Měl jsem tu čest jednat s panem Evženem Hadamczikem

Z internetu jsem se v tomto týdnu dozvěděl, že na státní svátek 28. října letošního roku by se dožil legendární trenér Evžen Hadamczik 80-ti let. Pro ty, kteří jsou mladšího roku narození jen sdělím, že se jednalo o progresívního trenéra už v osmdesátých letech minulého století, podobně, jako trenér Brückner o něco později. Bohužel svoji skvělou kariéru fotbalového trenéra nemohl vzhledem ke svému úmrtí v mladém věku 44 let završit dalšími trenérskými úspěchy, ke kterým měl jednoznačně nakročeno.

Jak už je zřejmé z nadpisu tohoto mého příspěvku měl jsem opravdu tu čest, že takový skvělý trenér projevil zájem o můj přestup do Opavy, kde v tehdy druholigovém týmu trénoval. Já, hráč mého rodného klubu Sigmy Lutín, toho času končící dvouletou základní vojenskou službu ve VTJ (Vojenská tělovýchovná jednota) Hradec Králové jsem měl čtyři nabídky k přestupu a jedna z nich byla právě z Opavy. Proto pan Hadamczik v září roku 1976 při jednom z mých posledních „opušťáků“ navštívil mě i moje rodiče u nás doma v Lutíně osobně, což jsem považoval opravdu za velkou čest.

Tento můj pocit byl ještě umocněn po jeho odjezdu, protože jsem zjistil, že mě i rodiče navštívil nejen vynikající fotbalový trenér, ale také skvělý člověk. Moje maminka doslova nevěřila svým očím a uším, jaký také může být fotbalový trenér. Velice skromný, inteligentní a slušný. Všechny, mě i rodiče si tím získal, byli jsme překvapeni, jak příjemným může být také úspěšný člověk. Přesto, že jsem se nakonec díky olomouckému patriotizmu rozhodl pro přestup do tehdejší Sigmy MŽ Olomouc, sportovní trenérskou cestu trenéra Evžena Hadamczika jsem pozorně sledoval. On se totiž brzy po jeho návštěvě u nás přemístil do Ostravy a převzal prvoligový Baník Ostrava, kde byl také velmi úspěšný (dva mistrovské tituly…). A já za rok z Olomouce přestoupil do prvoligové Škody Plzeň. Závěrečné jednání o mém přestupu do Plzně se konalo v Ostravě, kde plzeňský tým hrál prvoligové utkání s Baníkem Ostrava, který vedl pan Evžen Hadamczik. Samozřejmě jsme se tam setkali, já měl nepříjemný pocit z toho, že bude na mě tak trochu naštvaný, že jsem si před rokem nevybral jeho Opavu (možná bych v té chvíli stál v dresu Baníku proti svému novému klubu Plzni), ale bylo to jinak. Vřele se pozdravil s mými rodiči, mně popřál hodně štěstí a já se tak tenkrát znovu utvrdil v tom, že je to nejen výborný trenér, ale také skvělý člověk.

Připomínka jeho nedožitých narozenin a jeho fotografie v médiích ve mně vyvolala smutnou vzpomínku a dokonce vlhké oči. Nedokážu si představit, jak moc a proč trpěl, protože nás opustil dobrovolně. I dnes se občas někde na fotbalu potkám s jeho synem Pavlem a máme si co říci. V roce 2004 při zisku mistrovského titulu Baníku Ostrava pracoval v Baníku jako sportovní manažer, trenérem byl Franta Komňacký, můj spolužák při studiu profi licence a já jsem jim sledoval soupeře a připravoval informace o nich. Dnes s odstupem času to vnímám tak, že jsem přes syna Pavla malým dílem napravil své někdejší rozhodnutí a zvolil k přestupu Sigmu MŽ Olomouc pod podobně progresívním a začínajícím trenérem Karlem Brücknerem a ne Opavu s dalším progresívním trenérem Evženem Hadamczikem. Oba tito trenérští velikáni mají společné to, že čerpali moderní trendy z německých odborných zdrojů, rozdíl je v tom, že pan Evžen Hadamczik by se dnes dožil 80 ti let, pan Karel Brückner se tohoto úctyhodného věku dožije už brzy 13. listopadu. Mají tedy shodný rok narození, jako fenomenální zpěvák Karel Gott, možná proto, že ve svém oboru jeden bohužel byl a druhý naštěstí ještě je fenomenální jako bohužel byl zpěvák Karel Gott..

Hokejový trenér Alois Hadamczik je mladším bratrem Evžena Hadamczika. Vůbec se neznáme, ale v roce 1994 jsem začínal svoji fotbalovou samostatnou dospělou trenérskou kariéru v druholigovém Třinci a svoji hokejovou trenérskou kariéru tam v druholigovém Třinci začínal zase Alois Hadamczik.

Komentáře nejsou povoleny.