Dříve, než se budu věnovat jednotlivým utkáním tohoto kola FORTUNA:LIGY, pojmenujme si, co já vlastně považuji za moderní trendy fotbalu. Především jsou to, nebojím se nazvat atletické parametry hráčů a jejich herního projevu, tedy kondici jako takovou a především rychlost. Ta se prolíná v mých komentářích již dlouhodobě a je třeba znovu opakovat, že se nejedná jen o běžeckou rychlost, ale i rychlost v práci s míčem, rozhodování (myšlení), provedení…Dobře to vystihl i směrem k hodnocení konkrétního velkého derby pražských „S“ trenér Sparty Václav Kotal po jednoznačné prohře se Slávií 0:3: „Jsme pomalí, současný fotbal je o rychlosti, zkušení hráči si to musí uvědomit“.
Dalším trendem v současném fotbalu, speciálně v tom českém, je malá efektivita hry do zatažené obrany, což způsobuje kromě nízké kreativity a nedostatkům v práci s míčem, orientace v prostoru, právě ztráta rychlosti ve všech modifikacích uvedených v předchozím odstavci, včetně pomalých přihrávek při snaze o rychlou změnu těžiště hry. Já totiž dlouhodobě sleduji, že právě díky tomu je úspěšnost hostujících týmů ve F:L stále větší, než tomu bylo v minulosti. Zkrátka hra z bloku a na rychlé protiútoky je u nás pro favorizované a domácí týmy doslova strašákem. Pro toto kolo tato má teorie platí stoprocentně, bez započítání pondělního utkání Liberce se Slováckem totiž domácí týmy v tomto kole nevyhrály žádné utkání. Jen pro ilustraci uvedu, že bilance zisku bodů domácí x remíza x hosté ve F:L za posledních 5 kol je 14 9 15 a ve druhé lize tedy FNL dokonce 11 7 16. Ve FNL je pro domácí týmy horší určitě i proto, že fotbalovost hráčů a týmů tam je menší, proto se proti bránícímu hostujícímu týmu nedokáže více prosadit. To v dávnější i bližší minulosti nepřipadalo v úvahu, aby bilance byla příznivější pro hostující týmy.
Když se v tomto kontextu vrátím k derby, tak jsem přesvědčen, že pokud by Juliš proměnil pokutový kop a Sparta vedla 1:0, tak by měla Slávia cestu ke třem bodům daleko složitější, i když by podle mého názoru vyhrála i tak. Rozdíl v pojetí hry byl totiž velký a odpovídalo tomu, hodnocení trenéra Kotala. Nabízí se otázka proč tomu tak je, když to i trenér Kotal vidí. Psal jsem o tom v jednom z posledních komentářů na svých webových stránkách www.fotbal.palicak.cz, je to výběrem hráčů a celkovou strategií vlastního výběru. Ve Spartě převažuje tradičně parametr fotbalovosti, ve Slávii k tomu trenér Trpišovský ještě klade důraz na atletičnost. Bývalí fotbalisté a někteří v roli mediálních expertů, ten výraz „atletičnost“ považují za „sprosté slovo“, ale i nedělní derby Sparty se Slávií ukázalo, a ukazuje to i rozdílná úspěšnost a konkurenceschopnost obou soupeřů v Evropské lize, která strategie je v současném fotbalu nutným předpokladem k úspěchu. Ještě je nutné dodat, že trenér Trpišovský si, kromě pohybových předpokladů, hlídá i správnou mentalitu a charakter hráčů, které si do týmu vybere, kteří respektují, že tým je vždy více, než samotný hráč. Pokud by to nedělal, tak by takoví hráči svoje skvělé atletické parametry nedokázali přenést na hřiště do potřebné taktické a soudržné úrovně celého týmu.
Krátká poznámka k střelecky výkonnému mladíkovi Simovi. Pokud je pravda, že je to pracovitý a učenlivý kluk se správným charakterem, tak mu předpovídám velkou budoucnost. Kondiční předpoklady má totiž mimořádné a mám na mysli vytrvalost, rychlost, silové schopnosti, ale např. i timink při hře hlavou a klid v koncovce. Není náhodou, že už několikrát skóroval hlavou a proměnil s chladnou hlavou např. podobné situace jako v Opavě a včera se Spartou.
Další moderní trendy v tomto kole? Několik branek po dlouhých míčích za obranu soupeře na sprintujícího spoluhráče, což je varianta při vyšším obranném bloku soupeře, kterých je v českém fotbalu málo. Efektivita při standardních situacích, která pomohla v tomto kole např. Slávii, Karviné, Opavě, Baníku Ostrava, proměněné pokutové kopy (Olomouc, Jablonec, Ostrava) nebo neproměněné (Sparta, Mladá Boleslav, Opava). Je fajn, že funguje i karma, což poznal útočník Karviné Papadopulos, který se přiznal v minulém kole k teči míče a tím k neuznání branky svého týmu a tentokrát ho karma „odměnila“ vítězným gólem na 1:0 v Plzni, kde se zrodilo největší překvapení kola. Viktoria opět, už potřetí vyšla střelecky naprázdno, i když jsem měl pocit, že trenér Guĺa se poučil z minulého utkání ve Zlíně. Při nepříznivému vývoji utkání poslal do druhého poločasu na hřiště druhého útočníka Beauguela, ale alespoň vyrovnávací branka, i přes spoustu centrů do pokutového území Karviné, z toho nevznikla. Je to jen další důkaz toho, že není jisté, zda by při nástupu druhého útočníka padla ve Zlíně…Navíc je fakt, že tam byl stav 0:0, tentokrát tzv. nešlo co ztratit při stavu 0:1 pro soupeře.
Nové „koště“ dobře zametlo u týmu Teplic, který po změně trenéra a nástupu Radima Kučery vyhrál v Mladé Boleslavi 0:2, což je vždy pro nového trenéra skvělá zpráva. Jeho noví svěřenci budou věřit všem pokynům a změnám, které nový trenér přinese a bude po nich žádat a to je klíčové pro další období.
Sigma Olomouc jen remizovala na Andrově stadionu s Příbramí 1:1 a po minulém utkání v Ďolíčku s Pardubicemi se jim i tentokrát stala stejná nedůslednost. V závěru utkání jim soupeř vyrovnal a již podruhé za sebou tak svěřenci trenéra Látala přišli o dva body. Nedůsledností proto, že v obou případech při vedení 0:1 hráči Sigmy přenechali iniciativu soupeřům, trenér se netrefil do střídání, tentokrát posiloval defenzívu k udržení vedení 1:0 (do hry přišli defenzívní hráči Breite, Beneš a Zahradníček), ale soupeř přesto vyrovnal. Nedůslednost jsem použil proto, že bylo vidět, jak někteří hráči nebrání důsledně a to je vytrestalo.
Často se ve svých komentářích zmiňuji o situaci v Opavě a musím i teď. Prohra 1:2 s Baníkem Ostrava při dlouhé přesilovce je velká ztráta, ale mě se některé věci na tomto utkání a po něm nelíbily a nemůžu je přejít jen tak. Jednak strkanice po závěrečném hvizdu, ve kterých, aniž bych věděl, kdo si začal, se předvedl kromě jiných i veterán Pavel Zavadil. Trénoval jsem ho v jeho začátcích v Ratíškovicích, ale s jeho projevy jsem už jednou nesouhlasil, když velmi vulgárně napadal tehdy trenéra Sigmy Jílka v médiích. Jeho neurvalost zřejmě není náhoda. Tentokrát možná hrála roli jeho nadstandardní angažovanost v příchodu současného trenéra Kováče a aktuální frustrace z výsledků práce trenéra svého kamaráda. A to ještě nevěděl, jak se trenér Kováč vyjádří po utkání. Radek Kováč totiž obrazně „hodil flintu do žita“, dal najevo, jak v Opavě už nechce být, jak nechce pracovat s tak nekvalitními hráči. Musím říci, že došlo na má slova, že angažovat trenéra, sice bývalého reprezentanta, ale naprosto bez zkušeností ne s trénováním, to umí každý asistent, i ten cca čtvrtý, kterým ve Spartě byl, ale s vedením týmu a přijímáním zodpovědnosti za výkony a výsledky týmu před vedením klubu, fanoušky, médii i svými svěřenci. Ve Spartě ji totiž neměl, navíc tam všechno fungovalo jinak, samozřejmě, automaticky. A že trenér v nejvyšší fotbalové soutěži žije hodně kilometrů od rodiny zjistil až nyní, stejně tak i to, že mít nějakou představu o způsobu hry svých svěřenců ještě neznamená, že oni to tak zvládnou a bude to fungovat. I v tomto má fotbal logiku, proto je Opava tam kde je, aktuálně na posledním místě.
Zbrojovka Brno prohrála na svém stadionu s Dynamem České Budějovice 1:3, i když šance si dokázala vypracovat, bohužel je hráči neproměnili. Hosté těžili z míčů za obranu a rychlých protiútoků, které velmi dobře ovládají.
Jablonec vyhrál ve Zlíně 0:2 a zaslouženě, dva domácí týmy Bohemians a Pardubice se v Ďolíčku rozdělily nejen o kabiny a střídačky, ale také o body za remízu 1:1.