Proč si týmy Slávie a Plzně (nebo jejich trenéři) vyměňovaly černou a bílou…

Než začnu rozebírat téma svého dnešního komentáře, musím vysvětlit jeho nadpis. Určitě jsme všichni fotbaloví příznivci zaregistrovali poslední výsledky pražské Slávie a Viktorie Plzeň. Konkrétně mám na mysli jejich vzájemné ligové utkání, které vyznělo průběhem i výsledkem jednoznačně pro Plzeň a za čtyři dny jejich vystoupení v Evropské lize, které naopak jednoznačně pro Slávii. Laik si určitě řekne, jak je to možné? A já se pokusím to „střídání“ černé a bílé, jak jsem to vnímal já, vysvětlit.

A abych byl lépe pochopen, začnu možná překvapivě dobou, kdy jsem hrál fotbal na ligové úrovni já. Už jsem to několikrát s mírnou nadsázkou konstatoval, že v té době mohl dělat trenéra kdokoliv, kdo měl schopnost emotivně burcovat hráče před utkáním. Neřešila se taktika, typologie a mentalita vlastních hráčů, hráči a způsob hry soupeře, zkrátka nic odborného. A dnes je fotbal a tím i nároky na odbornost trenéra daleko větší. Dokonce na mnoho specifických odborností má ještě v realizačním týmu specialisty. A to všechno v současném fotbalu hraje roli a rozhodují drobné detaily. A tyto detaily ovlivnily to „střídání“ černé a bílé v případě Slávie a Plzně.

A nyní ke konkrétním utkáním. V tom ligovém jsme se všichni bez problémů shodli, že tým Viktorie Plzeň vyhrál zaslouženě, v celém utkání její hráči byli až překvapivě odhodlanější, tedy mentálně silnější, pohyblivější tedy kondičně lepší. Je třeba říci, že kádr hráčů Plzně tato prestižní utkání v české F:L umí hrát, umí se na ně připravit po všech stránkách, včetně mentální, která je vždy u nich klíčová. Oni ví a čtou, jak jsou už za zenitem a podobně a mají tím o motivaci dokázat, že se s nimi musí pořád počítat postaráno. Ve svém komentáři jsem zmínil, že roli mohla hrát i trojice hráčů v poli (Chorý, Procházka a Limberský), kteří předchozí utkání v lize neabsolvovali s plnou zátěží. Slávie naopak až na hrotového útočníka Škodu hrála ve stejném složení, jako proti Teplicím v lize. Když mluvíme dnes ve fotbalu o detailech, tak to mohl být jeden z nich. Navíc trenéru Trpišovskému nevyšla sázka na Olayinku místo zmíněného Škodu.

A nyní se posunu ke čtvrtečním odvetným utkáním obou týmů v Evropské lize. Viktoria Plzeň doslova vyhořela v Záhřebu a prohra 3:0 byla ještě milosrdná. To, že se potvrdilo, jak moc týmu chyběl kapitán a pilíř obrany Hubník není žádným překvapením. Ale výkon Limberského byl doslova katastrofální. Víme, že to je typologicky jiný hráč, než Hubník, je to typický krajní obránce, který by měl, podobně jako další krajní obránce Řezník (momentálně v rekonvalescenci po operaci) tuto roli zvládnout. Jenže u Limberského je problém jeho, nazvu to hráčská mentalita. Je to hráč s nedostatečnou zodpovědností, což se v minulosti několikrát potvrdilo. A tato vlastnost na postu středního obránce má větší škodlivé dopady, než na kraji, kde se hodně věnuje. Jak jinak si vysvětlit jeho chování při standardní situaci, z které soupeř vstřelil druhou branku. A já nevěřím tomu, že nevěděl od trenérů, jak se má při jejím provedení chovat. Naprosto vypustil soupeřova hráče, neodskočil dostatečně a včas, což by si nedovolil žádný můj dorostenec.

Abych nekřivdil soupeři Dinamu Záhřeb. Nevyhráli jen díky Limberskému. Vyhráli proto, že byli hladovější, rychlejší, kvalitnější v práci s míčem, zkrátka ve všem.

A nyní ke Slávii. Na trenéru Trpišovském se mi líbí, že dokáže přiznat chybu nebo že mu některý ze svých záměrů ve složení týmu nevyšel podle představ. To byl případ Olayinky v Plzni. Zároveň ovšem dokáže využít šířku svého kádru pro konkrétní utkání a to bylo v Genku. A jak já vidím příčiny úspěchu v odvetném utkání v belgickém Genku? Ano, trenér a jeho realizační tým mají velmi široký kádr. Jenže ten měla na podzim i Sparta a jak to dopadlo. Důležité je vytěžit z takového širokého kádru hráčů maximum a věřte, že to není jednoduché. A tady jsem u současného vrcholového fotbalu a práci trenéra.

Trenér Trpišovský a jeho realizační tým (na ten se nesmí zapomínat, protože dnes se trenér bez něj neobejde a v případě Slávie trenér nezapomene zdůraznit, že se na jakýchkoliv rozhodnutích podílí celý) udělali pro mnohé zcela nečekané, ale při složení kádru hráčů a jeho možnostech několik změn, které se ukázaly jako klíčové pro úspěšný výsledek a tím je výhra 4:1 a postup do dalšího kola. Do základní sestavy zařadil 5 nových hráčů. Výborného Ngadeua, který nemohl hrát pro žluté karty skvěle nahradil další střední obránce Deli. Tady byla změna nutná a volba jasná. Jenže, jak se ukázalo pro trenéra byla jasná i další volba. Vzhledem ke kvalitám středových hráčů Genku, což potvrdili i v prvním utkání v Praze, jim neměli šanci vzdorovat hráči typu Stoch a Hušbauer. První je slabší do defenzívy, druhý stejně tak, navíc je hodně pomalý. Na českou ligu to nevadí, ale s Genkem by na všechno sám Souček nestačil. Proto nastoupil mladý Alex Král, podobně pracovitý jako Souček, silný v odebírání míčů a schopný současně podporovat hráče do protiútoku, včetně standardních situací před oběma brankami. Překvapením i pro mě bylo, že se v sestavě objevili Traoré a Masopust. Prvně jmenovaný opět výborný v soubojích a hladový a plný energie po delší zápasové absenci, což zřejmě trenéři viděli na tréninku, a druhý rychlý, pracovitý s konkrétním úkolem eliminovat kapitána Trossarda. A když se k tomu všemu probudil kapitán Škoda, výsledek se dostavil.

A na závěr shrnu to podstatné, co jsem chtěl na toto téma sdělit. V současné době je fotbal daleko propracovanější, než kdysi, což si mnozí neuvědomují a často rozhodují detaily. Detaily v několika oblastech práce trenéra. Nejen v kondici, ale také taktické prvky ze strany trenérů vzhledem k typologii a možnostem svých hráčů, nesmí se zapomínat na způsob hry soupeřů, typologii jeho hráčů a klíčová je mentalita a charakter svých hráčů. Ano, souhlasím, ne každý trenér tyto možnosti má. Vím o čem mluvím, prožil jsem to sám, nyní pracuji v amatérském fotbalu a tam tyto možnosti nejsou. Často musíte být rádi, že hráč na utkání přijde. Ale vrcholový fotbal tyto parametry má a má je i trenér Trpišovský. Jenže mít je nestačí, musíte jich vhodně využít. A to se trenéru Trpišovskému a jeho realizačnímu týmu (abych na něj nezapomněl) podařilo v Genku skvěle a určitě lépe, než v Plzni. Jen dodám, že trenéru Viktorie Plzeň Vrbovi zase se Slávií lépe, než v Záhřebu. Ale takový už je fotbal, a proto ta černá a bílá v nadpisu dnešního mého komentáře.

Komentáře nejsou povoleny.