Ano, i já jsem se již nemohl dočkat zahájení prvoligové sezóny 2023/24 a nadprůměrná návštěvnost na tribunách stadionů přes 7550 diváků na utkání to jen potvrdila a je třeba říci, že určitě diváci nemuseli litovat. Je pravda, že hodně k tomu přispěla skvělá divácká návštěva na stadionech Slávie a Sparty, v obou případech přes 17 tisíc nebo v Teplicích přes 8 tisíc, ale i na menších stadionech byla kapacita poměrně nadprůměrně obsazená. K tomu se dá připojit i kvalitní fotbal, 24 branek, což je průměr na utkání 3 branky, několik z nich opravdu výstavních.
Naprostou většinu svých komentářů k jednotlivým kolům F:L zahajuji utkáním Slávie a Sparty, ale tentokrát udělám výjimku a začnu utkáním Karviné se Zlínem a to z prostého důvodu, že na jeho průběhu a z pohledu práce trenéra se ukazuje rozdílný přístup, o kterém se já často v jiných komentářích zmiňuji, naposledy v pátečním předsezónním Magazínu sportu.
Možná nečekaná výhra domácího týmu Karviné 4:1 je na první pohled překvapivá, ale z mého pohledu nikoliv, dokonce bych napsal, že i logická. Trenér poraženého týmu Pavel Vrba dokonce pro něj nezvykle pokorně přiznal, že netrefil sestavu. Možná by se měl poradit s trenéry mladšího dorostu. Co tím myslím? Celý tento uplynulý víkend vyšperkovaný narozeninami jsem byl v Ratíškovicích, kromě návštěvy kamarádů z památného mého trenérského působení u nováčka II. Ligy, dvakrát 3. místo a finále Poháru ČMFS dnes MOL Cupu s Libercem, jsem tam přijel sledovat Memoriál Ondry Voříška, talentovaného mladého fotbalisty, který zemřel na následky autonehody v roce 2004. Kromě jiného se turnaje zúčastnil i tým U16 Zlína jehož trenéři, když viděli sestavu Zlína před utkáním v Karviné, tak se obrazně „chytali za hlavu“. Prý v letní přípravě několik mladých hráčů hrálo výborně, ale v základní sestavě nenašli ani jednoho.
Naopak tým Karviné vede v současné době trenér Hejdušek, jehož několik rozhovorů jsem během letní přípravy četl a jeho názory se mně z pohledu vývoje a progresivity moderního fotbalu líbily, cituji: „Máme to postavené na rychlosti, kondici a bojovnosti, poslední v řadě je fotbalovost“. Pohled novináře po utkání se Zlínem: „Karvinští soupeře ničili pohybem, rychlostí, důrazem a častými centry“. Všichni aktéři se shodli, že Karviná vyhrála zaslouženě. Ano, výsledek také ovlivnila kvalita a naopak nekvalita standardních situací, ale i to je důležitá součást fotbalu. Tyto všechny parametry hrály pro nováčka z Karviné, i když opět správně poznamenal trenér Hejdušek, že je to jen začátek a nesmí hráči ani trenéři a nikdo v klubu usnout na vavřínech. Dlouhodobě kritizuji personální hráčskou strategii Zlína a vypadá to, že se do budoucna nic nezmění…
A ještě jedna poznámka k tomuto tématu. Trenér Hejdušek mně připomíná začátky ve F:L trenéra Trpišovského ve Slávii, (neznámý všem, začínal u mládeže v malých klubech v Praze, nezkažený tehdejší neprofesionální atmosférou prvoligové hráčské kabiny) který měl podporu sportovního ředitele Nezmara. Paradoxní je, že pokud se nemýlím, tak trenér Hejdušek přišel do Karviné od mládeže Baníku Ostrava, (tedy podobně jako Trpišovský), když tehdejší nekompetentní sportovní vedení Baníku si zřejmě nevšimlo progresívního způsobu práce svého trenéra a hledal trenéra pro svůj prvoligový tým ne podle současných trendů, ale podle jména trenéra a přání diváků… Možná trochu předbíhám, ale jsem přesvědčen o tom, že tým Karviné nebude adeptem na sestup z F:L, ale to ukáže až další průběh sezóny.
Nakousl jsem Baník Ostrava, tak budu pokračovat u něj z tohoto kola. Prohra v Liberci 2:0 byla zasloužená, dokonce měla být vyšší. Pro své komentáře celého kola F:L samozřejmě nemohu detailně sledovat všech osm utkání, čerpám zejména z dlouhodobě nastavené strategie klubu, týmu, práci trenéra a hráčů a nejvíce z komentářů jednotlivých novinářů, kteří mají za úkol informovat jen o tom jednom utkání. Dlouhodobým problémem Baníku Ostrava je, že si všichni zodpovědní „hrají“ na velkoklub, ale realita tomu neodpovídá. Sází na známá jména trenérů, před příchodem sportovního ředitele Mikloška jsem nepochopil, kdo je sportovní vedení, které za všechno zodpovídá. Svého času byl sportovním manažerem Jankulowski, ale brzy zřejmě zjistil, že práce ve fotbalu, kromě hráče, je od rána do večera a brzy z toho vycouval. Proto se měnily strategie, trenéři, tlak fanoušků je i na ně podobný, jako ve Slávii a Spartě, ale i oni, tedy klub se jimi často nechá ovlivnit. Trenér se v tom potom plácá a neví, kudy kam a to je pravděpodobně i případ Pavla Hapala. Ano, souhlasím, že současný fotbalový trend si kromě rychlosti ve všech modifikacích vyžaduje odolnost ve zvládáni tlaku „velkoklubu“ a nadpis komentáře k utkání v Liberci „Nový Baník, pomalý a nervózní“ nesvědčí o výběru vhodných rychlých, ale také odolných typů nových hráčů. Když k tomu přičteme nedostatečnou součinnost ve hře při 10-ti nových hráčích sice ne v základní sestavě, ale v kádru, tzn. v tréninku a taktických nácvicích. Snad utkání v Liberci nebude pro Baník normou. Naopak hra Liberce potvrdila trend z přípravných utkání, jejich hodnocení vyznívalo velmi pozitivně a utkání s Baníkem to potvrdilo.
Podle mého názoru největší favorit na mistrovský titul pražská Slávia tuto pozici potvrdila výhrou 2:0 před zaplněným stadionem s Hradcem Králové. Trenér Trpišovský v minulosti prokázal, že dokáže pracovat se širokým kádrem hráčů a potvrdilo se to i tentokrát, v prvním poločasu se už ve 4. minutě ujala Slávia vedení po krásné akci po pravé straně, mladý stoper Vlček dlouhou přízemní kolmou přihrávkou za obranu oslovil Schranze a ten přihrál před branku Van Burenovi a ten už to měl jednoduché. Ve druhém poločasu prokázal hráč z lavičky Chytil svoje přednosti pracovitost, jako důrazný útočník a posila ze střídačky brankou na 2:0. Slávia potvrdila svoje mistrovské ambice, ale to je samozřejmě předčasné, uvidíme v dalším průběhu soutěže plus předkolech v Evropě.
Velký rival Sparta podobně zareagovala na výhru Slávie dokonce stejným výsledkem 2:0 díky skvělému pohybu s míčem, zvládnutím situace jeden na jednoho a přesnému zakončení střelce obou branek Haraslína. Výhra Sparty byla zasloužená, tým trenéra Priskeho byl aktivnější a potvrdilo se i při obou vstřelených brankách, že jejich předností není výstavba hry, jako u Slávie, ale zisk míče při presinku a rychlý přechod do koncovky a tak také padly obě branky.
Další favorit Viktoria Plzeň prohrála v Teplicích 1:0, což je z mého hlediska největší překvapení kola. I já jsem předpokládal, že doplnění hráčského kádru a příchod přísného trenéra Koubka zvýší kvalitu týmu, ale tentokrát se spíše potvrdila skvělá práce trenéra Frťali, kterou prokázal již v minulé sezóně úspěšným útěkem Teplic ze sestupových příček.
Zahajovací kolo F:L bylo bohaté na branky, ale tentokrát pro mě překvapivě ve prospěch domácích týmů. Bodový poměr 21:3, brankový 19:5. Jedinou výhrou hostujícího týmu bylo utkání Pardubic s Bohemians Praha nejtěsnějším výsledkem 1:0. „Klokani“ se tak hned od začátku přihlásili o pozici minimálně v první polovině tabulky, možná znovu i o evropské poháry. Důležité bude, jak zvládnou bohatý zápasový kalendář, který je i v této sezóně čeká vzhledem k Evropě.
Jsem zvědavý, zda tato úspěšná bilance domácích týmů svědčí o tom, že už se český fotbal dokáže lépe prosadit proti soupeři bránícímu v obranném bloku, což v minulosti tak nefungovalo a proto ve F:L byla bilance doma v. venku téměř vyrovnaná.
Na závěr zbývají dvě utkání, ve kterých domácí týmy brankově i bodově přispěly k jejich výborné bilanci. Mladá Boleslav pod začínajícím prvoligovým trenérem Markem Kuličem porazila Jablonec pod zkušenějším trenérem Radoslavem Látalem 3:1. Nevím, ale něco mi říká, že v Jablonci to moc fungovat nebude, ale to ukáže až čas. Z tohoto utkání nelze opomenout neuvěřitelnou branku hráče Mladé Boleslavi Kostky halvvoleyem cca ze 40 metrů do šibenice, kdy brankař Hanuš neměl šanci zasáhnout.
Naopak o tom, že na Slovácku to fungovat bude jsem přesvědčen a naznačila to i výhra s Českými Budějovicemi 4:1. Při čtení sestavy se ukazuje, že ve Slovácku se poučili z minulé sezóny a rozšířili kádr hráčů, který budou potřebovat pro rotaci hráčů v nabitém kalendáři vzhledem k pohárové Evropě, což byl před tím problém. Za připomenutí určitě stojí branka, na které se podílel finální přihrávkou patičkou nestárnoucí a stále rychlostně vybavený hráč Petržela. Proto i ve svých letech je pro tým trenéra Svědíka přínosem. Za zmínku stojí i branka Mihálika, který využil nepřesného odkopu brankáře soupeře a obratem z velké dálky poslal míč vysokým obloukem do opuštěné branky.
Přiznám se, že mi dělá potěšení, když v každém kole počítám v grafice deníku Sport počet klubů a tím i trenérů, kteří zvolili dnes tak oblíbené progresívní rozestavení se třemi stopery zónově a dvěma halvbeky. A to proto, že já jako trenér jsem toto rozestavení používal ve 21 utkáních již v sezóně 2000/2001 v Ratíškovicích (tedy před 23 lety). A i v tom spočívalo jádro úspěšných dvou sezón. Z trenérských deníků, které mám pečlivě ze všech angažmá založené se dá doložit, že následně v Jablonci to bylo utkání 13, ale až v poslední ze tří sezón. V tomto kole F:L takto hrálo 10 týmů.