobré výkony. Z mého pohledu to není žádná náhoda, ale logický dopad a logicky výsledek skvělé práce trenéra Kozla a jeho trenérského týmu.