Každé letní a zimní přípravné období se vyznačuje nejen tvrdým tréninkovým drilem, ale také změnami v kádrech hráčů ať už se to týká odchodů (v tomto období zejména v Plzni) a především příchodů hráčů nových. Navíc v současném fotbalu to není jen tak jednoduché rozhodování, protože současný špičkový fotbal vyžaduje maximální součinnost v organizaci hry na hřišti, ale i ve fungování hráčské kabiny ve vytváření správné atmosféry. A v obou případech to vyžaduje vhodnou typologii hráčů vzhledem k nárokům a způsobu hry, který zvolí trenér a v hráčské kabině správnou mentalitu a charakter nových hráčů. Je jasné, že zda byla volba konkrétních změn prospěšná se ukáže už v prvních kolech mistrovské soutěže a platí to o všech úrovních fotbalu, ne jen o té profesionální.
Pro naše zástupce v evropských klubových soutěžích to platí dvojnásobně, protože od nich se vyžaduje maximální výkonnost jednotlivců i týmů hned od začátku a všichni už dávno víme, že při těchto změnách, které jsem zmínil to je velmi náročné, což se projevilo i v tomto kole v případě Viktorie Plzeň, která na vlastním stadionu pouze remizovala se Slováckem 1:1, i když brankou z pokutového kopu v nastaveném času a také Baníku Ostrava také na vlastním stadionu ve slezském derby s Karvinou, která ho dokonce porazila 1:2
U obou týmů, Plzně i Baníku je na hráčích vidět, že jejich hra je upracovaná, fyzická i psychická zátěž na hráče je velká a určitě tým Viktorie Plzeň trpí odchodem klíčových hráčů ze středu hřiště Kalvacha a Šulce a ostravskému Baníku chybí Brazilec Ewerton.
Tým Karviné a jeho trenéra Hyského já velmi uznávám, hodně se opakuji, ale i výsledek z Ostravy to potvrzuje a nejen to, protože i tento překvapující výsledek není dílem náhody nebo nebetyčného štěstí, ale dílem skvěle připraveného mužstva a vlastně i vhodného výběru hráčů, jak jsem zmínil už v předchozích komentářích. Potvrzuje to i pohled na aktuální tabulku, kde se Karviná překvapivě protlačila a usadila za dvojici největších favoritů Slávii a Spartu a něco podobného se podařilo naprosto nečekaně i týmu Zlína a jeho trenérovi Červenkovi v tomto kole po výhře s Mladou Boleslaví 3:2.
Tým trenéra Koubka Viktoria Plzeň už měl podle mého názoru herní projev hodně upracovaný v utkání předkola Ligy mistrů ve Skotsku s Glasgow Rangers. Zajímavá je v tomto smyslu statistika aktivity hráčů Slovácka v utkání v Plzni v prvním a druhém poločasu, střely 1/6, doteky v pokutovém území soupeře 2/11, centry 1/16!!!, procento držení míče 44/59. Je to velký rozdíl, i když ten poslední parametr o procentu držení míče já dlouhodobě i z hlediska moderních trendů fotbalu nevnímám jako klíčový a uvedu to na jednom utkání v tomto kole a to podobně úspěšného týmu jako Karviná a tím je Zlín pod trenérem Červenkou. V utkání v tomto kole s Mladou Boleslaví, které tým Zlína vyhrál 3:2, tak bilance % držení míče byla výrazná pro Mladou Boleslav 29:71 a výsledek 3:2 pro Zlín!!! A to je proto, že oba trenéři těchto soupeřů preferují jiný způsob fotbalu (a těch jsou spousty…). Tým trenéra Majera, vyznává způsob hry založený na výstavbě hry a kombinačním přechodu středního pásma pomocí přízemní kombinace, který mnozí v našem fotbalovém prostředí považují za záruku úspěchu, ale trenér Zlína více dbá na jednodušší hře a z obranného bloku s rychlým přechodem do protiútoku po zisku míče plus standardní situace. Já ani jeden ze zmíněných způsobů nekritizuji, ale je jasné, že oba způsoby musí vždy odpovídat typologii a kvalitě svých fotbalistů a to se daří aktuálně zejména trenéru Červenkovi nejen za výhru v konfrontaci s trenérem Mladé Boleslavi Majerem, ale především a to je podstatné, při pohledu na aktuální tabulku Chance Ligy, když tým Zlína je na 2.-3. místě společně se Spartou a za první Slávií jen o 2 branky ve skóre. Ozývají kritické hlasy na způsob hry Zlína, ale to je hodně irelevantní pohled, protože znovu opakuji současný fotbal vyžaduje zvolit takový způsob hry, který odpovídá a vyhovuje typologii a kvalitě svých hráčů a to trenér Zlína Červenka dělá skvěle…Jsem jednoznačně přesvědčen, že kdyby tým Zlína chtěl hrát stejným způsobem jako Mladá Boleslav, tak by narazil jako Sparta před časem narazila v Liverpoolu.
Ještě krátce k utkání Plzně se Slováckem (1:1), ale tentokrát z pohledu Slovácka. Hodně jsem v předchozích komentářích kritizoval zejména celý klub jako celek a tím i tým Slovácka za způsob, jak personálně funguje ve výběru trenérů a poté při jejich práci s týmem. Konkrétně mám na mysli vztahy vedení versus trenér versus hráčská kabina. Z úryvků v médiích jsem vydedukoval, že klub funguje v tomto smyslu na bázi amatérského fotbalu, kde starší hráči, zejména odchovanci i díky dlouholetým vazbám u vedení klubu rozhodují o spoustě věcí a proto se jako jedna z hlavních příčin předčasného odchodu trenérů v poslední době (West a Smetana) uvádělo, že si trenéři tzv. „nesedli“ s kabinou. A to je ten amatérismus sportovního vedení klubu a že to tak bylo mně o tomto víkendu potvrdil jeden ze jmenovaných trenérů, kterého jsem náhodou potkal a zeptal jsem se ho, zda je ten můj „venkovní“ dojem správný a on mi potvrdil, že zcela správný, tedy i pravdivý a mně to potvrdilo, že tým Chance Ligy Slovácko funguje jako amatérský klub a možná proto také odešel trenér Svědík, který je velkým profesionálem. Proč mě to napadlo? Protože jsem něco podobného prožil ve Zlíně v roce 2004 nedlouho po památném postupu v prvním kole Interpoháru s finským klubem Midtjylend, ve druhém kole s belgickým Westerlo a ve třetím po prohře 2:4 ve Zlíně a výhře se slavným španělským týmem Atletico Madrid v Madridu 2:0. Myslíte, že to je náhoda, že jsou si oba kluby tak blízcí nejen regionálně…?
Pražská Slávia porazila na domácím stadionu v Edenu Teplice 3:0. Nastoupit musela bez „devítky“, jak se dnes nazývá střední útočník v tomto případě potrestaný Chorý. Střelci branek tedy byli středoví hráči Provod a Zafeiris a obránce Bořil. Určitě negativním okamžikem byl nejen pro mě, ale také pro zkušeného hráče Provoda, jak se po utkání vyjádřil, nepochopitelný drsný faul obránce Teplic Večerka právě na Provoda. I já, bývalý prvoligový fotbalista si nedovedu vysvětlit, jak může někdo takový drsný faul nejen vymyslet, ale hlavně provést…
Na utkání Sparty se Sigmou Olomouc jsem byl hodně zvědavý a také jsem se na něj hodně těšil. Jenže nešťastný okamžik již ve 38. minutě, kdy brankář Sigmy Koutný krok před pokutovým územím zasáhl míč rukou a byla mu udělena červená karta, hodně utkání ovlivnil, jako každé vyloučení v utkání rovnocenných soupeřů. Potom už hra pozbývá očekávané a trenéry naplánované scénáře a ztrácí na kvalitě, přesto já oceňuji, jak se hráči a trenér Sigmy Janotka s tímto negativním okamžikem srovnali, i když prohru neodvrátili, ale až do konce utkání hráli tzv. „s hlavou nahoře“. Druhé vyloučení, i když bylo až na konci utkání bylo i pro mě, jak jsem si přečetl v dnešním tisku za hlasitý pokřik na mladého hráče Sparty Višinského: „co pořád řveš“…následovala ŽK a protože byla druhá tak i ČK… To nepotřebuje komentáře, protože s takovou ŽK jsem se ještě za těch 63 let, které se věnuji fotbalu jsem neviděl…
Jablonec potvrdil výhrou 1:0 na Bohemians, že trenér Kozel našel způsob hry vzhledem k typologii a kvalitativních předpokladů svého týmu a potvrdil to i v tomto utkání. Jak už se stává tradicí, tak všechno brankově a tím i bodově dokonal kanonýr Chramosta.
Ve východočeském derby, které nemělo valnou úroveň, se zrodilo další z několika překvapujících výsledků toho kola, když tým Pardubic, už skoro považovaný za „otloukánka“ nejvyšší soutěže uhrál v Hradci Králové remízu 1:1 a nehrál vůbec špatně, možná proto, že skoro celý poločas hrál jejich soupeř oslabený o vyloučeného Čiháka. V Pardubicích vždy před začátkem soutěže dochází k mnoha změnám v mužstvu a to, jak se zmiňuji ve svých komentářích, chce vždy více času na sehrání týmu. Zda se to bude hráčům Pardubic dařit uvidíme v dalším průběhu Chance Ligy.
Do Liberce přijela pražská Dukla a v nekvalitním utkání prohrála se Slovanem 2:0. Utkání ovlivnila hrubá chyba lotyšského brankáře Dukly Matrevicse, kterému lehká střela propadla až za brankovou čáru.
Na závěr se tradičně se svými čtenáři podílím o stručnou statistiku tohoto kola a začnu netradičně s návštěvností tohoto kola. U návštěvnosti minulého kola jsem konstatoval, že byla jedna z nejmenších a to logicky proto, že všechny týmy, které mají nejvyšší návštěvnost na utkání a vytvářejí pozitivní hodnocení v této statistice, tak hráli na hřištích soupeřů, konkrétně Slávia, Sparta, Plzeň, Ostrava, Hradec Králové. Proto byla průměrná návštěva na utkání v tom kole a na tuto příčinu jsem už předem upozorňoval, jednoznačně nejmenší pouhých 4581 diváků. Jenže v tomto kontextu bylo proto jasné, že v dalším kole, tedy ve 4. kole Chance Ligy, tedy v tomto komentáři, kdy tito největší přispěvatelé do průměrné návštěvy kola hrají všichni na svých stadionech, bude průměrná návštěva ve 4. kole Chance Ligy hodně vysoká. Ano, je vysoká, jak jsem se dočetl tak nejvyšší od roku 2000, konkrétně 9480 na utkání. Jen pro férovost chci uvést zmíněnou nejmenší průměrnou návštěvu ve 3. kole Chance Ligy tedy před týdnem a v součtu se 4. kolem, aby hrály všechny týmy jednou doma a jednou venku:
3. kolo – 4581
4. kolo – 9480
součet: 14061 : 2 = 7030 diváků, tj. tedy
průměr za obě kola, aby všechny týmy hrály jednou doma a všechny hrály jednou venku a každý z 18-ti stadionů tak byl klasifikován a započítán.
Bilance domácí-remíza-hosté: 4 2 2, body domácí:hosté 14:8, branky domácí : hosté 12:7, průměrná návštěva na utkání: 9480 diváků.
Dnes navíc uvedu statistiku za všechna 4 kola Chance Ligy, která potvrdí, že domácí stadiony už nejsou tak pevnou tvrzí, jako tomu bylo v minulosti, kdy trenéři upravovali způsob hry na vlastním stadionu a na hostujícím stadionu jinak, dnes mají týmy nastavený způsob hry a drobně jej upravují ne zda hrají doma nebo venku, ale vzhledem k soupeři a nerozhoduje zda doma nebo venku. Také platilo, že rozhodčí byl tak trochu na hosty přísnější…Statistika za 4 kola:
doma-remíza-venku: 11-9-10, body D-V 42:39, branky D-V 40:38.