Ve 24. kole ePojisteni.cz ligy se toho podle mého názoru stalo opravdu hodně. Mě, možná překvapivě, nezaujal na prvním místě bodový import klubům ze spodní části tabulky, ale srovnání teoreticky pro sázkaře jasných tutovek, tedy utkání favoritů na mistrovský titul a další medailové příčky s týmy, které pro ně neměly být žádným těžkým soupeřem.
A začnu u utkání pražské Slávie, která doslova rozdrtila snaživý Hradec Králové 4:0, navíc neproměnila ještě další vyložené šance. Všichni jsou výkonem Slávie nadšení, ale neuvědomují si, že k tomuto jasnému průběhu utkání přispěl velkou měrou jejich soupeř, který potřebuje každý bod , aby si uchoval šanci na záchranu. Proto mě překvapil způsob, jakým chtěl tento tým a jejich trenéři rozjeté Slávii čelit. Tým Hradce Králové totiž podle mého názoru hrál neuvěřitelně naivně, zřejmě ve snaze hrát aktivně, dát najevo svoji odhodlanost a ukázat, že se nebojí ani rozjeté Slávie. Jenže to byl velký omyl. Utkání totiž probíhalo tak, že slávisté, zřejmě úmyslně, hráče Hradce Králové při zakládání jejich akcí pustili ve větším počtu hráčů na svoji polovinu hřiště a tam je připraveni nutili ke ztrátám míčů. Často je ani moc nutit nemuseli, protože hradečtí fotbalisté v těchto momentech hráli nepřesně a dopouštěli se mnoha tzv. nevynucených chyb. A co následovalo? Samozřejmě rychlá přechodová fáze Slávie po zisku míče do nezformované obrany Hradce Králové. Paradoxně tedy favorit utkání, na vlastním stadionu a hrál z bloku a na rychlý protiútok. Pokud toto byla strategie trenérů hradeckých, tak to byla ukázka nesprávného odhadu možností svých hráčů ve snaze hrát otevřeně a atraktivně se silným soupeřem, což zní velmi sympaticky, ale výsledek 4:0 a další neproměněné šance Slávie hovoří za všechno. Herní aktivitě bych rozuměl, pokud by hráči Hradce Králové vysoko napadali rozehrávku Slávie (v rámci svých možností), ale aktivitu projevovat při své rozehrávce směrem k soupeřově brance byla velká chyba a jenom tím usnadnili Slávii zisk dalších tří bodů v honičce za mistrovským titulem. Navíc jsem měl z hráčů Hradce Králové pocit, že k laciným ztrátám docházelo i díky individualistickému způsobu jejich hry. Zdálo se mi, že se chtějí někteří každý za sebe předvést a zaujmout v utkání s atraktivním soupeřem a to je špatně, protože fotbal je týmový sport.
S opačnou strategií, a proto úspěšnou, šli do utkání trenéři (píši v množném čísle, protože nevím, kdo je ve skutečnosti hlavním trenérem) v Jihlavě v utkání s pražskou Spartou. Přesto, že Sparta je aktuálně zcela mimo sportovní i personální formu, tak jihlavští zvolili, při vědomí svých možností, strategii hry z obranného bloku a na rychlý protiútok a ta slavila úspěch v podobě zisku neskutečně cenných a nečekaných tří bodů. Sparta i při vědomí individuálně kvalitnějších hráčů si s touto taktickou variantou nedokázala poradit a když se domácím, po fatální vynucené chybě obránce Sparty Holka v rozehrávce na vlastní polovině, podařilo vstřelit branku, tak domácí obranný blok vyztužili maximální obětavostí a všechny body zůstaly v Jihlavě. V tomto srovnání podle mého názoru trenéři Jihlavy zcela jistě lépe odhadli možnosti svého týmu aniž by se měli za něco stydět. Tady totiž platí, že účel světí prostředky a body k záchraně Jihlava potřebuje.
Třetím utkáním pro sázkaře tutovkou bylo utkání v Plzni, kam přijelo Slovácko, které dosud drželo sérii 9 utkání bez porážky. I v tomto utkání to dlouho vypadalo, že série Slovácka bude pokračovat. Ve srovnání s předchozími dvěma utkáními Viktoria měla se svým soupeřem hodně práce. Slovácko totiž hrálo velmi aktivně, snažilo se narušovat rozehrávku Plzně už na její polovině a dokázali tam kombinačně míč udržet a i zakončit. Plzeňští se tak dostávali do finální fáze svých útočných akcí velmi pomalu, kostrbatě, chyběla jí přímočarost. I tak její výkon stačil na výhru 2:0, když druhá branka padla z pokutového kopu, který vyvolal mnoho diskuzí o jeho oprávněnosti.
I já se přidávám k těm, kteří jeho oprávněnost zpochybňují (včetně komise rozhodčích). Hodně mi ta situace připadala podobná, jako legendární let a náraz jiného plzeňského hráče Limberského, když úmyslně narazil do tenkrát ještě Sparťana Hušbauera. Tentokrát si takový nálet dovolil „růžovlasý“ Zeman. Byl to v posledních kolech třetí případ „naskočeného“ pokutového kopu a snad už poslední. A to, že se takový čin momentálně nedá trestat, tak tomu vůbec nerozumím. Fotbal je totiž kontaktní sport a pokud by měli fotbalisté po kontaktu se soupeřem jít k zemi, tak by většina fotbalistů ležela na zemi. Mělo by platit, že pokud kontakt mezi hráči není příčinou pádu, tak by se neměl pískat. A mělo by to platit i všude jinde na hřišti, protože často vidíme, že hráč v souboji tuší, že o míč přijde, a proto upadne. A rozhodčí to ochotně odpíská. A pokud by to neudělal, tak ten hráč si to příště rozmyslí.
Další nepříjemnost pro český fotbal se objevila v Plzni. Ano, mám na mysli případ Vaněk a Kopic. Nic víc k tomu psát nebudu, protože nemám potřebné informace. Jen dodám, že pokud by mě někdo dal hádanku typu „v jednom českém klubu nastal tento problém“, tak bych ten klub během jedné, maximálně dvou vteřin uhodl. O fungování tamní kabiny hráčů se toho napsalo mnoho.
A teď konečně ke vzpouře ohrožených týmů. Při pohledu na tabulku nejvyšší soutěže zjistíme, že z posledních šesti týmů hned čtyři bodovaly naplno (Příbram porazila Karvinou 4:2, Jihlava Spartu 1:0, Brno Jablonec 2:0, Liberec Duklu 3:1), hráči Bohemians si odvezli bod z Mladé Boleslavi za remízu 1:1 a prohrál jen Hradec Králové 4:0 na Slávii. Z nejhoršího se tedy dostávají Brno a Liberec, po výhrách Příbrami a Jihlavy se zatahuje nad Hradcem Králové.
Sparta se musí hodně snažit, aby uhájila alespoň bronzovou příčku, čtvrtá Mladá Boleslav příčku čtvrtou, která zaručuje předkolo Evropské ligy. Nepříjemně se totiž na bramborovou medaili tlačí Teplice, které po výhře 2:0 ve Zlíně vystřídaly Zlín na páté příčce a navíc donutili zlínské vedení jednat o pozici trenéra Páníka. Dnes už se ví, že ho podrželo a to je dobře.
V tomto kole fotbalisté vstřelili 23 branek, což je na jaře nejvíce. Slušná byla také návštěva na stadionech v průměru těsně nad 5-ti tisíci. Jen počasí by se mělo už přiblížit jarnímu období, protože v těchto dnech musí řidiči litovat výměny zimních pneumatik, na mnoha místech totiž napadl sníh, což fotbalu vůbec nesvědčí.