V den, kdy začíná jarní část naší nejvyšší fotbalové soutěže FORTUNA:LIGY jsem jako pravidelný čtenář deníku Sport jedním dechem přelouskal v jeho příloze „Sport magazín plus“ kompletně věnované zahájení této soutěže, dlouhý rozhovor se sportovním ředitelem Sparty a bývalým skvělým fotbalistou Tomášem Rosickým. Jeho názory a myšlenky mě jen utvrdily v tom, že tak, jak jsem několikrát po jeho nástupu do této pozice ve Spartě napsal, že se mi jeho názory velice líbí a dokonale popsal problémy Sparty, tak dnes tento můj prvotní odhad musím potvrdit. A vzhledem k tomu, že nemám rád tzv. „generály po bitvě“, tak už dnes, ještě než se začne v Olomouci a v Praze na Julisce jarní část soutěže jsem přesvědčen, že Sparta pod jeho vedením půjde nahoru.
Nikdy jsem nebyl Sparťanem, v dětství spíše Slávistou a později jako aktivní účastník ligové soutěže v různých funkcích jsem fandil logicky klubu, v kterém jsem pracoval. Tentokrát tedy udělám výjimku a tak trochu si budu přát, aby se způsob, jakým se Tomáš Rosický prezentoval v dnešním Magazínu pozitivně projevil ve výkonech a výsledcích Sparty. A to proto, že jeho názory, zásady a pravidla jsem ve své hráčské, ale především trenérské kariéře dlouhodobě zastával a dodnes zastávám i já. A týká se to především důrazu na komunikaci napříč celým klubem, samozřejmě i z pozice trenéra směrem k hráčům, realizačnímu týmu a dalším aktérům ve fotbalovém prostředí. Důrazu na dodržování stanovených pravidel pro všechny svěřence, tedy fotbalisty, důrazu na pracovitost všech hráčů a snahu se zlepšovat a to bez rozdílů všech, zkrátka důrazu na způsob fungování hráčů a všech kolem, které on zažil i ve své hráčské kariéře v renovovaných evropských profesionálních klubech.
Určitě jsem nepopsal všechny jeho myšlenky a zásady, napadá mě ještě jedna další, že bude s každým mluvit přímo a bez vytáček. Dobře popsal i chyby, které vidí často ve výchově mladých fotbalistů ať už ze strany rodičů nebo i agentů hráčů a spoustu dalších jeho myšlenek. Doporučuji si jeho rozhovor na tato témata přečíst všem, kdo nějakým způsobem pracují v tom našem typickém českém fotbalovém prostředí.
Nejvíce mě na jeho myšlenkách těší to, že už v roce 2005, jsme my starší trenéři s licencí UEFA Profi museli absolvovat doškolení a po něm sepsat seminární práci na téma „Moje trenérská filosofie“. Ano, napsal jsem ji i já a naprostou většinu myšlenek a zásad, které jsem si dnes v rozhovoru s Tomášem Rosickým přečetl, jsem uvedl i v tehdejší mojí seminární práci. Už tenkrát si ji měli možnost někteří bafuňáři přečíst a většina z nich se jen ironicky pousmála a raději jsem nezjišťoval, co si o ní myslí. Ale co vím určitě, že dnes by s názory Tomáše Rosického souhlasili, což mě vede k úsloví „sice pozdě, ale přece“.