Branek padlo v tomto kole opravdu málo, celkem v 8-mi utkáních jen 9, což je vyrovnaný rekord letošního ročníku Chance Ligy, protože stejně nízký počet branek viděli diváci ve 12. kole. Pokud budu chtít i za této shodné bilance vstřelených branek objevit rekord, tak se týká počtu týmů, které v tomto kole nevstřelily branku. Ve 12. kole to bylo týmů 8, tentokrát ve 23. kole nevstřelili branku hráči hned 10-ti týmů. Způsobila to olomoucká Sigma výhrou 1:3 v Teplicích, tenkrát ve 12. kole se více než jednou trefili jen hráči Pardubic, při výhře 2:1 jinak branka pouze 1 nebo žádná. A teď už se posunu stručně k jednotlivým utkáním 23. kola.
Určitě nejatraktivnější a nejočekávanější bylo utkání Viktorie Plzeň s pražskou Spartou. Domácí tým trenéra Hyského před plným stadionem pokračoval po úspěšných výsledcích v Evropské lize v dobrých výkonech i v Chance Lize a určitě potvrdil ambice a progres pod novým trenérem. V utkání se Spartou byla Plzeň lepším týmem, Spartu velmi podržel brankář Surovčík, chytil několik šancí hráčů Plzně a navíc klíčový okamžik, když chytil pokutový kop, který zahrával zkušený kapitán Plzně Vydra.
Další očekávané utkání, ale taková byla vlastně v tomto kole všechna, se hrálo na stadionu Slávie v Edenu, kde opět téměř vyprodaný stadion přivítal tým Liberce a diváci odcházeli určitě spokojeni s výhrou Slávie 1:0 gólem Chorého z pokutového kopu. Tady platí, že utkání bylo očekávané, ale ne atraktivní, protože jsme viděli více přerušení, faulů, kontroverzí, diskusí na hřišti i na týmových lavičkách. Nezáviděl jsem rozhodčímu Pechancovi. K nervozitě přispívalo i několik rozhodnutí systému VAR sice zřejmě správných, ale vždycky se někdo cítil poškozený, VAR zrušil 2 góly a penaltu. Zkrátka taková utkání ve vyspělých evropských ligách vidět nejsou a nedělají správnou reklamu ani naší lize. Proto se hrálo jen 39 minut čistého času a v utkání rozhodčí odpískal 34 faulů, k potyčce došlo i těsně po utkání. Ne, taková utkání na našich stadionech vidět nechceme…
Na opačném konci tabulky Chance Ligy se hrála tři utkání tzv. o šest bodů, která ovlivňují přímý sestup nebo baráž. V Praze na stadionu Bohemians se hrálo tzv. malé pražské derby s Duklou Praha. Domácí „Klokani“ vyhráli nejtěsnějším výsledkem 1:0, podobně jako Slávia s Libercem z pokutového kopu. Tým Dukly tím prodloužil sérii utkání bez vstřelené branky na číslo 5, a zisk pouhého bodu za bezbrankovou remízu se Zlínem. Podle mého názoru a na základě informací z médií je případ pražské Dukly typickým případem nekompetentnosti sportovního vedení klubu, v tomto případě zřejmě sportovního i sportovního ředitele Haška, ale jako vždy to odnáší a největší zodpovědnost má trenér, přesto že za vzniklou situaci je zodpovědné sportovní vedení klubu.
Další důležité utkání dvou týmů skupiny o sestup a baráž se hrálo v Ostravě, kde solidní návštěva přivítala tým Mladé Boleslavi. Domácí Baník potřeboval získat tři body a navíc jsme byli všichni zvědaví, jaké změny ve složení týmu a způsobu hry provede nový trenér Smetana, který nahradil trenéra Galáska. Moc pozitivního se tedy nestalo, ale za několik dní se to ani moc reálně změnit nedalo, uvidíme v dalších kolech. Když jsem viděl, jak sobecky se zachoval hráč Mladé Boleslavi Solomon v největší šanci zápasu, kdy skvěle vnikl z levé strany do pokutového území Baníku a mohl přihrát krátkou přihrávku po zemi spoluhráči Ševčíkovi a ten by jen sklepl míč do prázdné branky, tak domácí hráči mohou být nakonec rádi i za tu bezbrankovou remízu.
Třetí utkání ze skupiny o sestup a baráž se hrálo na Slovácku, které pro mě překvapivě porazilo tým Pardubic 2:0. Po výborných výkonech týmu Pardubic pod trenérem Trousilem je to pro mě překvapení a potvrzením toho, že trenér Slovácka Skuhravý už teď dělá kvalitní práci v cestě za záchranou v Chance Lize ve Slovácku. Trenér Trousil po utkání zmínil příčinu prohry v tom, že jeho hráčům chyběla efektivita v pokutovém území soupeře. Do dalších utkání to znamená, že hra nebyla tak špatná, ale neefektivní. V této skupině to bude ještě hodně zajímavé, v této chvíli není nikdo odepsaný, v tomto smyslu vidím největšího adepta na přímý sestup Duklu Praha, ale se uvidí v dalších kolech…
Podobné neefektivní utkání sehrál tým Karviné v Jablonci, jak ho hodnotil trenér Jarolím. Je pravda, že domácí tým Jablonce velmi podržel slovinský brankář Klemen Mihelak, který po svém nástupu do branky drží sérii 283 minut bez obdržené branky a hráčům Karviné chytil 7 vyložených šancí, problém kvalitě fotbalu dělal určitě jako každý rok v Jablonci v tomto období katastrofální stav hrací plochy.
V Hradci Králové, kam přijel tým Zlína diváci branku neviděli. Možná i proto, že v deníku Sport je kvalita utkání hodnocena daleko nejnižší známkou 3. Dalším faktorem, který určitě ovlivnil výkon domácích hráčů byla absence klíčového lídra týmu Daridy, nervozitu v klubu také způsobilo neúspěšné jednání s posilou Italem Mattiem De Scigliou a jeho příčiny. V sestavě chyběl i obránce Petrášek…Pro hráče Zlína to je určitě povzbuzující výsledek a uvidíme, jak se to projeví v dalším utkání na vlastním stadionu na Letné (zlínské) s Viktorií Plzeň.
Na závěr tohoto komentáře jsem si nechal utkání Teplic s olomouckou Sigmou. Není to náhoda, Sigma je klub mého srdce a výhra v Teplicích 1:3 mě velmi potěšila. Určitě je to povzbuzení před odvetou s Lausanne ve čtvrtek. Herně mě tým Sigmy velmi překvapil, na rozdíl od předchozích utkání včetně pohárových v Teplicích přidali efektivitu. Skóre prvního poločasu 0:3 pro Sigmu to potvrzuje. Zvládli to nejen bez opor Klimenta, Lurvinka a Šturmy, ale také bez vykartovaného trenéra Janotky, kterého úspěšně zastoupil Ivo Gregovský, kterého velmi dobře znám jako kvalitního trenéra, s debutanty Jezierskim, Jásirem a Sejkem. I tady se ukazuje, jak široký a v kvalitě má tým Sigmy a její trenér Janotka kádr hráčů.