Ano, při rozhodování o tom, kde začít dříve v komentáři k 6. kolu HET Ligy jsem mohl vybírat hned z několika zajímavých událostí, které obsahovalo. Např. senzační obrat Jihlavy v závěru utkání s Duklou Praha, taktická paráda Plzně v Liberci, tradiční finiš Baníku Ostrava tentokrát s Jabloncem na 2:2, silný odpor nováčka z Olomouce s ligovým mistrem Slávií Praha, výhry posíleného Zlína s Teplicemi 2:0 a Mladé Boleslavi s potápějícím se Brnem 3:0, atraktivní fotbal na Bohemians s výhrou 1:0 se Slováckem. Nad vším ovšem ční utkání Sparty Praha s Karvinou a to hned z několika důvodů.
Tím hlavním a pro výsledek 2:0 pro Spartu klíčovým bylo zařazení Tomáše Rosického do základní sestavy Sparty. Laik se určitě ptá, co je na tom tak zajímavého. Jenže to by musel utkání sledovat a především počínání tohoto hráče, který i přes svou stále klučičí vizáž je legendou Sparty. Fotbal dělám celý život, prošel jsem toho opravdu hodně, ale sledovat práci Tomáše Rosického na zeleném trávníku je opravdu požitek. Je neuvěřitelné, jak dokáže v každé herní situaci použít to nejvhodnější řešení, jeho skvělé průnikové přihrávky nabíhajícím spoluhráčům posílá neomylně a přesně s patřičnou razancí a s přesným načasováním a využitím prostoru, který k tomu má k dispozici. Fotbal je sice kolektivní sport, ale včera byl Tomáš Rosický jednoznačně klíčem k výhře Sparty. Srovnatelnou pozici v týmu má snad jen Ronaldo v Realu Madrid, který se nyní bez něj hodně trápí. Tomáš Rosický dokáže také naprosto přesně před i po utkání vystihnout nedostatky i pozitiva hry Sparty. Zkrátka je to profesionál se vším, co toto označení vyžaduje.
I proto se nebojí pojmenovat nedostatky, které i včera ve hře Sparty byly. Mám na mysli hodně ztrát míčů, po kterých následovaly nebezpečné rychlé protiútoky Karviné a z nich i několik šancí před brankou Sparty. Silnější tým by je pravděpodobně dokázal využít lépe, jak také konstatoval Tomáš Rosický. A to je právě klíčová otázka pro každého trenéra. Hrát atraktivně, ale také hlavně bezpečně vzhledem ke kvalitám soupeře. Co v tomto případě projde Spartě v naší lize neprojde na mezinárodní úrovni.
A tady zřejmě neodhadl své možnosti trenér Liberce Trpišovský v utkání s Viktorií Plzeň. Liberečtí hráli hodně vysoko ve snaze zabránit svému soupeři bezproblémový přechod středního pásma, ovšem plzeňští hráči se na tento způsob hry připravili, a proto často připravovali také hráče Liberce o míč a z rychlých protiútoků trestali brankami. Proto výhra Viktorie v Liberci 0:3 je zasloužená. Permanentně se potvrzuje, že v současném fotbalu je klíčová schopnost hráčů a celého týmu okamžiku přepínat po ztrátě míče do obrany a po zisku míče do útoku.
Znovu se vrátím k utkání Sparty. Tam mě zaujal návrat do týmu Sparty dvou „teroristů“, Frýdka a Václava Kadlece. Termínem „terorista“ pojmenoval sportovní psycholog v Leicestru City v památné mistrovské sezóně pan Ken Way hráče, kteří vytvářeli v týmu špatnou atmosféru. A já, sice jen pohledem zvenčí, ale přesto tyto dva hráče za takové považuji. Martin Frýdek byl nespokojen se svým vytížením v utkáních a po konzultaci s trenérem chtěl klub opustit. Jenže zjistil, že nějaký velký zájem o něj není a včera se, pro mě překvapivě, v průběhu utkání objevil na hřišti. Podle mého názoru jeho herní styl je v osobních soubojích velmi agresívní až bezohledný a hlavně nebezpečný i vůči vlastní osobě. Proto bude, podle mého názoru, v dalším průběhu kariéry často zraněný.
A druhý „terorista“ Václav Kadlec? To je jiný případ. Velký talent, ale pro mě není překvapením, že se stal talentem nenaplněným. Už od přečtení jeho rozhovoru cca v jeho 20-ti letech jako hráče Sparty, kdy se přiznal, že jeho vzorem v kabině je Tomáš Řepka. Pro mě to byl jasný signál k tomu, že tento chlapec to daleko nedotáhne. Druhým signálem byla neochota poprat se v bundesligovém Frankfurtu o místo v týmu a třetím signálem důvod jeho přestupu z dánské ligy zpět do Sparty, kterým se netajil. V malém dánském městě Mydtjyllandu, kde hrál za místní prvoligový klub, prý je málo možností si užít zábavy apod. Proto se chce vrátit do Sparty, resp. do Prahy. No a od té doby si zřejmě užívá bohatého vyžití a zábavy v Praze a jeho kariéra padá a padá. Částku 73 milionů kterou za něj Sparta zaplatila bych proto za něj nedal nikdy v životě, ale zřejmě tenkrát ve Spartě charakter hráčů nesledovali. Dnes všude čtu, jak je pro ni a nejen pro ni, důležitý a říkám, dokonce křičím, konečně!!! Odborníci tvrdí, že problém Václava Kadlece je v jeho hlavě, že musí změnit svoje myšlení. A já k tomu mám pro fotbalisty takovou poučku: „Poraněný sval sám sroste, šlacha se zašije, kost se sešroubuje, ale hlava se vyměnit nedá a navíc není do ní vidět“. Přeloženo nevěřím na pozitivní změnu v myšlení Václava Kadlece, i když i on zjistil a Sparta také, že o něj velký zájem není. Je to škoda pro oba, Spartu i Václava Kadlece.
Poslední poznámka k utkání Sparty s Karvinou. Líbilo se mi, jak Tomáš Rosický v hodnocení po utkání do televizní kamery odsoudil formu protestu tvrdého jádra příznivců Sparty, kteří celé utkání drželi „bobříka mlčení“. Snad tento jeho postoj a autorita, kterou on je, zapůsobí i na tyto fanoušky a budou fandit, jako celý stadion při oslavě branky, kterou Tomáš Rosický v tomto utkání vstřelil po 17-ti letech v dresu Sparty a po jeho vystřídání v 85. minutě. V českém fotbalovém prostředí jsme totiž často svědky toho, jak se fotbalisté bojí říci něco negativního na svoje řádící fanoušky z tvrdého jádra a platí to i pro kluby. Příkladem z nedávné minulosti by mohl být postoj kapitána německé reprezentace Hummelse, který po utkání v Praze tvrdě odsoudil způsob povzbuzování svých fanoušků a celý tým jim proto po utkání odmítl jít poděkovat.
Pražská Slávia narazila na tuhý odpor nováčka soutěže Sigmy Olomouc a opět si zpět do Prahy odvezla jen bod za remízu 1:1. Sigma i v tomto utkání potvrdila svoji dobrou výkonnost, i když k bodu jí pomohla trochu sporná branka (já bych ovšem ruku také nepískal) a neuvěřitelně skvělý výkon brankáře Buchty.
Zajímavý závěr utkání se odehrál v Jihlavě, kde domácí po neproměnění několika šanci dvakrát v utkání s Duklou Praha prohrávali aby v závěru utkání dvěma brankami strhli vítězství 3:2 na svoji stranu. Podobný průběh mělo i utkání v Ostravě, kde domácí Baník prohrával s Jabloncem dokonce 0:2, aby v závěru vyrovnal a získal alespoň jeden bod.
Hodně posílený Zlín, který v tomto týdnu zahájí svoji „evropskou“ pouť v Evropské lize potvrdil stoupající formu a porazil na zlínské Letné Teplice 2:0. Branky stříleli Traoré a právě nově příchozí fotbalista Mehanovič. Zdá se, že velkou výhodu v dostatečném časovém úseku k zabudování nových hráčů před začátkem skupinové fáze Evropské ligy začíná Zlín nabírat formu. Uvidíme, jak se jim to bude dařit na mezinárodní úrovni. Já věřím, že obstojí a také jim to přeji, stejně, jako ostatním našim klubům Slávii a Plzni.