V úvodu tohoto mého komentáře k 7. kolu F:L tradičně uvedu několik statistických údajů, které také o něčem svědčí. Mám na mysli statistiku výsledků utkání z pohledu „doma“ nebo „venku“. Ještě v loňské sezóně jsme mohli sledovat nárůst většího množství výher hostujících týmů, dnes je po sedmi kolech tento stav: 30 x výhra domácích, 10 x remíza a jen 15 x výhra hostujícího týmu. Proč to tak je? Mě nenapadne nic jiného, než zkvalitnění tzv. výstavby hry, kterou mnohé domácí týmy používají a aktuálně se kvalitou posouvají, tzn. hrají s menším množstvím ztrát míčů a tím i menším množstvím obdržených branek a tím se i zvedla jejich bodová úspěšnost. A vzhledem k tomu, že tento způsob hry s výstavbou od vlastní branky je v Evropě skoro samozřejmost, považuji to za krok blíže k evropské úrovni, což je dobře. I proto se hned tři naše týmy prosadily do skupinové fáze evropských soutěží a uvidíme, jak si poradí s určitě vyšší kvalitou, než byla ta v předkolech.
Tuto teorii potvrzují i výsledky dvou utkání tohoto kola, kde se střetli dva v tabulce rovnocenní soupeři a tři body zůstaly „doma“. Šlo o utkání Baníku Ostrava s Mladou Boleslaví a Českých Budějovic s Jabloncem. Ostravský Baník potvrdil nárůst formy a stabilizace základní sestavy a sportovní strategie ligového mužstva směrem k rychlostním typům fotbalistů a nelpění jen na jménech hráčů, ale především na jejich předpokladech nejen sportovních, ale i mentálních.
Průběh a výsledek druhého utkání tohoto typu, kdy domácí tým v utkání tzv. „o šest bodů“ získá tři body mě zaujalo ze dvou důvodů. Prvním je to, že tým Jablonce na jihu Čech prohrál 2:1, i když se ujal vedení a od 50. minuty a stavu 1:1 hrál přesilovku po vyloučení domácího zkušeného hráče Ondráška, přesto obdržel rozhodující branku na 2:1 pro oslabené České Budějovice.
V tomto kontextu mě zaujala ještě jedna zásada trenéra, bez které, podle mého názoru, nelze uspět. Jedná se o způsobu komunikace, konkrétně pro mě vždy platilo, že trenér musí být na všechny své hráče stejně přísný, ale nesmí to přerůst v komunikaci, která hráče uráží, zesměšňuje nebo ponižuje. Ano, já vím a sám jsem prožíval v Česku jako trenér období, kdy jsem byl za tyto zásady kritizován, ale i v tomto kole jsem zaregistroval, jak se vyjadřují někteří trenéři a podle toho se dá odhadnout jejich komunikační schopnost, která je kromě taktických dovedností u trenéra klíčová. Zkrátka nestačí mít přehled jen o fotbalových věcech, ale i minimálně o základech psychologie a pedagogiky. Proto tvrdím, že zdaleka ne každý ligový fotbalista včetně reprezentanta, nemá k této práci předpoklady, ale kluboví funkcionáři se často pro trenéra rozhodují z pohledu jejich hráčského jména a jeho hráčské minulosti, ale to zdaleka nestačí.
Pozorný čtenář mých komentářů i v tom minulém určitě postřehl mezi řádky toho, který v tomto kontextu nemá předpoklady k této profesi, ale má jméno jako hráč v Bundeslize a potvrdil to po utkání v Budějovicích, kde velmi emotivně vyčinil svým hráčům na tiskovce po utkání. Já rozumím tomu, že přes média se dá i hráčům mezi řádky něco vzkázat, protože je jasné, že oni to čtou. Proto si dovedu si představit, jaký dopad bude mít v kabině, když se tak trenér vyjadřuje veřejně. Jiný způsob komunikace na stejné téma by měl být s hráčem mezi čtyřma očima, jiný před celou kabinou a jiný do médií. I v tomto kole jsou opačné případy, kdy trenéři se hráčů v médiích zastanou, ale v kabině a hlavně v pohovoru s ním je to jinak. Vzorovým příkladem by měli být trenéři Jílek, Trpišovský, Priske, Kozel a mnozí další, je to zkrátka také o inteligenci…Trenér Látal do této kategorie nepatří, přesto se nedivým volbě Jablonce, protože tam dlouhodobě sází na jména, změnou jsem byl v roce 2001 já, ale to jen proto, že pan Pelta odešel do Sparty a klub vedli jiní lidé. Radek Látal je emotivní člověk, který se těžko vyrovnává se stresovými situacemi, kterých fotbalový trenér prožívá několik denně. Je prchlivý, a proto se, jak už několikrát prokázal, dokáže poměrně ostře vymezit k některému z hráčů nebo skupině hráčů, což prokázal i po utkání v Českých Budějovicích na tiskovce po utkání a nedivil bych se, kdyby to mělo pokračování před pondělním tréninkem. A to je situace, která nemůže přinést pro fungování týmu v budoucnu nic dobrého, ale to poznáme později…
Divácký nárůst ve F:L je další pozitivní zprávou pro český fotbal, tentokrát s průměrem 7880 diváků na utkání, pod 6 tisíc diváků přišlo jen v Českých Budějovicích a Teplicích. Jako olomouckého patriota jsem v minulém komentáři kritizoval prudce klesající návštěvy na stadionu Sigmy a z analýzy, kterou deník Sport v týdnu vypracoval ve srovnání s loňskou sezónou po 6. kole měly jen tři kluby nižší průměr diváků na utkání, Liberec a Slovácko o cca 10% a tím třetím je olomoucká Sigma s absencí až 25% diváků a to je opravdu k velkému zamyšlení už proto, že hráči a trenéři Sigmy aktuálním umístěním na 3. příčce tabulky už zřejmě více pro zvýšení počtu diváků na svých domácích utkáních udělat nemohou, na řadě zatraktivnit prostředí a motivovat jinými aktivitami a propagací je klub, jenže ten zřejmě pracuje zastarale. Naštěstí má jejich ligový tým skvělého trenéra Jílka a já si stojím za tím, že je to nedoceněný trenér v Olomouci i celém českém fotbalovém prostředí, což jeho svěřenci v tomto kole potvrdili výhrou 2:3 v Hradci Králové.
Při pohledu na tabulku zjistíme, že prvních šest týmů v tomto 7. kole vyhrálo a získalo tři body, kromě silné trojice i Olomouc, Slovácko a Ostrava. Slovácko v tradičním regionálním derby porazilo Zlín 1:0 brankou která mě zaujala z pohledu hodnocení práce hlavního rozhodčího Zaorala, který velmi citlivě ponechal výhodu po faulu na hráče Slovácka Trávníka a tato výhoda pomohla k jediné brance utkání po střele Havlíka, na kterou brankář Zlína Dostál nedosáhl.
Teplice prohrály na vlastním stadionu s Pardubicemi 0:1, což v kontextu s posledními výsledky týmu trenéra Frťaly je překvapení.
Na závěr výčtu utkání tohoto kola jsem si nechal tříbodové zisky nejsilnější trojice české nejvyšší soutěže (Plzeň má jedno odložené utkání). Pražská Sparta hrála na „horké“ půdě v Liberci a i když Liberec hodně Spartu „zlobil“, tak výhru Sparty 2:0 zajistil tentokrát jako žolík Lukáš Haraslín, který nastoupil v 59. minutě a v 68. a 77. po rychlých individuálních akcích rozhodl o výsledku.
Viktoria Plzeň pokračuje v sérii úspěšných výsledků, jak jsem na stránkách eFotbal.cz v rozhovoru po nezdařeném úvodu sezóny a nepříznivých výsledcích uvedl a sérii prodloužila i v tomto kole výhrou s Bohemians 2:0.
Pražská Slávia porazila na domácím stadionu opět před vysokou návštěvou Karvinou 5:1. I přes tuto vysokou prohru musím způsob hry Karviné na jednu stranu pochválit, bylo vidět, že hráči jsou vedeni k modernímu způsobu hry, že hráli hodně vysoko a v pohybu, ale obávám se, aby se jim nestalo něco podobného, co Českým Budějovicím, protože i oni potřebují především body, protože těch mají málo.