Ani ve 4. jarním, tedy celkově 20. kole ePojisteni.cz ligy nepadl nadprůměrný počet branek, což by se určitě všem fanouškům fotbalu líbilo. Bylo jich tentokrát 15, což dává součet 52 ve čtyřech jarních kolech. Jen pro srovnání, v prvních čtyřech kolech na začátku soutěže kanonýři dopravili za záda brankářů 85 míčů. Rozdíl je tedy 33 branek, což dělá v průměru cca 8 na jedno kolo.
Jenže mě zaujala ve 20. kole jiná statistika, která ovšem úzce souvisí s počtem branek. Z pěti vítězných týmů v tomto kole 4 získaly plný počet bodů díky proměněné standartní situaci. Ve dvou případech se střelcem branky stal dokonce bránící hráč, což při bránění standartní situace také hrozí.
Těmi nešťastníky byli liberecký stoper Kúdela, který pod tlakem v ofsajdovém postavení stojícího plzeňského útočníka Krmenčíka nasměroval míč do vlastní sítě a Viktoria Plzeň tak získala veledůležité tři body po výhře 1:0.
Druhým nešťastníkem byl teplický útočník Vaněček, který tísněn dalšími hráči Teplic a Slavie a především díky skvěle zahraným centrem Sýkory z pražské Slávie rozhodl o prohře Teplice 1:2 s pražskou Slávií. Tedy opět šťastná výhra, podobně jako Plzeň, jednoho z favoritů na mistrovský titul.
Tím třetím nejvážnějším kandidátem na mistrovský titul byla ještě donedávna pražská Sparta. Jenže se zdá, že aktuálně již favoritem není a to i díky obdržené brance ze standartní situace, konkrétně rohového kopu v utkání v Mladé Boleslavi. Hlavou se tam prosadil brazilský obránce Da Silva a byla to opět jediná a tedy rozhodující branka v tomto utkání.
Čtvrtým týmem, který získal tři body díky standartní situaci byla Příbram, která vyhrála v utkání s Hradce, Králové díky proměněnému pokutovému kopu Pilíka.
Samostatnou kapitolou je účinkování pražské Sparty v jarní části sezóny. Nemá cenu vyjmenovávat výsledky jejich utkání, ty všichni známe, ale zajímavějším tématem by jistě bylo zamyšlení nad příčinami tohoto prudkého poklesu formy jednotlivců i celého týmu. Postupně se nyní dočítáme v médiích o nefungování hráčské kabiny, o nedostatečné autoritě mladého trenéra Holoubka apod. Jenže o tom je právě trenérské povolání. Věřte, vím o čem mluvím. Nevidím zcela dovnitř klubu a týmu, ale i na tomto případu se potvrdilo, že pro úspěch v tomto řemesle nestačí rozumět fotbalu. Tomu přeci rozumí kde kdo. Ale kromě fotbalových znalostí je to také práce s lidmi, stejně jako v jakémkoliv jiném oboru. A k tomu je třeba mít zkušenosti i z této oblasti a ty zřejmě mladému trenérovi Holoubkovi chybí. Velmi výstižně tuto problematiku vystihl redaktor deníku Sport, když napsal: „Holoubek neodhadl zákulisní fungování největšího českého klubu. Vnitřní vazby, složitá síť vztahů, tlaky z různých stran. S ničím takovým se u mládežnického fotbalu neměl možnost setkat. Nyní ho tahle vysoká hra semlela“. A pod to se já zcela můžu podepsat, protože i o tom tato profese bohužel je, prožil jsem to i já.
I mě překvapily Teplice velmi aktivní hrou s nejlepším týmem v jarní části ligy Slávií Praha na jejím stadionu. Jednou z příčin byla podle mého názoru volba základního rozestavení Slávie 4 4 2, což znamenalo oslabení středu hřiště o jednoho hráče, protože v současném fotbalu volí týmy několik variant rozestavení, ale vždy je v něm tzv. zesílený střed hřiště třemi hráči. Tam se totiž ziskem nebo ztrátou míče rodí akce, z kterých se urodí góly. Slávie tam měla jen dva hráče. Nakonec ji spasila standartní situace a bude zajímavé sledovat jaké rozestavení zvolí trenér Šilhavý v dalším utkání.
Dalším zajímavým zjištěním z mého pohledu je neúčast rakouského internacionála Ivanschitze v základní sestavě Viktorie Plzeň. Dokonce se nevešel ani do nominace na utkání. Trenér Pivarník to vysvětloval tak, že musí protočit všechny hráče vyrovnaného kádru. Toto vysvětlení se sice nabízí, ale já to vidím jinak. Fotbal se totiž v posledních sezónách změnil směrem k rychlosti, síle a správné mentality a charakteru hráčů. Proto tuším, že v Plzni zjistili, že Ivanschitz je sice zkušený, ale fyzicky a především mentálně opotřebovaný hráč. Mnohým v tomto věku už chybí hladovost po úspěchu, tedy sportovní ambice (i když oni to nikdy nepřiznají) už zkrátka na tento moderní fotbal nemají. A to je zřejmě i případ rakouského fotbalisty. Podobné hráče v posledních letech angažovala i Sparta, naposledy Michala Kadlece. U něho je ztráta sportovní ctižádosti na hřišti svým projevem zcela evidentní.
Ve slováckém derby se Zlín rozešel se Slováckem remízou 1:1. Zlínští tak mohou být spokojeni jen s první vstřelenou brankou, nikoliv se ztrátou dvou bodů v cestě za účastí v předkolech Evropské ligy. Zcela stejné hodnocení platí i pro jejich soupeře, tedy první vstřelená branka a k tomu udržení neporazitelnosti. Jenže současně prodloužili i jarní sérii bez výhry.
Další moravské derby se odehrálo v Jihlavě, kde sestupem ohrožená Vysočina potřebovala získat tři body s nováčkem z Karviné. Všechno bylo jinak, Karviná vyhrála 2:4 a už výsledek napovídá, kde tlačila Jihlavu bota nejvíce. Karviná se touto výhrou už definitivně vymanila ze skupiny týmů, kterým by ještě mohl hrozit teoreticky sestup. Naopak se přihlásila do skupiny, která usiluje o účast v evropských pohárech. A to se před začátkem soutěže opravdu nečekalo.
Utkání dvou jasných aspirantů na „Černého Petra“ porazila poslední Příbram Hradec Králové 1:0 a tím, podle mého názoru, jen oddálila svůj definitivní sestup a přidala spodní části tabulky na zajímavosti.
Pražská Dukla porazila Jablonec zaslouženě 1:0, když o třech bodech rozhodl mladý hostující Sparťan Mustedanagič.
Brno nedokázalo vstřelit branku ani oslabenému týmu Bohemians (ČK 42. Berger) a utkání proto skončilo bez branek. Tým Bohemians tak prodloužil svou jarní sérii bez vstřelené branky na 4 utkání. Zbrojovka Brno zase na jaře ještě neprohrála, což v jejím postavení je bilance solidní.
Na závěr jen jedna zajímavá jarní bilance. Během čtyř odehraných kol, tedy 32 utkání, skončilo bezbrankovou remízou či jednobrankovou výhrou 20 utkání. Snad se střelci se začínajícím jarem probudí.