Obecně ve fotbalu platí, že pokud dojde k vyloučení na jedné ze stran soupeřů, tak výsledek to vždycky neovlivní, ale změní to zcela průběh utkání a trenéry před utkáním nastavený způsob hry vzhledem k typologii a kvalitě soupeře. Ta první změna, tedy změna způsobu hry se ukázala ve všech čtyřech případech udělení červených karet jednomu ze soupeřů, ale i když ta druhá, která ovlivnila výsledek často nenastane právě přizpůsobením se dané situaci v oslabení, ale tentokrát zcela jistě červená karta přispěla k porážkám všech čtyř týmů, které se od rozhodčích dočkaly udělení červené karty, konkrétně na straně poražených skončily po udělení červené karty týmy Liberce proti Spartě, Hradce Králové proti Mladé Boleslavi, Zlína proti Sigmě Olomouc a Teplicím na Slovácku.
Krátká hodnocení utkání budu zmiňovat podle pořadí v tabulce. Pražská Slávia si z Jablonce odvezla pouze jeden bod za remízu 1:1, navíc i ta remíza se „narodila“ až v poslední minutě řádného hracího času, ale stála opravdu zato. Brankářem vyboxovaný míč po centru soupeře napálil obránce Slávie Douděra z cca 20-ti metrů volejem nekompromisně do sítě, brankář Jablonce Hanuš neměl šanci reagovat. Hráče Jablonce to určitě muselo mrzet, protože tři body by si podle mého názoru zasloužili a potvrdili tak velmi dobrou formu v letošní sezóně. A kdo z hráčů Jablonce byl autorem vedoucí branky? Tak to je jednoduchá otázka a ještě jednodušší odpověď, no přeci kdo jiný, než Chramosta a potvrdil tak svoji současnou formu a roli kanonýra. Tým Jablonce je zaslouženě ve vedoucí šestce v tabulce. Zřejmě smutným rekordem Chance Ligy bylo v tomto utkání 14 udělených žlutých karet.
Sparta vyhrála v Liberci 2:0 zaslouženě, ale hráči Liberce vzdorovali favoritovi i v oslabení za vyloučení Kayonda již ve 31. minutě utkání za stažení Birmančeviče v jeho samostatném postupu na branku. Za zmínku stojí výborný výkon brankáře Sparty Vindahla, který v poslední době prokazuje zlepšenou formu a první branka Kadeřábka v dresu Sparty po více než deseti letech.
Asi největší překvapení tohoto kola se zrodilo v Praze na stadionu Dukly Praha, kam přijel tým Viktorie Plzeň. Domácí tým Dukly vyhrál 2:0. Ano, jednou z příčin tohoto překvapení je jistě únava hráčů Plzně z cestování a vlastních utkáních v evropských pohárech, ale s tím se musí v případě účasti v nich tak nějak počítat a tzv. vhodně točit se sestavou. Dukla navíc konečně vyřešila otázku hlavního trenéra ve volbě Davida Holoubka a nikdo ze soupeřů to s ní nebude mít jednoduché. Výhodou těch ostatních je, že už to teď po tomto kole budou vědět, trenér Plzně Koubek to také věděl, ale zřejmě tomu nevěřili jeho svěřenci a soupeře podcenili. Proto tady opět platí moje tak trochu nadsázka, ale pravdivá, že trenéři obecně mají nevýhodu, že nevidí do hlav hráčů a navíc se hlava, tak jak již dnes většina jiných lidských orgánů, nedá vyměnit (transplantovat).
Nyní k utkání, které ovlivnily oba faktory, které jsem zmiňoval v úvodu tohoto komentáře, tedy vyloučení a branka v závěrečné fázi utkání. Tím byl souboj, který se hrál na Slovácku, kam přijel tým Teplic a třetí nestandardní klíčový moment směrem k výsledku utkání se tam odehrál v brance hostujících Teplic, které vedly po prvním poločasu 0:1, ale to ještě hráči netušili, co je čeká. Pět minut před koncem platil stav po prvním poločasu, tedy 0:1, ale v 87. a v 95. minutě vstřelili domácí hráči dvě branky, vlastně tu první si doslova propustil mezi nohama brankář hostů Trmal do sítě a v nastaveném času po téměř dotlačení míče do sítě útočníkem Slovácka Krmenčíkem tepličtí odjížděli s prázdnou. Přiznám se, že po takovém shlédnutí v televizním přenosu jsem rád, že už mám kariéra trenéra za sebou, protože to jsou pro trenéra Teplic Frťalu velké rány. Hráči Slovácka naopak potvrdili, že jsou to bojovníci a uvidíme, jak se to projeví v dalších kolech.
Další dvě utkání se rozhodla ve stejný čas v 83. minutě, jednou ve prospěch domácích a jednou pro hostující tým. První varianta platila v Olomouci, kde domácí útočník Vašulín jedinou brankou v utkání se Zlínem pojistil 3 body pro domácí, podobně jako v minulém domácím utkání s Libercem, kdy se tak zásluhou Vašulína stalo v 90. minutě. Při brankovém skóre Sigmy 4:2 po pěti kolech je jasné, kde v současné době svěřence trenéra Janotky více tlačí bota. Zlínský tým sice prohrál, ale již od 19. minuty hrál oslabený o vyloučeného Černína, tedy skoro celé utkání a potvrdil tak, že i v oslabení se dá účelně vzdorovat soupeři, scházela k tomu jen několik minut.
Karviná prohrála na domácím hřišti s Bohemians 1:2, i když brzy vedla, podobně jako Teplice na Slovácku, ale bojovný soupeř „klokanů“ dokázal utkání otočit, podobně jako na Slovácku domácí tým. Za tým Bohemians se střelecky prosadili tradiční střelci (kromě Jusufa) Matoušek a Drchal. Klokani si tak napravili reputaci po třech prohrách dokonce bez vstřelené branky.
Zajímavé a střelecky bohaté utkání se hrálo v Mladé Boleslavi kam přijel tým z nedalekého Hradce Králové. O tuto bohatou statistiku se nejvíce zasloužil hráč Mladé Boleslavi Nigerijec Solomon John, který vstřelil všechny tři branky svého týmu.
Pokud čtenáři počítají utkání, o kterých jsem se zmiňoval v tomto komentáři, tak se dopočítali na číslo 7 a to proto, že utkání Pardubice v. Ostrava bylo na přání hostujícího klubu odloženo pro náročný program týmu Baníku Ostrava vzhledem k účasti v evropských klubových soutěžích.
Tradiční stručná statistika tohoto kola:
statistika domácí:remíza:hosté: 4-1-2, bilance bodů: domácí-hosté 13:7, bilance branek: domácí-hosté 10:8, průměrná návštěva na utkání: 4800 diváků.
Dovětek k počtu diváků: v minulém kole byl rekordní počet diváků, v tomto je to naopak, stadiony s vyšší návštěvností (Sparta, Slávia, Plzeň a Hradec Králové a Ostrava) hrály minule doma a nyní venku a Ostrava nehrála vůbec.