Ligový průměr vstřelených gólů na utkání po dvou kolech převyšuje tři branky a to je solidní číslo. Současně dodávám, že dlouhodobě jsou průměry v tomto kritériu v podzimní části ligy lepší, než v odvetné jarní části. Je to logicky dáno kvalitnějšími hracími plochami a díky zvýšeným letním návštěvám i lepší atmosférou na utkáních. V tomto kole padlo v utkání 7, 6, 2×4, 3×3 a 1×1 branka. Tato čísla se líbí fotbalovým novinářům a samozřejmě lákají diváky na stadiony, protože pro ně se přeci to divadlo s názvem fotbal hraje. Zajímavostí je také fakt, že pouze jedno utkání (Příbram-Teplice 1:1) z úvodních dvou kol skončilo nerozhodně, z toho lze odvodit, že výsledek 0:0 se nezrodil ani jeden.
Jenže jinak to vidíme my trenéři. V této branži totiž platí jedno velmi zásadní pravidlo, kterým určitě nepotěším trenéra Dukly Praha, Mladé Boleslavy a Karviné. Jejich týmy totiž inkasovaly 8, 7 a 5 branek. To trenérské pravidlo totiž zní: „Pokud mužstvo dostává moc branek, tak má špatného trenéra, pokud branky nestřílí má špatné hráče“. Volně přeloženo je úkolem trenéra zvolit takový způsob hry, aby jeho tým neinkasoval větší množství branek, musí je o tomto bezpečném způsobu přesvědčit, naučit a často i donutit. Platí to především u slabších týmů, kde platí dvojnásob zásada, že základem je kvalitní obranná fáze a zodpovědná organizace hry. K tomu, aby trenér hrál způsobem, který jeho svěřenci zvládnou je třeba mít hodně zkušeností. Atraktivně a ofenzívně bychom si přáli hrát všichni, jenže realita je často jiná.
Jako příklad uvedu pražskou Slávii. Ta vstřelila ve dvou utkání 7 branek, což je skvělá bilance, ale současně má v kolonce branek inkasovaných velkou „nulu“. V této chvíli mě napadá srovnání Slávie se Spartou, srovnatelných klubů historií, ekonomickou silou i ambicemi. I když mají oba týmy po dvou kolech plný počet bodů je markantní rozdíl ve způsobu, kterým ke dvěma výhrám došly.
Slávie díky naprosté herní i mentální dominanci nad svými soupeři, vynikající organizací hry, vhodném způsobu hry (v každém utkání jiným) a tomu odpovídající základní sestavou (Tecl x Škoda). Ve Slávii nyní pracuje (úmyslně jsem nepoužil termín trénuje, protože práce trenéra zdaleka nezahrnuje jen trénink) skvělý trenér se svým realizačním týmem. Je to práce s lidmi, tedy hráči a tady je trenér Slávie Trpišovský velmi, velmi silný. Dokáže hráče dokonale přesvědčit o svém náročném způsobu hry, podle toho si hráče vybírá a má podporu nejbližšího svého nadřízeného sportovního ředitele Honzu Nezmara. Oba dva jsou inteligentní chlapi, kteří ví, co chtějí hrát a za tím jdou i přes občasné pochybnosti vedení klubu. Výsledkem je soudržná hráčská kabina, v ní výborná atmosféra a z toho se potom dostaví i výborná hra a požadované výsledky. To, jak hráči Slávie drtili v tomto kole Karvinou bylo neskutečné, při výhře 4:0 se navíc z mého pohledu už hra Slávie podobala způsobu hry FC Liverpool, kde se podobně prezentuje německý trenér Klopp, který je, jak víme z médií inspirací pro trenéra Trpišovského. Nevím jak vy, ale já tam toho Kloppa ve hře Slávie začínám vidět.
A jak je na tom Sparta? Přiznám se, že jsem nějak nezaznamenal jak se chce Sparta na hřišti prezentovat. Nakoupila překotně mnoho drahých nepoužitelných hráčů způsobem „trenére tady je máš a udělej z nich tým“. Jenže tak to nefunguje, správná cesta je zcela opačně. Klub, resp. odborníci v něm (pokud tam nějací jsou a mohou do toho mluvit…) musí vytyčit cestu a na ni vytypovat trenéra včetně jeho nejbližšího spolupracovníka sportovního ředitele. A to je další omyl. Nesourodá Sparta v hráčské kabině má , vlastně měla nesourodou dvojici trenér Hapal a sportovní ředitel Ščasný. Poznal jsem během své kariéry oba a je to jako černá a bílá. Tušil jsem, že v tomto případě trenér Hapal velmi riskuje spoluprací s tímto člověkem, který jako trenér uspěl jen v té době protěžovaných Blšanech a potom s Ivanem Horníkem v zádech na Žižkově a ve Spartě. A nic na tom nezmění šťastná výhra Sparty 2:0 v Jablonci pod trenérem Ščasným.
Charakterizovat současný tým Sparty není těžké. Jsou to sice kvalitní fotbalisté, ale tzv. sami pro sebe až potom je zajímá tým. A mám pocit, že nesourodá je Sparta i v letenských kancelářích.
Další favorit Plzeň porazila Liberec těsně 1:0, když hosté podali sympatický výkon, ale na body s favoritem to nestačilo, Viktorii naopak průměrný výkon ano.
Olomoucká Sigma potvrdila výhrou 4:0 v Mladé Boleslavy, že porážka v prvním kole 0:3 se Slávií byla dílem kvalitou soupeře a především jeho efektivitou. I přes skvělou loňskou sezónu Sigmy jsem se pozastavoval nad nedůraznou finální fází tedy koncovkou týmu Sigmy. Vadilo mi neustálé předávání si míče kolem pokutového území soupeře bez snahy o zakončení. No a tentokrát jsem se nestačil divit. Hned tři branky hráči vstřelili po parádních nechytatelných střelách ze střední vzdálenosti. Snad si kluci ze Sigmy uvědomili, že kdo nevystřelí nemůže skórovat. Uvidíme, jak se jim to bude dařit hned v následujícím utkání s Plzní.
V tradičním moravském derby Slovácko porazilo ostravský Baník 2:1 brankou mladého Kubaly v nadstaveném času, i když soupeř z Ostravy nebyl horší, tentokrát odjel bez bodu. Správně po utkání trenér Baníku Paník řekl, že před týdnem v utkání s Jabloncem jim ten fotbalový nahoře dal a nyní jim vzal. Tak to někdy i ve fotbalu chodí. Běžně se ovšem nestává, aby trenér jednoho týmu kritizoval kroky vedení jiného klubu, v tomto případě Sparty, ve věci kolegy trenéra, jako to udělal trenér Slovácka Michal Kordula. Michala znám ze své trenérské kariéry, je to skvělý kluk, zapálený do fotbalu a byl i do tréninku, vždy se choval férově. Proto se mu nelíbí odvolání trenéra Hapala hned na začátku soutěže, a proto si „dovolil“ tento krok vedení Sparty kritizovat, což se jinak takto nedělá a někomu by to mohlo vadit.
Na závěr jsem si nechal dva nováčky. Příbram potvrdila, že slova o útočném, atraktivním fotbalu jejich trenér Csaplár nepronesl před zahájením ligy jen tak do větru a 4 vstřelené branky „klokanům“ to potvrdily. Je třeba připomenout, že tým Bohemians hrál od 22.minuty v deseti (zbytečný faul brankáře Fryštáka) a od 73. minuty v devíti. Přesto v té době dokázali vstřelit dvě branky. Ani já jsem si nemohl nevšimnout výborného hráče Příbrami mladého Matouška, který vstřelil dvě parádní branky, při kterých uplatnil svoji rychlost bez míče i s míčem a tah na branku. Nedivím se, že je o něj v českých velkoklubech a možná i v zahraničí velký zájem.
Opava měla tentokrát velkou nevýhodu v tom, že svoje domácí utkání se Zlínem hrála na stadionu Zbrojovky Brno. I když díky svým téměř dvěma tisícům fanoušků měla v hledišti převahu, tak na hřišti to vypadalo jinak a výsledkem je prohra 1:2.
Letošní liga slibuje opět napínavý průběh okořeněný nadstavbovou částí a můžeme se těšit na další její průběh.