Tým Lotyšska jsem neměl možnost před jejich sobotním utkáním s naší reprezentací vidět. Neznal jsem ani jeho hráče, tak jsem vycházel z informací a faktů, které jsem si přečetl v médiích. A ty hovořily jasně. Proti našemu národnímu týmu nastoupí soupeř, který nemá žádnou šanci na příznivý výsledek.
Tím měla být i těsná porážka. Jenže realita byla zcela jiná. Náš tým je nakonec rád, že v 90. minutě vyrovnal Pilař na 1:1 a navíc tato remíza byla maximem, které jsme si za předvedený výkon zasloužili.
K takovému stanovisku sázkových kanceláří vedla i spanilá jízda našeho týmu v loňské fázi kvalifikace, kdy jsme získali plný počet 12-ti bodů ze čtyř utkání. Jenže nikdo si neuvědomoval, že současný fotbal má svoje zákonitosti, a že toto utkání s Lotyšskem bude mít zcela jinak rozdané karty. Poprvé jsme totiž byli favoritem a to velkým my, tzn., že se od našich hráčů čekalo nejen vítězství, ale také výborný výkon podpořený udáváním tempa hry, nátlakovým fotbalem plným šancí a hezkých akcí.
Jenže se ukázalo, že vzhledem k takto rozdaným kartám zvolil trenér Lotyšska zcela jinou taktickou strategii, než naši loňští soupeři. Ale i s tím naši trenéři a hráči počítali a připravovali se na to. Přesto zcela jistě vnímali tlak, který byl na ně od veřejnosti a médií logicky vyvíjen a to způsobovalo nervozitu od první minuty, která byla na hráčích zřejmá. A pokud je hráč nervózní, tak mu ztěžknou nohy, je pomalejší a nepřesnější. Vše ještě umocnilo prvních 5 minut, kdy nás Lotyši zatlačili aktivní hrou a vypracovali si dvě nebezpečné situace v našem pokutovém území. Dovedu si představit, co v té chvíli proběhlo českým hráčům v hlavě: „Aha pozor, ono to nebude dnes tak jednoduché, jak jsme si my i všichni ostatní mysleli“.
V dalším průběhu hry se ukázalo, jak skvěle dokáže tým Lotyšska bránit a hrozit z rychlých protiútoků. Jejich defenzívu se našim hráčům nedařilo, i díky jmenovaným nedostatkům, překonat a dva rychlé protiútoky po našich standartních situacích jsme jim umožnili velmi „nezištně“. Ten první ve 24. minutě stačil uhasit Limberský, ale ten druhý ve 30. minutě už znamenal gól v naší síti a to byl další moment, který soupeře ještě více nabudil a naše hráče hodně negativně poznamenal.
Ta nevydařená standartní situace stojí za podrobnější komentář. Z pravé strany ji zahrával Dočkal. Do pokutového území se kromě něj a Plašila, který stál asi 10 metrů za pokutovým územím, natlačili všichni zbývající naši hráči. Tedy z trenérského hlediska velké riziko, které samo o sobě je pozitivní prvek. Jenže Dočkal se rozhodl přihrát podél pokutového území Plašilovi, jedinému hráči, který zajišťoval prostor pro rychlý protiútok Lotyšů. V reálu bylo evidentní, že Plašil s přihrávkou vůbec nepočítal a jeho zaváhání Lotyši využili ke kontru, který skončil vzpomínanou brankou.
I já přemýšlel, jaký scénář vlastně tato standartní situace měla mít. Nezdálo se mi podle chování hráčů, že měl být takový, jaký si Dočkal vybral. Vše objasnil zahrávající Dočkal po utkání, když přiznal, že to byla jeho improvizace a ne nějaká nacvičená varianta, a dodal, že to byla improvizace hloupá. To oceňuji, protože to vyhodnotil přesně.
Do druhého poločasu nastoupil plzeňský Pilař a i on se podílel na zvýšení pohybu a agresivity celého týmu. Postupně na hřiště přišli další útočníci vysoký Necid a pohyblivý Kadlec, ale Lotyši nehodlali svůj defenzivní blok rozbít, stále hráli velmi dobře organizovaně a dokázali i několikrát zahrozit. Nejvíce v okamžiku, kdy jablonecký Šabala přehodil po chybě Limberského brankáře Čecha a míč jen těsně minul tyčku naší branky. Bylo to asi 10 minut před koncem. Ztráta dvou branek by zřejmě rozhodla o vítězi tohoto utkání, ale naštěstí se stal opak a v 90. minutě aktivní Pilař dorazil do sítě míč vyražený brankářem.
I v tomto utkání se potvrdilo, že v současném fotbalu není předem nikdy nic jistého, a že hrát proti slabšímu soupeři, který hraje z dobře organizovaného defenzívního bloku je mnohdy těžší, než proti silnějšímu týmu, který hraje nahoru s cílem soupeře přehrát. Tam je potom prostor na rychlé protiútoky a z toho jsme těžili na podzim. V utkání s Lotyšskem se nám nedařily ani standartní situace, jinak naše silná disciplína. Jedna z nich dokonce soupeři pomohla k dosažení vedoucí branky.
Pokud jde o hodnocení hráčů, tak svůj tradiční vysoký standart potvrdil Tomáš Rosický, i když bych u něj rád viděl i větší zapojení do finální fáze ofenzívy, ne jen do předfinální. V prvním poločasu totiž na centrované míče do pokutového území často nabíhal jen Lafata a to je málo. Darida je aktivní, ale také se pohybuje ve větší hloubce a Plašil vše zajišťuje, takže by se tam k Lafatovi měl dostávat hlavně Rosický. Na levé straně se nedařilo Krejčímu. Potvrdil i v tomto utkání pokles formy. V současné době se trápí, nedokáže přejít přes hráče, proto se o to ani nesnaží. Není tak dravý a přímočarý, jako např. Pilař. Jeho centry nenacházely adresáty, ale to bylo způsobeno, jak jsem již poznamenal nízkou aktivitou středových hráčů do pokutového území. Velmi kvalitní výkon předvedl pravý obránce Gebre Selassie. Vrátil se do reprezentace především díky zranění sparťana Kadeřábka a byl to zase ten skvělý hráč z EURO 2012 v Polsku.
Zklamaný jsem byl také z návštěvy na tak důležitém utkání. Několik dnů před utkáním vyšla v médiích informace, že zbývá v prodeji jen minimum vstupenek a pohled na prázdné sedačky mě nepříjemně překvapil. O velkém zájmu o vstupenky mluvil v jednom rozhovoru již před několika měsíci i pan Pelta, předseda FAČR. Kde se stala chyba nevím, ale považuji to za docela velkou ostudu.
Ztráta dvou bodů do tabulky naší kvalifikační skupiny je sice nepříjemná a nečekaná, ale tak trochu ji vykompenzovala remíza 1:1 našich dvou soupeřů Nizozemska s Tureckem. Tak máme pořád náskok před třetím týmem v tabulce (první dva postupují přímo) 6 bodů (13 x 7). Stejné by to bylo i při naší výhře s Lotyšskem a současně Nizozemska s Tureckem. Takže poučení, které jsme utkáním s Lotyšskem získali nás vlastně na bodové bilanci nic nestálo a je třeba se co nejlépe připravit na další utkání. Nemám ani tak na mysli trenéra Vrbu a jeho realizační tým, ale především hlavy hráčů.