Už v komentáři k předchozímu kolu F:L jsem konstatoval, že je cítit zvyšující se nervozita všech účastníků, protože se blíží konec základní části a tabulka se bude dělit na tři skupiny, ve kterých se bude hrát o konkrétní cíle. Některé ambicióznější kluby se budou chtít třeba i na poslední chvíli propracovat do první skupiny tzv. o mistrovský titul a účast v evropských pohárech, někdo touží po střední skupině a „klidu“ z hlediska sestupu či baráže, a naopak nikdo nechce na poslední chvíli do spodní skupiny klesnout. I proto rozhodčí udělili hodně žlutých karet nejen hráčům na hřišti, ale také trenérům a členům realizačních týmů na střídačkách. Zřejmě nejaktivnějším týmem v tomto smyslu byl tým Bohemians s počtem žlutých karet 8 u hráčů + trenér Veselý při výhře 2:0 s Jabloncem.
V utkání Plzně s Libercem „odměnil“ rozhodčí žlutou kartou hned trenéry obou týmů Koubka i Kozla. Utkání bylo nejen nervózní, ale mělo i překvapivý výsledek 1:3 pro hostující tým Liberce. Trenér Plzně Koubek po utkání konstatoval, že to je cena za nominace do reprezentací (nešlo jen o tu českou), což je pro fanoušky možná vnímáno jako výmluva, ale já to takto nevnímám. Příprava, především psychologická a taktická, na každé utkání je totiž velmi důležitá a když je polovina kádru týden někde v reprezentaci a tito hráči se vrátí na poslední chvíli, třeba 2 nebo 3 dny před utkáním, tak je to problém. Tím vůbec nechci snižovat výkon Liberce, který pod trenérem Kozlem hraje opravdu kvalitní fotbal a v Plzni to jen potvrdil.
Součástí dopadů tohoto nervózního období F:L jsou často i výkony hráčů na hřišti a nejvíc je to vidět u brankářů, což byl zřejmě i případ školáckých chyb olomouckého brankáře Macíka v utkání s Pardubicemi, kdy mu při malé domů míč podklouzl pod kopačkou do sítě vlastní branky a podobně podklouzl míč pod rukou brankáře Českých Budějovic Janáčka v utkání se Spartou Praha. Ke vší smůle to byla pro poslední tým Českých Budějovic jediná, tedy rozhodující branka v utkání s vedoucím týmem v tabulce. I to potvrzuje, že tým Sparty nepodal výkon hodný aspiranta na mistrovský titul, ale na zisk tří bodů a návrat do čela tabulky to stačilo. Příčinou je zřejmě náročný zápasový program, ale s tím se musí tým tohoto typu, tedy aspirant na titul, zisk MOL Cupu případně účast evropském poháru, vyrovnat.
Dlouho to vypadalo, že i v Olomouci bude tato chyba a jediná branka stát ztrátu bodů, ale hostující tým Pardubic pojistil svoje vedení ještě brankou v nastaveném čase na 0:2. Autorem byl odchovanec Sigmy Zlatohlávek, který se hodně radoval a po utkání přiznal, že i proto, že v Sigmě šanci v nejvyšší soutěži nedostal, ale v Pardubicích ano. Jen dodám, že ve stejné situaci jsem byl před lety i já jako trenér Opavy při výhře v Olomouci. Ta situace byla podobná v tom smyslu, že i já jsem cítil, že v Sigmě bych šanci jako trenér v té době nedostal a tehdejší vedení klubu mi tu radost vyčetlo a později i vrátilo jak se říká i s úroky. Ale to není téma tohoto komentáře, raději se posunu k dalším utkáním tohoto kola.
Pražskou Slávii čekal v tomto kole těžký soupeř Slovácko na svém stadionu, ale favorit nenechal nikoho na pochybách, že potřebné tři body a alespoň dočasně první příčku si podmaní. Že to bylo jen dočasně, ze soboty do neděle večer, tak k tomu vlastně, jak se ukázalo, přispěl brankář Českých Budějovic. Zajímavostí bylo, v kontextu s předchozím odstavcem tohoto komentáře, že na výhře Slávie 3:1 se dvěma brankami podílel (jednu z PK) kanonýr Slávie Jurečka, před příchodem do Slávie hráč Slovácka, ale nevšiml jsem si, že by se neradoval. Zřejmě i proto, že si musel vyslechnout urážlivé pokřiky z řad domácích fanoušků.
Ostravský Baník konečně potěšil svoje fanoušky na vlastním stadionu (vlastní z hlediska vylosování, jinak je městský) výhrou s Teplicemi 4:1. Konečně proto, že před početnou diváckou kulisou na stadionu ve Vítkovicích naposledy vyhrál s tenkrát rozpadajícím se Zlínem 23. září 2023 5:1. K pohlednému fotbalu tentokrát hráči Baníku přidali i efektivitu a zaslouženě vyhráli 4:1.
Hradec Králové porazil na svém novém stadionu Karvinou bojující o záchranu v nejvyšší soutěži 2:1. Karviná se tak připojila k trojici nejvíce ohrožených (Karviná, Zlín a České Budějovice), která v tomto kole nezískala ani bod.
Postihlo to i bojovný Zlín prohrou 2:3 v Mladé Boleslavi. Zlín jsem chválil za branku v nastaveném času v Českých Budějovicích před několika koly a přidal jsem, že si tak hráči do dalšího průběhu nejvyšší soutěže potvrdili, že bojovat se musí až do konce utkání. V Mladé Boleslavi si na to zřejmě vzpomněli v 91. minutě, kdy vyrovnali na 2:2, ale možná v rámci euforie a této zkušenosti podcenili zbytek několika nastavených minut hry a v 96. minutě inkasovali ještě branku na 2:3.
Pro tým trenéra Holoubka to bylo jen potvrzení toho, že výměna trenéra Holoubka za Kuliče a jeho asistentů byla dobrým a nutným krokem vedení klubu z města automobilů. Proč jsem již několikrát ve svých komentářích vysvětloval a byl jsem o tom jednoznačně přesvědčen.
Na závěr jen několik statistických čísel. Bilance domácí v. hosté v tomto kole je vzácně vyrovnaná, 4 výhry domácí, 4 výhry hostů a žádná remíza, zisk bodů tedy 12:12 a dokonce i brankový poměr je stejný 13:13.
Na stadiony, i přes utkání největších přispěvatelů do statistiky počtu diváků Sparty a Slávie, kteří tentokrát hráli na stadionech svých soupeřů, přišlo v průměru na utkání 6373 diváků. Nejvíce v Plzni a Ostravě přes 9 tisíc, nejméně v Mladé Boleslavi 2381 a v Olomouci jen 3366, což já dlouhodobě kritizuji a je to zcela jistě dopad celkové situace a praktik ve fungování klubu, kterou jsme se mohli všichni dozvědět z regionálních médií, pokud je to pravda, ale to opět není předmětem tohoto mého komentáře, ale i mně to není po 17-ti letech strávených v klubu jedno, ale je mi z toho smutno…