Pokud budu konkretizovat nadpis tohoto mého komentáře, tak vězte, že v tomto kole hned tři utkání skončila bezbrankovou remízou a branku nevstřelily další dva týmy, což v součtu znamená, že polovina týmů, tedy osm v tomto kole nevstřelila branku. Zejména ta tři utkání bez branek v jednom kole jsou v posledních sezónách, včetně loňské mimořádná a i já doufám, že se to nebude stávat v sezóně letošní často, což je můj fanouškovský pohled, ale současně můj trenérský pohled mi říká, že taková utkání jsou vizitkou kvalitní organizace hry celého týmu nebo výsledkem malé efektivity ve finální části hry (neproměňování brankových příležitostí) díky nízké kvalitě hráčů v práci s míčem. Co platí pro hráče a týmy v těchto případech tohoto kola musí posoudit zejména jejich trenéři, kteří také vyhodnotí, zda bezbrankový výsledek vznikl díky urputné defenzívě jeho týmu nebo jeho nízkou efektivitou. Pokusím se si vyhodnotit tato tři utkání jen na základě některých čísel a začnu utkáním Karviná v. Dukla Praha. Pokud utkání skončilo bez branek a procento držení míče bylo výrazně pro Karvinou 73:27 a stejně výrazně pro Karvinou počet střel 21:3, tak je jasné, že týmu Karviné chyběla efektivita a Dukla získala jeden bod díky urputné defenzívě. I to charakterizuje oba trenéry, domácího trenéra Hyského a trenéra Dukly Radu.
Druhé bezbrankové utkání tohoto kola se hrálo na Slovácku, kam přijel tým Jablonce. I když utkání skončilo bez branek, bylo to oboustranně rušné utkání s vzácně vyrovnanou bilancí držení míče 50:50 a počet střel 9:9. Příčinou utkání bez branek byla především bezpečná hra s důslednou defenzívní fází, zejména domácí tým Slovácka má bilanci branek ve čtyřech utkáních na vlastním stadionu 1:0 a i hráči Slovácka po utkání potvrdili, že trenér West i před ním trenér Svědík kladli velký důraz na defenzívní část hry, což je základ dalšího posunu ve výkonnosti.
Třetí bezbrankové utkání se hrálo v Českých Budějovicích, kam přijel tým Bohemians, který na soupeřově hřišti hrál 4 krát a má z toho skóre 2:2, tedy nejen nyní na jihu Čech, ale pravidelně se snaží na soupeřově hřišti kvalitně bránit a hrozit z rychlých protiútoků. Tým Českých Budějovic pod minulými trenéry jsem i já kritizoval za způsob hry po vzoru špičkových týmů, který ovšem přinášel maximum obdržených branek. Zkušený trenér Straka samozřejmě ví, že týmy tohoto typu musí především neinkasovat více branek, protože jich tolik není schopné vstřelit a o tom se trenér Straka přesvědčil i v tomto utkání, což si sám vyhodnotil i po utkání na tiskovce, když konstatoval, že jeho hráči nedokáží proměňovat šance. A já dodám, že proto musí hrát tak, aby branky neinkasovali a to se jim tentokrát podařilo a proto získali svůj první bod v soutěži a já jen dodám, že něco o týmu napovídá, že v sedmi kolech jediná vstřelená branka. Tady jsou ještě rezervy a ví to i trenér Straka.
A nyní k pražským „S“ a začnu Spartou, která vyhrála v Hradci Králové 2:0 i díky nové posile útočníku Rahmanimu. V tomto utkání prokázal, že bude kvalitní ofenzívní posilou a hlavně efektivní. V základní sestavě Sparty nastoupilo 7 zahraničních fotbalistů, a všichni, i ti zbývající jsou pro tým a trenéra Friise posilami, což je především práce sportovního ředitele Tomáše Rosického. Mě zaujala před několika dny dvoustrana v deníku Sport věnovaná Tomáši Rosickému a jeho kvalitativnímu přínosu pro tým z hlediska své funkce. Přiznám se, že Tomáše jsem vždycky velice uznával jako hráče i dnes ve funkci sportovního ředitele a uznávám ho především i jako člověka a tady, jako v mnoha jiných případech, vidím u něj klíčovou vlastnost, kterou jsem vždy preferoval i u hráče i trenéra, přesto, že mě mnozí v českém fotbalovém prostředí kritizovali a zesměšňovali a to je mentalita a charakter. Od toho se odvíjí všechno, vidíme to i na aktérech případu „Belmondo“, které trenér Hašek pro mě nepochopitelně vzal na letošní EURO a jaké tam předváděli výkony a kde jsou dnes…
Tomáš Rosický je pro mě už dávno výrazný vzor pracovitosti, odbornosti a férovosti a Sparta z toho velmi výrazně těží. V tomto smyslu jsem totiž napsal komentář na svoje webové stránky www.fotbal.paličák.cz již 6. února letošního roku, tedy více jak před půl rokem před deníkem Sport.
Slávia porazila Pardubice stejným výsledkem 2:0, i když hra Pardubic se mně velmi líbila, hráči o sobě věděli, dobře kombinovali, ale na Slávii to nestačilo ani v téměř 30 minut dlouhé přesilovce. Neuvěřitelný výkon podal hráč Slávie Provod, trenér Trpišovský o něm v dnešním Sportu řekl, že je to pravý profesionál a já dodávám, že je to inteligentní kluk, proto vystudoval vysokou školu a podle toho i přistupuje ke své práci a tím je fotbal a pokud bude pracovat potom jinde, tak určitě se stejným zápalem a jsme zase u mentality a charakteru. „Pane Vízku promiňte mi, já vím, že máte jiný, přesně opačný názor na správnou mentalitu a charakter, protože jste byl v kariéře jiný, vymetal jste hospody a jednu si vybral napořád, ale já si za tím stojím“.
Teplice prohrály na svém stadionu s Mladou Boleslaví 1:2 a hosté tím završili úspěšný týden po výhře v Maďarském Paksi a postupu do další fáze Konferenční ligy.
V minulém komentáři jsem se také, jako mnozí jiní podivoval nad výměnou trenéra Holoubka u týmu Mladé Boleslavi, ale švédský trenér Brännström ukazuje, že ví co dělá. Dovedu si představit pod jakým tlakem byl díky způsobu svého nástupu do funkce, ale ukazuje se, že mu nechybí odbornost ale ani pokora, komunikace a navíc nadhled v emočně těžkých situacích, kterých je ve fotbalu na této úrovně spousta. I já jsem zvědavý na úspěšnost týmu v dalším průběhu soutěže.
Tradiční kdysi „severomoravské derby“ se hrálo v Olomouci, kam přijel tým Baníku Ostrava se svými nadšenými a hlasitými fanoušky. Hlavně proto se návštěva na utkání dostala přes deset tisíc, což v Olomouci dlouho nebylo. Utkání mělo velmi dobrou úroveň, správnou atmosféru, podle mého názoru i kvalitu a dramatičnost. Skončilo 2:2, ovšem skóre se měnilo z 1:0 na 1:2 na konečných 2:2. Zajímavostí je, že na obou stranách byl autorem obou branek jeden hráč, na straně Sigmy pro mě očekávaně Kliment a na straně Baníku pro mě nečekaně mladý Šín. Z výkonu obou týmů jsem vnímal obrovskou snahu vyhrát, ale u mladých odchovanců Sigmy jsem vnímal více nervozity, naopak u hráčů Baníku bylo znát, že získali působením v předkolech evropské klubové soutěže Konferenční lize zkušenosti a byli klidnější a jistější na míči. Oba trenéři olomoucký Janotka i ostravský Hapal jsou odchovanci Sigmy. Neuvěřitelně napínavý byl závěr utkání, domácí hráči nastřelili dvakrát konstrukci branky, ale podařilo se jim 5 minut před koncem z pokutového kopu za jasný faul alespoň vyrovnat.
Další souboj dvou týmů s ambicemi na evropské poháry se hrál v Liberci, kam přijela Viktoria Plzeň. Bylo znát, že proti sobě hrají týmy s ambicemi a to se projevilo zejména v, dovolím si napsat bezohlednosti směrem k soupeři v osobních soubojích. U některých jsem se opravdu obával o případné vážné zranění. Tady by měl sehrát důležitou roli rozhodčí. Každá z obou branek byla úplně jiná. Liberečtí se ujali vedení po hrubé chybě mladého brankáře Plzně Tvrdoně, který ovšem tým několikrát podržel skvělými zákroky a na druhé straně hřiště Viktoria Plzeň vyrovnala parádní střelou cca ze 25 metrů zkušeného Vydry, na kterou byl brankář Bačkovský krátký. Oba týmy chtějí být určitě v závěsu za Spartou a Slávií a proto chtěly tři body (proto tak tvrdé souboje), ale to se jim nepodařilo.
Na závěr krátká statistika:
výsledky utkání doma-remíza-venku: 1 5 2, poměr bodů doma-venku 8:11,
poměr branek doma-venku 6:7, průměrná návštěva na utkání: 6864 diváků.