Po zimní přestávce jsme se všichni těšili na jarní pokračování naší nejvyšší fotbalové soutěže HET ligy a realita v dramatickém a mnohdy překvapivém průběhu z hlediska výsledků jednoznačně předčila očekávání. Jenže v tomto 21. kole jsme se těšili na derby pražských „S“ mezi Spartou a Slávií a i tento šlágr jednoznačně svojí atmosférou a dramatickým průběhem předčil veškerá očekávání. Konečná remíza 3:3 po vedení Sparty 3:0 ještě v 70. minutě, čtyřikrát vyžádaná pomoc videorozhodčího a ve všech případech i změna původního rozhodnutí hlavního rozhodčího. To všechno přispělo k dramatu, který opravdu bral dech.
A nyní k samotnému průběhu. Všichni jsme byli také zvědaví, jaké změny provede nový trenér Sparty Hapal. Už po svém nástupu deklaroval, že bude chtít po svých svěřencích hrát rychleji a přímočařeji, než byli zvyklí. Tato strategie podle mého názoru byla dvojnásob správná proti týmu Slávie, která chce hrát, jak nazval její trenér Trpišovský, totální fotbal, tedy napadat rozehrávku a kombinaci soupeře ve všech prostorech hrací plochy. A proti tomuto způsoby hry se uplatní hrát po zisku míče rychle dopředu a s rychlostními typy hráčů. Zřejmě proto nastoupil v základní sestavě mladý Plavšič (divil jsem se, proč nehrál i za trenéra Stramaccioniho a hrál nevýrazný Ben Chaim) a hrál výborně. Tento způsob hry podpořený ne zrovna vydařeným výkonem brankáře Slávie Koláře způsobil, že Sparta se dostala do vedení 3:0, což by pro tým jejích kvalit mělo znamenat zisk tolik důležitých tří bodů. Jenže se tak nestalo a přispěly k tomu především kroky, které provedl o poločasové přestávce trenér Slávie Trpišovský. Kromě důrazné domluvy celému týmu vystřídal nevýrazného Dannyho a málo aktivního Frydrycha a na hřiště poslal Van Burena (později se však zranil a vystřídal ho Tecl) a pracovitého Hromadu. Přiznám se, že i pro mě bylo překvapením, že Danny nastoupil v základní sestavě, protože utkání slibovalo na těžkém terénu hru nahoru dolů a to není nic, v čem by byl Portugalec přínosem. Proto mě potěšila sebekritika trenéra Trpišovského, který do mikrofonů po utkání řekl, že se netrefil do sestavy a tuto chybu bere na sebe. I tento moment podle mého názoru svědčí o jeho profesionalitě a charakteru. Proto si také dokáže vybrat do svého týmu hráče podobných vlastností, kteří potom v případě potřeby prokáží vysokou míru odhodlání, zarputilosti, vůle a soudržnosti, která otočila předchozí utkání se Sigmou Olomouc a způsobila také obrat v utkání se Spartou. A mě to těší opravdu moc, protože mnoho let jsem ve své trenérské práci bojoval s okolím a vyvracel jeho názor, že kvalitní fotbalista musí být dostatečně problémový, což je jedna z mnohých charakteristik tzv. typického „českého fotbalového prostředí“.
Hned po utkání pražských „S“ jsem si začal všímat různých hodnocení v médiích a jedno z nich tvrdí, že tým Sparty nemá dostatečnou kondici, protože ve všech čtyřech posledních utkáních Sparta vedla a nakonec ve druhém poločasu o výhru přišla. Opět jsem potěšen přístupem trenéra Hapala k tomuto tématu, protože ho nezneužil ke kritice předchozího trenéra Stramaccioniho. A o chabé kondici Sparty nejsem přesvědčen ani já. To mohou dokázat jen testy, protože na vině může být i slabší mentální síla hráčů Sparty. Viděl jsem totiž mnohá utkání, kdy se několikrát střídali ve vedení oba soupeři a ten, který se ujal vedení najednou byl pod tlakem a pokud se stav skóre otočil, tak byl pod tlakem zase druhý soupeř. To by se tedy slabá kondice střídala během utkání několikrát. Ne, na vině může být hlava, kdy vedoucí tým se obává o ztrátu vedení a hraje opatrně a bojácně a to může vyluštit jen testování hráčů Sparty.
Podobné téma jsem očekával i v utkání Viktorie Plzeň ve Zlíně. Hráči Plzně totiž po čtvrtečním utkání Evropské ligy i s prodloužením se Sportingem Lisabon, museli cestovat do Zlína a dalo se proto čekat, že únava se v utkání projeví. Přesto, že ve středu hrál i Zlín MOL cup v Hradci Králové. Na hřišti to bylo ve druhém poločasu evidentní, což připustil i trenér Vrba, který se těmto teoriím brání, zřejmě z obavy o zpochybnění svých tréninkových metod. Hráči Viktorie měli tentokrát štěstí i v tom, že vítěznou branku vstřelili hned ve 12. minutě, tedy v době, kdy ještě sil měli dostatek. Ve druhém poločasu by se jim to už nepodařilo.
Trenér Zlína Petržela zatím s týmem v HET lize nebodoval a kromě kritiky práce trenéra Páníka, svých současných svěřenců a postupu v MOL cupu s druholigovým Hradcem Králové se mu nepodařilo s týmem posunout k bodovému zisku.
Zaujalo mě také utkání ostravského Baníku s Duklou Praha. Domácí Baník prohrál 1:2 a opravdu si už tímto svoji složitou situaci hodně zkomplikoval. Mě v kontextu posledních řádků tohoto komentáře zaujalo a potěšilo hodnocení neexistence videorozhodčího trenéra Dukly Hynka. Přesto, že díky chybějícímu videorozhodčímu na stadionu ve Vítkovicích zřejmě jeho tým získal tři body, protože Baníku nebyl uznám gól pro domnělý ofsajd, což by možná video opravilo, tak řekl, že to není regulérní, aby někde video fungovalo a někde ne. A podle mého názoru by se málokdo z trenérů mojí generace, tedy kteří vyrůstali v typickém „českém fotbalovém prostředí“, takto objektivně vyjádřil. A já dodám, že trenéři Trpišovský a Hynek, o kterých jsem se tady zmínil, nejsou bývalými prvoligovými fotbalisty, kteří aktivně hráli v typickém „českém fotbalovém prostředí“.
V Jihlavě se hrálo utkání dvou týmů, které získaly v jarních (podle povětrnostních podmínek zimních) odvetách plný počet 12-ti bodů. Soupeřem domácího týmu byl Jablonec a výsledek 0:4 pro hosty z Jizerských hor hovoří za vše. Přiznám se, že jsem to ani já nečekal, ale už po prvních výhrách Jihlavy jsem napsal, že utkání na domácím stadionu mohou být pro tým Jihlavy složitější, než na hřištích soupeřů nebo i doma se Slávií. Mířil jsem tím k předchozímu domácímu utkání s Teplicemi, které však jihlavští zvládli 3:1. Jenže tentokrát tým Jablonce trestal ztráty míčů domácích hráčů při snaze tvořit hru, být aktivní apod. O utkání bylo rozhodnuto hned v úvodu utkání a to určilo ráz celého utkání. Trenér Rada zřejmě v Jablonci trefil sestavu a svojí náročností donutil svoje svěřence pracovat na sto procent a výsledkem je 15 bodů v pěti utkáních.
Sigma Olomouc nevyužila ztráty bodů některých svých konkurentů v boji o evropské poháry a s Karvinou jen uhrála remízu 1:1, i když k výhře měli hráči Sigmy blíže, což opět sympaticky přiznal po utkání trenér Karviné Mucha. Jeho tým si tak udržel jarní neporazitelnost.
Zbývající utkání skončila podle očekávání. Liberec porazil Zbrojovku Brno 2:0, stejným výsledkem porazil tým Bohemians Teplice, Mladá Boleslav se podělila se Slováckem po bodu za remízu 1:1.
Nyní nás čeká reprezentační přestávka a po ní se snad už bude hrát bez sněhu a mrazu.