Mám spoustu myšlenek, kterými chci naplnit tento můj komentář ke 3. kolu nadstavby FORTUNA:LIGY, bohužel musím začít velmi smutnou zprávou, že v neděli ráno zemřel po těžké nemoci fotbalista Viktorie Plzeň Marián Čišovský ve věku 40 let. Pamatuji si ho nejen v dresu Viktorie, ale zaujal mě už kdysi v dresu Petržalky, když jsem byl na jejím utkání kvůli jinému hráči. Nedivil jsem se, že na konstruktivního obránce, schopného se prosadit i před brankou soupeře, „ukázala“ i Viktoria Plzeň krátce poté.
Skládám velikou poklonu jeho bývalým spoluhráčům, současnému týmu Viktorie, že se dokázali připravit na utkání se Spartou a dokonce utkání vyhrát 2:1. Možná to byla pro ně motivace navíc, ovšem pro většinu to byla nesmírně těžká situace, s kterou jsem se ani já ve své kariéře nesetkal a nedokážu si ji představit.
Do konce nadstavby už zbývají poslední dvě kola a už v této chvíli jsou vyluštěny některé tajenky, některé se budou luštit v posledních dvou kolech. V principu nadstavby se vždy obávám situace, kdy bodové rozdíly v tabulce jsou velké a prakticky ubývá napětí, které ke každému sportu patří. Toho jsem se v tomto kole obával, protože v tom předchozím byla vyluštěna asi nejdůležitější tajenka sezóny zisk mistrovského titulu. Ten získala zaslouženě Slávia Praha a já jsem byl zvědavý, jak hráči zvládnou za rozhodnutého stavu další utkání. Dobře si totiž pamatuji podobnou situaci před několika lety, když titul měla jistý Viktoria Plzeň a s hráči poznamenanými mistrovskými oslavami prohrála na Slávii 5:0. V utkání Slávie s Jabloncem nic takového nehrozilo, i přes několik změn v sestavě tým Slávie fungoval tak, jak si trenér Trpišovský přeje a výhra 4:0 to jen potvrdila. A víte proč to tak bylo? Protože trenér Trpišovský dbá při výběru hráčů k přestupu do Slávie nejen na fotbalové předpoklady, ale také na jejich mentalitu a charakter. Do Slávie přichází jen hráči, kteří respektují trenérem jasně nastavená pravidla, která kolaps ve zbývajících utkáních nepřipustí.
V tomto smyslu lze pozitivně hodnotit i výhru Sigmy Olomouc s Karvinou 3:1. Sigmě totiž už nejde ani o titul, ani o evropské poháry, ani o sestup či baráž na rozdíl od Karviné a zaznamenal jsem hlasy, že Karviná proto neodjede z Olomouce bez bodu a vidíte odjela. Trenér Látal přitom dal šanci mladým Chytilovi, Daňkovi, Zmrzlému a synovi Radkovi.
Nejen v Olomouci, ale celkově sloužilo toto kolo k prověření mladých talentovaných hráčů. Využila toho také Sparta Praha a její trenér Kotal. Nebylo tomu z důvodů splněných úkolů, ale naopak z důvodů šetřit téměř celou základní sestavu na středeční finále MOL Cupu s Libercem v Liberci. Nic jiného v tom nelze hledat a byl to krok naprosto logický. Musím říci, že všichni mladíci (Hložek, Karabec, Drchal, Horák i Patrák) mě zaujali a určitě mají před sebou nadějnou budoucnost.
Středeční soupeř Sparty Liberec porazil Baník Ostrava 3:2, ale pohled na oba týmy byl zcela jednoznačný ve prospěch Liberce. Přitom jeho hráči mají za sebou v nahuštěném termínovém kalendáři za sebou o dvě utkání více, než hráči Baníku (dohrávku v Teplicích a semifinále MOL Cupu) a extra široký kádr nemají. Přesto vypadali na hřišti pohybově lépe a hladověji, než hráči Baníku. Přiznal to i trenér Kozel, dokonce otevřeně řekl, že jeho hráči na víc nemají a postup do „šestky“ je maximem. Podle mého názoru je to pravdivé hodnocení, i když s ním zcela jistě nebude souhlasit sportovní vedení i majitel klubu. Já vnímám, že vedení Baníku zainvestovalo do několika zkušených, tedy drahých hráčů, snaží se i dávat šanci odchovancům s cílem hrát evropské poháry, ale sází na typologicky špatné hráče. Konkrétně na hráče pomalé a hlavně mentálně málo odolné. Mně se nelíbí přehnaná agresivita až brutalita některých hráčů Baníku zejména v momentě, když se jim nedaří. Legenda Milan Baroš takovou atmosféru na hřišti plánovitě vytváří a ostatní tomu podléhají. Zřejmě to vidí i trenér Kozel, proto Baroš nehraje. Tým podléhá pocitu, že jim někdo nepřeje a nevidí, že naopak pánové v černém jim už delší dobu přejí a oni si na to zvykli. Jsem přesvědčen, že trenér Slávie by mnohé z těchto hráčů do svého týmu nevzal. O tom, že v týmu a celém klubu něco nehraje svědčí i otevřené vyjádření trenéra Kozla.
Utkání dvou posledních týmů Opavy a Příbrami o přímý sestup do FNL byl velmi očekávaný, ale očekávaný byl i jeho průběh a dokládá to i bezbrankový výsledek. Já totiž dlouhodobě sleduji kroky, které provádí vedení Opavy ve věci hlavního trenéra a pokud zdůvodnilo vyhazov trenérů Kopeckého a Balcárka kvůli defenzívnímu fotbalu, tak v tomto utkání jsem tedy žádnou změnu k ofenzívnějšímu fotbalu neviděl. Nevyčítám to tímto novému trenérovi Kováčovi, který na trenérské lavičce úplně začíná a proto zřejmě neví, že obecně platí, že trenér by měl chtít hrát způsobem, na který má hráče z hlediska typologie a kvality. Před svým nástupem měl připravených několik věcí ke zlepšení, ale dnes už možná ví, že to nefunguje. Na rozdíl od předchozích trenérů má jistotu, že nebude odvolán a bude na lavičce i po sestupu, což ti před ním neměli.
Teplice pokračovaly i v tomto kole s kanonádou na vlastním stadionu a potřetí vyprovodily soupeře ze svého stadionu se čtyřmi brankami. Po Karviné a Příbrami tak odjel i Zlín s porážkou 4:1.
Prostřední skupina hrající o Evropskou ligu systémem play off v tomto kole potvrdila, že tento systém je i v našich podmínkách nejatraktivnější. Zejména utkání na Bohemians mělo neuvěřitelnou dramatičnost. Domácí „Klokani“ vyhráli na Slovácku 1:2 a v odvetě by postoupili do finále skupiny i při prohře 0:1. Jenže hned ve 2. minutě hosté vstřelili branku a o drama bylo postaráno. Definitivně se rozhodlo až v samém závěru, kdy Slovácko potřebovalo k postupu vstřelit ještě jednu branku, začalo hrát vabank a střídající Mosquera jim dvakrát utekl a výsledek 2:1 pro domácí „Klokany“ byl postupový.
V dalším kole se tedy střetnou s Mladou Boleslaví, která po výhře 2:1 na domácím stadionu vyhrála i v Českých Budějovicích tentokrát 2:0. Proto bylo utkání také posledním utkáním bohaté kariéry odchovance Dynama Tomáše Sivoka.