Sport je soutěživé prostředí, ve kterém není prostor pro nápravu nepovedeného, tedy prohraného soutěžního utkání a samozřejmě to platí i pro fotbal. Nevýhodou kolektivních sportů, kterým je také fotbal je, že všichni hráči se musí na sebe spolehnout, že se budou na hřišti snažit udělat maximum pro úspěch a tím je výhra a v tomto případě zisk tří bodů. Jenže tím „nástrojem“, který to má „zařídit“ jsou hráči, tedy lidské bytosti, které jsou každá originál, zkrátka každý je jiný a to se prokáže právě v době, kdy jde tzv. „do tuhého“. A právě do takové situace a tím i atmosféry se s přibývajícími koly dostáváme, což se plně projevilo i v tomto kole č. 24 zejména ve dvou parametrech. Tím bylo několik překvapivých výsledků a především nedisciplinovanost jednotlivců, kteří tento zvyšující se tlak na výsledek nezvládnou ve svých hlavách ukočírovat. I proto se toho v tomto kole stalo tolik, že nevím, kde začít dříve.
A nezačnu, jak je mým zvykem bojem o mistrovský titul, ale derby utkáním Slovácka se Zlínem a opakovaným vyloučením zkušeného hráče Filla. V nedávném utkání se Spartou a jeho vyloučením po několika minutách na hřišti jsem ve svém komentáři napsal:
„Ještě ke zkušenému hráči Fillovi a jeho rekordně krátké cestě pro červenou kartu. Já vždycky jsem hodnotil a vybíral hráče do svého týmu podle mentality a charakteru, i když si mnozí, dnes „experti“ klepali na čelo co je to za blbost. Dnes už naštěstí všichni ví, že to je klíčový parametr hráče a já proto naprosto nechápu, proč sportovní vedení Zlína angažuje hráče Filla, který je podle mého názoru naprosto neukázněným a velmi nedisciplinovaným fotbalistou a navíc ho trenér Vrba i v tomto smyslu dobře zná z Plzně“.
Já bych takového hráče jako trenér nikdy neakceptoval, mám pocit, že trenér Vrba je v tomto jiný, že má rád naopak tzv. „raubíře“, ale ta doba pro tyto hráče je už dávno pryč a výsledek jsme mohli vidět v utkání se Spartou a nyní se Slováckem. Proto výhra Slovácka 3:0 je zcela zasloužená a mám pocit z poznámky trenéra Zlína Vrby ve večerním pořadu „Dohráno“, že atmosféra ve Zlíně ve vztahu trenér, hráčská kabina a klub houstne.
Dalším podobným případem byla reakce na verbální provokaci soupeře ze strany hráče Slávie Olayinky, kterého jsem nedávno chválil za profesionální přístup v situaci, kdy v létě ve Slávii končí a přesto odvádí skvělou práci. Bohužel my trenéři přes všechnu snahu nevidíme do hlav hráčů, i když spoustu věcí v rámci komunikace s nimi dokážeme odhadnout a odhalit, ale jsou situace, ve kterých to nestačí a to byla reakce opory Slávie. Je jasné, že to má dopady na další průběh utkání a to se také stalo v Liberci Slávii, když v 95. minutě domácí tým vyrovnal na 2:2.
Do třetice případ vyloučení a tím i ovlivnění utkání se stal hráči Hradce Králové Kučerovi v utkání proti pražské Spartě. V jeho případě se sice jednalo o nebezpečnou hru směrem k soupeři z přemíry snahy, ale i tady, stejně jako v případě Filla a Olayinky byla červená karta udělena správně, což pomohlo Spartě k výhře 2:0, i když se tentokrát nerodila snadno, jak by se mohlo díky přesilovce předpokládat. Přesto série 7-mi výher se skórem 25:6 vypovídá o ofenzívních kvalitách Sparty.
Druhým dopadem na blížící se závěr soutěže, kromě nedisciplinovanosti hráčů, jsou překvapivé výsledky. Jeden takový se zrodil v Plzni, odkud si všechny tři body odvezl tým Bohemians po výhře 2:1. I tímto výsledkem svěřenci trenéra Veselého potvrdili, že nastolená cesta trenérem je správná a v Plzni budou muset naopak napnout všechny síly k odstranění případných nedostatků. Jedním z nich je velmi snížená schopnost prosadit se při standardních situací útočných i obranných, což se jim dařilo v podzimní části soutěže.
Při pohledu na tabulku to vypadá, že skupina o poháry a mistrovský titul, tzn. 1. – 6. místo se tak trochu pro ostatní uzavírá. Přispěla k tomu i olomoucká Sigma, která podruhé za sebou získala tři body na domácím Andrově stadionu, což se po sérii remíz muselo „tabulkově“ promítnout. Tentokrát to byla výhra s Mladou Boleslaví 2:0 především díky standardním situacím.
Poslední tři utkání tohoto kola byla bitvou o body s cílem vyhnout se baráži nebo dokonce přímému sestupu. Pardubice v utkání s Teplicemi potvrdily výhrou 3:1 i výkonem, že jejich záchranářská mise z téměř beznadějné situace může být úspěšná a hlavně tím potvrdily, že práce trenéra Kováče má smysl. Mně se velmi líbí způsob hry Pardubic i personální strategie klubu směrem k mladým, pracovitým hráčům, na rozdíl od Zlína, který sází na zkušené hráče za zenitem a výsledek jsme mohli vidět i v tomto kole.
Soupeř Pardubic Teplice naopak i po výměně trenéra tak trochu tápe a to je nepříjemné především pro nového trenéra Frťalu, protože každá výměna trenéra si žádá pozitivní výsledky pro zvýšení sebevědomí a hlavně pro důvěru hráčů ve zvolený způsob hry novým trenérem, což je v těchto případech klíčové.
Další záchranářská bitva se odehrála v Brně, odkud si odvezl důležité tři body za výhru 2:1 Jablonec. Brněnští měli po častých ztrátách míčů hráčů Jablonce spoustu kvalitních rychlých protiútoků, bohužel pro ně bez kvalitnější koncovky, prosadil se jen asi nejmenší fotbalista v lize Alli se 160-ti centimetry výšky a navíc hlavou!!!
Ostravský Baník se nemůže vyhrabat z problémů, které neskončily ani po výměně trenéra a v dalším utkáním tzv. o 6 bodů prohrál v Českých Budějovicích 2:1. Nepomohla ani podpora mnoha fanoušků, naopak po prohraném utkání se museli hráči zpovídat před tribunou pro hostující diváky ze slabých výkonů.
Nejvyšší fotbalová soutěž FORTUNA:LIGA má nyní reprezentační přestávku díky dvěma utkáním reprezentace v kvalifikaci o Mistrovství Evropy a mě velmi potěšila nominace, která se opírá především o hráče Sparty a Slávie, kteří mají opravdu velmi dobrou formu a jsou perspektivní a jsem zvědavý, jak se budou prezentovat na této mezinárodní úrovni.