Průběh i výsledky utkání 16. kola F:L odpovídaly období a s tím spojeným specifickým podmínkám, ale nejdříve se krátce zmíním o třech středečních dohrávkách, na podzim odložených utkáních.
Sparta po bezbrankové remíze v Ostravě hned po třech dnech se do Slezska vrátila (proto využila leteckou dopravu) a v Opavě vyhrála 3:0, i když soupeř, poslední v tabulce jí, pro mě překvapivě, hodně potrápil.
Baník Ostrava prohrál s týmem Slovácka 1:2 a to zcela zaslouženě. Tým trenéra Svědíka byl ve všem lepší, aktivnější, fotbalovější a sebevědomější. Při té příležitosti si nemohu nevzpomenout na naprosto amatérské vedení Baníku, které před několika lety trenéra Svědíka odvolalo z funkce a nahradilo naprostým začátečníkem, ale kamarádem tehdejšího sportovního ředitele (jméno si už nepamatuji), což samozřejmě pro klub nedopadlo dobře a jsem přesvědčen, že si na to vzpomněl i trenér Svědík.
Třetí dohrávkou bylo utkání Českých Budějovic s Příbramí s výsledkem 2:1 pro Jihočechy. Pokud se týká výsledků těchto tří dohrávek, tak těm stejným klubům odpovídají i stejné výsledky v 16. kole.
Pokud se týká podmínek, odpovídajících období, ve kterém se hraje, tak mám na mysli terény, zdravotní stav hráčů vzhledem ke zraněním a covidu-19 a s tím související šířkou hráčských kádrů, včetně stadionů bez diváků.
Pokud se týká terénů, tak jsou díky vyhřívání zcela jistě regulérní, ale nejsou stejné. Příkladem byla neděle, kdy jsem sledoval utkání Jablonce s Příbramí na zasněženém hřišti na Střelnici a ve stejné chvíli překlikl na utkání v Českých Budějovicích, kde svítilo sluníčko, hrací plocha zelená i okolí stadionu naprosto bez sněhu. Podobné to bylo i na ostatních stadionech, jen v Jablonci, kde jsem to zažil sám během působení na trenérské lavičce to bylo jako na horách. V takovém případě obecně platí, že povětrnostním podmínkám se musí přizpůsobit hráči a jejich způsob hry, nikdy se nepřizpůsobí počasí a tím i podmínky pro hru. Proto bylo v tomto kole vidět více zjednodušení hry, více dlouhých míčů za obranu apod.
Aktuálně ovlivňuje hraná utkání i počet absencí hráčů, např. dle dostupných, ale možná ne zcela přesných zdrojů má nejvíce absencí Sparta 9, Mladá Boleslav 8, Plzeň 7. Slávia po těžkém období i díky covid-19 už má jen 5 absencí. To všechno jsou důvody, pro které si někteří trenéři stěžují na neregulérnost, ale to je irelevantní. Vždycky jsou kluby bohatší, přesněji s vyšším rozpočtem, které mohou zajistit lepší podmínky a s nízkým rozpočtem.
Při pohledu na tabulku zjistíme zajímavou shodu okolností v utkáních tohoto kola. Utkaly se totiž přesně týmy z první poloviny tabulky s týmy ze druhé poloviny tabulky, bez znalosti výsledků posledních tří odložených utkání. A přesně podle tohoto rozdělení dopadly i výsledky. První polovina tabulky 8x vyhrála a jen 9. tým Baník Ostrava remizoval 1:1 se Zlínem, tedy 12. v tabulce. I tady to dělení bodů odpovídá téměř přesnému středu tabulky.
Tato bilance tohoto kola má určitou míru logiky, přesto byla utkání, kdy velcí favorité se hodně na zisk tří bodů nadřeli. Platí to především pro Viktorii Plzeň, která hrála s nováčkem z Pardubic. Do utkání vstoupila velmi dobře, ale při neschopnosti vstřelit vedoucí branku postupně hráči znervózněli a soupeř kladl větší odpor. Ten kladl dokonce i v oslabení už od konce prvního poločasu. Favorita zachránila až situace z 81. minuty, kdy hráč Pardubic nešťastně vypíchl míč přímo k plzeňskému Havlovi a ten posunul míč do branky. V nastavení padla ještě jedna branka.
Druhý favorit, který se nadřel na těsnou výhru 1:0 byla Sparta v utkání s Mladou Boleslaví. Tým Karla Jarolíma mě velmi překvapil, hrál z velmi aktivního bloku, dařily se mu rychlé přechody po zisku míče v několika hráčích a vytvářel si dobré šance. Naštěstí pro Spartu je i díky brankáři Nitovi neproměnil. I když se série bez prohry pod trenérem Jarolímem protáhla, tak souhlasím s trenérem, že tým Mladé Boleslavi je na dobré cestě. Musí to ovšem potvrzovat i v dalších utkáních.
Určitě nejen mě překvapilo, že v základní sestavě Sparty chyběl zkušený Dočkal. Dnes jsem si přečetl, že po závěrečném hvizdu rozhodčího naštvaně odešel do šatny. Tak mám pocit, že s jeho pozicí v týmu se stalo něco, s čím tento „mazák“ nepočítal a nesouhlasí. Na tuto tézi mě přivedla poznámka v deníku Sport z pátku 22. ledna v analýze základní sportovní strategie Sparty směrem k mladým talentům, které klubová akademie Sparty pod vedením kolegy Jaroslava Hřebíka produkuje. Mám na mysli poznámku o tom, že touto strategií se musí ztotožnit i zkušení hráči a bylo tam uvedeno, jak málo Dočkal spolupracoval ve hře s mladým Karabcem v utkání v Ostravě, přihrál mu jednou. Něco podobného jsem jako asistent trenéra Bokši zažil v olomoucké Sigmě v sezóně 1998-99, kdy trenér se nebál dávat šanci mladým (Heinz, Ujfaluši a další) a zkušení hráči to těžce nesli a trenérovi s podporou vedení „namydlili schody“. Prakticky díky trenérovi Bokšovi a práci i s mladými odchovanci pak klub za prodej těchto hráčů získal nadstandardní finanční prostředky.
I přes prohru 1:3 se Slávií se mi líbil tým Karviné. Potvrdil, že trenér Jarábek udělal v Karviné dobrou práci, i když s favorizovanou Slávií hráči vydrželi vzdorovat cca 60 minut. Postupně po příchodu na hřiště čerstvých hráčů Slávie se utkání zlomilo. Dlouho se ve Slávii řeší, zda má ve svém kádru kanonýra, který by pravidelně dokázal skórovat a zúročovat kvalitní hru celého týmu. Mám pocit, že už takové hráče má a potvrzují to jména střelců z Karviné: Sima, Kuchta a Olayinka.
Sigma Olomouc v tomto kole prodloužila sérii utkání, kdy vstřelila první branku na osm, naštěstí ukončila sérii utkání, kdy sice vstřelila první branku, ale nevyhrála. Výsledek 4:1 trochu zkresluje, opavští potvrdili zlepšenou hru z dohrávky se Spartou, ale Sigma byla efektivnější.
Postupně jsem se dostal k utkáním, kdy favorit byl jednoznačně lepším týmem a zaslouženě vyhrál. Jedná se o utkání Českých Budějovic s Teplicemi 2:0 (teplický Řezníček neproměnil pokutový kop), Bohemians v. Slovácko 1:3 a Brno s Libercem 0:3. Zejména tým Zbrojovky na Liberec nestačil, v jejich případě je znát, že první liga je pro ně zřejmě nad jejich síly a nemohl za to ani před nedávnem odvolaný trenér Machálek.
Na závěr ještě k utkání Zlína s Baníkem Ostrava. Konečná remíza 1:1 je zasloužená, i když hráči i trenér Baníku nevydýchali pokutový kop, kterým Poznar „panenkovsky“ vyrovnal. K tomu jsem si všiml zajímavé okolnosti, která se exekutorovi Poznarovi nemusela vyplatit. Spoluhráč brankáře Baníku Kuzmanovič totiž za zády všech hráčů těsně před zahráváním gestikuloval směrem k brankáři Laštůvkovi, že Poznar zahraje míč dloubákem do středu brány. Nevím, zda si toho Laštůvka nevšiml nebo tomu nevěřil, protože skočil k pravé tyčce branky. V každém případě by penaltu chytil a Poznar, jak přiznal na druhý den v médiích, by byl za…..
Ještě jedna poznámka. Hráči Baníku včetně trenéra Kozla byli velmi nespokojeni s výkonem rozhodčího celkově, nejen s přísnou penaltou. V minulých komentářích jsem naopak několikrát kritizoval rozhodčí, kteří Baníku tolerovali určité věci za hranicí pravidel, byli přísnější na soupeře. Napadá mě, že to možná po změnách v komisi rozhodčích bude nyní fungovat jinak…
Možná s touto změnou souvisí i větší přísnost v posuzování pokutových kopů. V tomto kole jich bylo zahráváno 8, což je možná rekord v celém ročníku.