Ta stěžejní otázka, kterou jsem nastínil v nadpisu tohoto mého komentáře zní: „Proč padá v naší nejvyšší fotbalové soutěži tak málo branek, což svědčí o nízké kvalitě fotbalové hry“?
Na první pohled přehledu výsledků sedmi utkání 22. kola F:L každého zaujme téměř shodné výsledky v utkáních. Hned pět utkání totiž skončilo výsledkem 1:0, jedno dokonce bez branek, a naopak jedno skončilo kanonádou s výsledkem 3:3. A já nabízím vysvětlení na základě dlouholetých zkušeností, včetně sledování a vnímání vývoje fotbalu. V době mojí aktivní kariéry jsme museli od fotbalistů minulé generace slýchávat, jak oni uměli všechno lépe apod. Protože jim nedocházelo, jak se fotbal posouvá směrem k rychlosti, síle a taktické vyzrálosti. Od té doby se fotbal posunul ještě výrazněji, a proto já dnes tvrdím, že současný fotbalový tým by ten náš, tým mojí generace „vycvičil“ 15:0, myšleno obrazně, zkrátka bychom neměli šanci.
Nesmím opomenout, že toto kolo bylo kolem několika derby, což může mít vliv na nastavení, některých týmů a jejich hráčů, směrem k opatrnosti z obavy prohrát, ale určitě větší vliv na způsob hry, jeho kvalitu a schopnost přizpůsobit se podmínkám má kvalita, resp. nekvalita hrací plochy a obecně organizace hry a její efektivita, tedy schopnost zúročit hru brankami. Navíc se často zaměňuje kvalita za atraktivitu a dramatičnost.
Začnu utkáním Mladé Boleslavi s Libercem, které skončilo remízou 3:3. Zaujalo mě velmi kritické hodnocení komentátorů O2 během utkání. Liberecké hráče při chybách v rozehrávce a mladoboleslavské v defenzívě celého týmu, ovšem po závěrečném hvizdu rozhodčího se rozplývali nad kvalitou a atraktivitou utkání, které jsme sledovali, ve kterém padlo 6 branek.
A já se ptám, zda to utkání bylo z pohledu trenéra kvalitní? Samozřejmě, že nebylo. Z pohledu fanouška? Samozřejmě, že bylo. Z pohledu komentátora? Během utkání nebylo a po utkání bylo. Vidíte, jak je hodnocení kvality utkání různorodé.
A nyní k pěti utkáním, která skončila výsledkem 1:0 a jedno 0:0. Osmé se v Jablonci, kam měla přijet pražská Sparta, nehrálo pro nezpůsobilý terén. A máme tu jeden konkrétní příklad ovlivnění konání fotbalu terénem, ale v dalších utkáních to bylo podobné, i když se hrálo, například na stadionu Bohemians v utkání Pardubice v. Hradec Králové 0:0 (derby sousedních krajských měst) a v Teplicích 1:0 s Karvinou, gól padl ze standardní situace, další derby vyhrál Baník Ostrava se Sigmou Olomouc 1:0 ze standardní situace a díky lepší efektivitě, protože daleko více šancí měl tým Sigmy, Zlín v. Slovácko 1:0 opět derby a gól ze standardní situace, České Budějovice v. Plzeň 0:1, pro mě derby blízkých krajských měst, jak jsem to vnímal při svém hráčském působení v Plzni, branka po centru, tedy ne po kombinaci po zemi, navíc domácí tým nebyl ve svých šancích dostatečně efektivní, Slávia v. Bohemians 1:0, tzv. malé pražské derby, branka po centru, tedy ne po kombinaci po zemi, jak by dnes chtěli všichni vidět a jinak tomu nebylo i v minulosti a to na ještě katastrofálních hracích plochách. Zkrátka stavy hracích ploch ovlivnily způsob hry a efektivita, resp. neefektivita výsledky v utkáních.
Nesmím zapomenout na možná nejzásadnější podmínku těchto těsných výsledků a tím je skvělá organizace hry většiny týmů v naší nejvyšší fotbalové soutěži, což samozřejmě způsobuje málo branek v síti soupeřů. Právě proto, jak dlouhodobě sleduji, ve finálových utkáních evropských pohárů padá málo branek, protože týmy jsou velmi vyspělé a samozřejmostí je skvělá organizaci hry, která způsobí málo „koření“ fotbalu a tím jsou góly v sítích soupeřů. Kdyby počet gólů v utkání měl vyjadřovat kvalitu hry, tak v okresním přeboru při častém výsledku např. 5:4 byly týmy tak kvalitní, že by mohly hrát minimálně F:L, jenže tak to není, což jsem se snažil na základě výsledků 22. kola vysvětlit.
Závěrečné shrnutí tohoto komentáře zní, že málo branek a občas mnoho branek (v šesti utkáních jen 5, v jednom 6) má svoje příčiny, v tomto případě skvělá organizace hry v české nejvyšší soutěži, nízká efektivita, ovlivněná negativně i špatnými stavy hracích ploch v tomto období. Pokud se občas vyskytne utkání s vyšším počtem branek na obou stranách (pokud na jedné, tak to svědčí o vyšší kvalitě jednoho z nich), tak to se líbí většinou fanouškům a některým novinářům, ale určitě ne trenérům, zejména těch týmů, které takové utkání prohrají. Trenéři, kteří takové utkání vyhrají, tak toho využijí k PR, že raději vyhrávají 6:5, než jen 1:0…
V každém případě se i při tak nízkém počtu branek najdou takové, které bychom v naší nejvyšší soutěži rádi viděli co nejčastěji, jako nůžky hráče ostravského Baníku Pokorného nebo dvě „pumelice“ mladoboleslavského Brazilce Ewertona do sítě Liberce nebo hlavičku nejmenšího hráče Plzně Buchy v Českých Budějovicích, zejména pokud znamenají také zisk tří bodů. V tomto případě byly rozhodující, tedy tříbodové i góly Cedidly ze Zlína, Olayinky ze Slávie a Fortelného z Teplic, který se tímto gólem postaral také o vylepšení neuvěřitelné bodové bilance Teplic. V posledních šesti utkáních získal jeho tým 15 bodů za 5 výher a doslova „sprintuje“ z pásma sestupu. Naopak jejich soupeř z Karviné klesá ke dnu.
Nesmím zapomenout na ty, pro které se přeci fotbal hraje. Přesto, že v každém případě respektuji všechna nařízení ve věci Covidu-19, tak vítám rozvolnění, které povolilo více diváků, než tisíc, proto se jich na stadiony dostalo tentokrát celkem 27 804, což je průměr skoro 4 tisíce a to je dobře.