Nevím jak vy, ale já se už nemůžu dočkat zahájení jarní části naší nejvyšší fotbalové soutěže FORTUNA:LIGY. Bývá to tak každý rok, ale já mám pocit, že letos je to očekávání ještě větší. Tabulka je rozdělená přibližně na první tři týmy, kteří si to zřejmě rozdají o mistrovský titul a zbytek se bude snažit o záchranu i pro příští ročník. V tomto komentáři jsem se pokusil odhadnout, jak se popasují se zbytkem utkání první tři největší favorité, zkrátka jaké bude pořadí na prvních třech místech po skončení ročníku. Kontaktovala mě také některá média se stejnou otázkou a v tomto komentáři se pokusím svůj pohled přenést na papír.
Předesílám, že v čele je momentálně Viktoria Plzeň se ziskem 39 bodů, následuje pražská Slávie se ziskem 37 bodů a na bronzové příčce je pražská Sparta, která má na svém kontě bodů 32.
Zamyslet se nad bodovým ziskem a umístěním jakéhokoliv fotbalového týmu není tak jednoduché, jak by si někdo mohl myslet. Obecně totiž v současném fotbalu platí, že povinností trenéra je zvolit herní strategii v souladu s typologií svých hráčů a s jejich kvalitou. Způsobů jak hrát je dnes spousta, na rozdíl od dávné i méně dávné minulosti, což znám z vlastní zkušenosti ligového fotbalisty, kdy všichni hráli stejně, jen někdo to uměl lépe a někdo hůře. Proto já jednoznačně tvrdím, že současná práce trenéra je vysoce odborná záležitost, kdysi byla podložena především jen emocemi, dnes tam už musí být i odbornost
První věc, která už naštěstí u nás začíná fungovat je pravidlo, že zvolit herní strategii týmu musí určovat sportovní vedení klubu, podle toho musí hledat trenéra, který je schopen a ochoten tuto klubovou strategii respektovat nebo jí být hodně blízko a potom do toho zapracovávat eventuální hráčské posily. Dnes už nestačí získávat hráče jen podle jmen, ale podle typologie a kvality hráče pro svoji herní strategii. Proto si můžeme tady vyjmenovat jména hráčů, které posuzované kluby do svých řad získaly, ale oni musí především pasovat do systému hry klubu a trenéra. Pro příklad uvedu volbu trenéra Bílka v Plzni, kterou mnozí kritizují, ale on ukázal díky výkonům a výsledkům týmu, že volba bezpečnějšího a defenzívnějšího způsobu hry byla správná. Klíčové je také přinutit hráče se tomuto způsobu hry podřídit.
Kromě přicházejících posil se musí vnímat a brát do úvahy také naopak odchody hráčů z klubu, eventuální zranění z průběhu přípravného období, ale také uzdravení původně zraněných hráčů. Pokud bych tyto čtyři kategorie hráčů měl u všech tří týmů posoudit, tak jsou na tom přibližně stejně. Například u Plzně odešli Bassey, Čermák, Dedič, přišli Vydra, Durosinmi a Květ, zranění byli Sýkora, Kliment, Jemelka, Řezník, konec hostování Tijani a pro první utkání má trest za ŽK Hejda. A nyní je otázka, kdo z těch zraněných se posune do skupiny uzdravených. Každý z nich, by byl prakticky pro tým jako posila, protože na podzim minimálně několik utkání nemohl nastoupit. A tak bychom mohli posuzovat i kádr hráčů Slávie a Sparty. Ale v podstatě bychom se nikam dál neposunuli, protože vyjmenovat zejména nové hráče ještě nic neřeší. U nich je totiž důležité, jak se zapracují a jak rychle v mnoha možných detailech zapadnou do způsobu hry týmu, např. pohybově, v plnění taktických povinností, v součinnosti se spoluhráči atd. Jenže ještě to není všechno, nad tím vším je ještě mentalita a charakter nových posil a tu já samozřejmě u nových hráčů neznám, ale předpokládám, že ji znají sportovní ředitelé a trenéři. Uvedu jeden příklad ze Sparty. Velmi se mi líbí názory na moderní fotbal včetně práce s hráči sportovního ředitele Tomáše Rosického. Do týmu Sparta získala několik hráčů (Kairinen, Laci, Kamenovič, Mabil) a trenér Priske v jednom rozhovoru řekl, že si se sportovním ředitelem řekli, jaké hráče potřebují a přesně takové se jim podařilo získat. A to je ta správná cesta, o které tady píšu.
Velké zkušenosti s touto rotací v hráčském kádru má pražská Slávia a trenér Trpišovský a změny v týmu nastaly i nyní. Odešli Sor, Usor, Olayinka, Tiehi, noví hráči jsou Ogbu, Sy, Van Buren, Hronek, Pech, otazník je u Chytila z Olomouce. Zraněných měla Slávia hodně, zřejmě se uzdravili Schranz a Ševčík, zranění jsou Bořil, Hovorka a Holeš, který chybí nejvíce. Ale opakuji, u všech tří klubů nové hráče neznám, podstatné je, aby jejich fotbalové předpoklady znali sportovní ředitelé a trenéři, včetně těch lidských parametrů. V tomto hledisku byla dosud Slávia jako klub i trenér Trpišovský daleko přísnější než Sparta, ale to vše se ukáže až na hřišti.
Na závěr jen zopakuji, že fotbal je dnes vysoce odborná záležitost, záleží na každém drobném detailu, což možná někdo bude kritizovat a nesouhlasit s tímto názorem, ale já si za celým tímto komentářem stojím na základě svých zkušeností a srovnávání práce trenéra kdysi dávno, kdy jsem byl v pozici hráče, potom v pozici prvoligového trenéra a dnes v pozici fotbalového experta a glosátora. A proto si netroufám jednoznačně odhadnout umístění jmenovaných týmů, to bych musel být přímo „v kuchyni“ jednotlivých klubů a to já nejsem. Jsou tam trenéři a na nich záleží, jaké hráčské změny provedli, jakou herní strategii zvolí a jaké hráče získali z mnoha mnou prezentovaných kritérií. Ale pokud bych měl tzv. „střelit od boku“, tak by mělo mít po posledním kole pořadí Slávia, Plzeň a Sparta.