Hned v úvodu tohoto mého komentáře musím upozornit, že moderními trendy rozumím celou škálu sportovního odvětví zvaného fotbal, protože často se v různých kritických aspektech tohoto sportu uvádí jen výsledky, které mají na svědomí hráči a trenéři, ale zapomíná se zejména na sportovní vedení klubů. A toto zjednodušení problému, když se výsledkově nebo i výkonnostně týmu na všech úrovních nedaří přičítá k zodpovědnosti zejména trenérům, potažmo hráčům, všimněte si, že téměř nikdy se k zodpovědnosti nehlásí právě sportovní vedení klubu díky její naprosté nekompetentnosti. I o tom bude dnešní můj komentář, ale pojďme pěkně postupně k jednotlivým utkáním a poznatkům z tohoto kola.
Došlo v něm totiž k několika nečekaným výsledkům, které měly vliv na postavení týmů v prvoligové tabulce, nejzásadnější je určitě změna na vedoucí příčce celé soutěže, když Spartu Praha po prohře v Karviné 2:1 vystřídala pražská Slávia po výhře s Baníkem Ostrava 2:0, přesto, že „ostravsko-pražský“ souboj skončil na body nerozhodně.
Tým Slávie postrádal zejména několik defenzívních fotbalistů (Ogbua, Holeše, Bořila), možná proto byl tým Baníku, který nastoupil s několika mladými fotbalisty herně vyrovnaným soupeřem a domácí favorit před plným stadionem se dlouho nemohl prosadit. Mě samozřejmě zaujalo jako správného olomouckého patriota i to, že v základní sestavě Slávie nastoupili tři odchovanci olomoucké Sigmy, v útočné dvojici Chorý a Chytil a stoper Zima. V průběhu utkání je doplnil ještě čtvrtý odchovanec Zmrzlý. Tým Baníku mě opravdu překvapil aktivním fotbalem a proto se domnívám, že jejich postavení na konci tabulky nebude dlouho trvat. Střeleckou mizérii Slávie z posledních čtyř utkání bez vstřelené branky (3x v lize a v Římě s AS) utnul Vlček hlavou a Chytil.
Asi největší překvapení se zrodilo v Karviné, která porazila pražskou Spartu na svém malém stadionu 2:1. Pro mnohé je ještě překvapující, že naprosto zaslouženě. Pro ty, kteří detailně sledují průběh Chance Ligy ani tak moc ne, přesto, že Sparta se usadila na prvním místě aktuální tabulky, ale výkony moc nepřesvědčovala. Domácí tým pod novým trenérem Markem Jarolímem pokračoval ve stopách trenéra Hyského a z rozhovoru s ním v dnešním deníku Sport usuzuji, že jeho trenérská filosofie skvěle navazuje na tu trenéra Hyského a to je zcela zásadní při výměně trenéra. Nový trenér totiž nemusí učit své nové svěřence mnohým novým úkolům v organizaci hry a jejich součinnosti v jejich provedení a bylo to opravdu na hráčích Karviné vidět, že kromě výhry měli i několik vyložených šancí a předpokládanou kvalitu Sparty dokázali velmi dobře eliminovat. Zkrátka zasložená výhra…
Úspěšný trenér Hyský i na svém novém angažmá v Plzni je také úspěšný, tentokrát tým Viktorie vyhrál sice v posledních vteřinách utkání v Teplicích 2:1 brankou obránce Jemelky (další odchovanec Sigmy), a prokázal tak stoprocentní úspěšnost v novém angažmá ze čtyř utkání čtyři výhry, včetně AS Roma.
V tomto kontextu výsledků nových trenérů jsem nezmínil v úvodu, že v tomto kole po výhře Slávie s Baníkem Ostrava 2:0 naopak nový trenér Baníku Galásek má po třech utkáních nulovou bilanci tří porážek, navíc bez vstřelené branky (Hradec Králové 0:1, Plzeň 0:2 a nyní Slávia 0:2), i když se silnými týmy.
Pro mě překvapivě, ale zaslouženě rozšířil tým Jablonce pod trenérem Kozlem favorizovanou trojici Slávia, Sparta a Plzeň na čtveřici. V tomto kole dokonce v případě výhry se Zlínem měl možnost se posunout na vedoucí příčku celé soutěže, jenže to se týmu Jablonce nepodařilo, dokonce jednoznačnou prohrou a tedy výhrou Zlína 3:1. I tady platí, že zcela zaslouženě. Co bylo hlavní příčinou? Tým trenéra Červenky totiž přehrál tým trenéra Kozla strategickým způsobem hry svého soupeře, tedy Jablonce, který sází na strategii rychlých protiútoků po zisku míče převážně v obranném bloku. Všechny branky Zlína padly po těchto rychlých kontrech. To by samozřejmě nestačilo, k tomu hráči Zlína i v předchozích utkáních přidávají velkou dávku bojovnosti, úspěšnost v osobních soubojích a podporuje to skvělý brankář Dostál a efektivní mladý Cupák a tentokrát zejména autor dvou branek Kanu. Občas čtu kritiku na způsob hry Zlína, což je velmi nesportovní a pro mě neférové, protože pro trenéra vždy platí hrát způsobem, který je pro soupeře nepříjemný a vede k úspěšnému výsledku a tak vede i své svěřence i trenér Červenka a výsledkem je aktuální umístění ve vedoucí skupině Chance Ligy.
V tomto aspektu práce trenéra je opačným případem působení trenéra Majera v Mladé Boleslavi. On totiž po svém příchodu k týmu prokazoval, že ovládá progresívní fotbalové trendy, tedy velmi líbivý moderní způsob hry a ten chtěl produkovat i u týmu Mladé Boleslavy, což jsem i já velmi kvitoval. Jenže dnes je situace zcela jiná, protože došlo na slova trenéra soupeře Mladé Boleslavy v tomto kole Sigmy Olomouc Janotky, cituji:
„Boleslav rozjela soutěž až za hranou rizika a teď zjišťuje, o čem vlastně liga je“. Ano, je to přesně tak, jak říká trenér Janotka, protože i já používám ve svých komentářích a řídil jsem se tím i ve své trenérské kariéře i přes lacinou kritiku, že základní mantrou trenéra musí být fakt, že musí zvolit takový způsob hry, který odpovídá možnostem, tedy typologií a kvalitou svých hráčů ve srovnání s týmem soupeře. A tady trenér Majer tuto mantru porušil a výsledkem je 15. tedy předposlední místo v tabulce Chance Ligy a hlavně suveréně nejvyšší počet obdržených branek 35 ve 14-ti utkáních a nepřekvapuje, že více 22 jich obdržel na domácím stadionu, kde tlačí své hráče do výstavby hry atd., než u soupeřů, kde jich je „jen“ 13, kde se hraje více defenzivněji. Obecně platí, že by hra měla být aktivní, ale také především bezpečná směrem k vlastní brance a bez inkasovaných gólů…
Sigma Olomouc zřejmě i díky poznatkům trenéra Janotky o slabinách týmu Mladé Boleslavi v defenzívě a organizaci hry s přílišným rizikem vyhrála v Mladé Boleslavi 4:1. Tyto poznatky mělo sportovní vedení klubu lépe vyhodnotit ještě před příchodem trenéra Majera do klubu. Podobný přešlap totiž provedlo před časem u trenéra Kuliče, který naprosto nepochopil jako bývalý neukázněný fotbalista rozdíl mezi prací a povinnostmi trenéra a hráče, což jsem od začátku jeho působení v klubu kritizoval a také to brzy skončilo…
Problematiku volby trenéra a zodpovědnosti klubu v této věci použiju i v případě Slovácka, jehož tým prohrál v tomto kole s Libercem na vlastním stadionu 0:3. I to je výsledkem nekompetentnosti sportovního vedení klubu a doplácí na to i už třetí trenér Kameník a před ním trenéři Smetana a West. Už se spekuluje, kdy trenér Kameník skončí a kdo ho nahradí, ale vinen je klub, který funguje jako amatérský klub a také proto angažuje začínající trenéry, protože ti zkušení a uznávaní by netrpěli způsob komunikace v klubu. Už jsem o tom psal nedávno, že mám pocit, že ve Slovácku kabinu hráčů ovládají starší hráči s negativním přístupem ke svým povinnostem a ovlivňují tím i ty, kteří se chtějí posouvat, ale také sportovní vedení klubu, které jim jde díky dlouholetým kamarádským vztahům tzv. na ruku i proti trenérovi. V jednom blízkém konkurenčním klubu jsem to zažil před 21-ti lety a skončilo to pro mě stejně. Naštěstí dnes už funguje jako klub profesionální a je to vidět na jeho umístění ve vedoucí šestce…
V dalším utkání soupeřů bojujících ve spodní skupině o záchranu si týmy Pardubic a pražské Dukly rozdělily po jednom bodu za remízu 1:1. Pro nového trenéra Pardubic Trousila to znamená, že i přes hledání nejvhodnějšího způsobu hry nového týmu se výsledkově poměrně daří vzdálit tým před hrozbou sestupu nebo baráže, protože ve třech utkáních neprohrál ani jednou a získal v nich 5 bodů za dvě remízy a jednu výhru.
Hradec Králové dokázal na stadionu Bohemians otočit výsledek utkání, když po vedoucí brance domácích „klokanů“, která jde jednoznačně na vrub brankáře Zadražila (lehká přízemní střela mu prošla nezdvojeně cháněným prostorem mezi nohama do sítě), tak o branky se postarali zkušení hráči Vlkanova a skvělý Darida a v závěru utkání se „vykoupil“ brankář Zadražil chyceným pokutovým kopem.
Na závěr ještě krátká statistika kola: bilance domácí-remíza-hosté 2 1 5, získané body tedy domácí x hosté 7:16, branky 9:16, průměrná návštěva na utkání: 4664 diváků.
K tomu jen dodám, že i v tomto kole se potvrzuje trend v bilanci utkání úspěšnější pro hostující týmy, což v dávné minulosti bylo výrazně naopak, potvrzuje to výhodnost pro hostující týmy díky bezpečnější hře na protiútoky proti riskantnější hře s výstavbou hry na vlastní polovině hřiště, kterou volí většinou domácí týmy. Potvrzuje to i celková bilance za 14 kol: 40-36-36.
.