Rozhodl jsem se zamyslet nad tím, proč je fotbalový klub Borussie Dortmund už téměř 8 sezón jedním z nejlepších klubů v Německu i v Evropě. Dokáže v posledních sezónách dokonce důrazně šlapat německému gigantu Bayernu Mnichov na paty přesto, že ho zásobuje svými nejlepšími hráči.
Jen namátkou uvedu kanonýra polského původu Lewandowského, autora vítězné branky na mistrovství světa 2014 v Brazílii Götzeho či čerstvě pilíře obrany Hummelse. Vypadá to tak, že podobnou roli bude mít Borussia Dortmund i v letošní sezóně, protože po pěti kolech bundesligy je na prvním místě Bayern a na druhém Dortmund, který v posledních čtyřech utkáních nastřílel 20 branek, včetně výhry 6:0 ve skupině Ligy mistrů ve Varšavě s tamní Legií.
Kořeny této několikaleté kvalitní práce klubu je třeba hledat v roce 2008, kdy k týmu Dortmundu nastoupil z FSV Mainz tehdy nepříliš známý trenér Jürgen Klopp. Ten totiž dokázal nastolit jasnou klubovou filosofii založenou na vytvoření týmu, který bude respektovat moderní trendy fotbalu, jako jsou rychlé přechodové fáze hry po zisku i po ztrátě míče, aktivní napadání hráče soupeře s míčem, doplňoval kádr hráčů rychlostními typy, kteří zároveň respektovali svoji roli v týmu. Vždy mu šlo o týmový charakter mužstva. Postupně se mu touto hráčskou politikou podařilo nastartovat zadlužený klub až k finále Ligy mistrů.
Už jsem se zmínil, že klub velmi úspěšně zobchodoval několik hráčů směrem do Bayernu i jinam a za utržené finance doplňoval Klopp hráčský kádr mladými, hladovými a perspektivními hráči s jasnými rychlostními předpoklady.
Vzhledem k tomu, že trenér Klopp před rokem neodolal nabídce pracovat v jedné z nejkvalitnějších ligových soutěží světa v Premiére League, konkrétně v FC Liverpool, ohlížel se dortmundský klub po jeho nástupci. A i tentokrát sportovní vedení Borussie Dortmund nehledalo trenéra zvučného jména, který by byl schopen „zlikvidovat“ úspěšnou klubovou strategii nastavenou Jürgenem Kloppem, ale někoho, kdo by navázal na jeho úspěšnou práci. A nakonec se opět porozhlédlo v konkurenčním FSV Mainz a přivedlo na trenérskou lavičku opět nepříliš známého trenéra Thomase Tuchela. Ten nastoupil do funkce zhruba před rokem na začátku sezóny 2015-2016. A výsledek?
V loňské sezóně skončila Borussia Dortmund na 2. místě v bundesligové tabulce se 78-mi body, skóre 82:34 za 34 kol, sice s 10-ti body za Bayernem, ale 18 bodů před třetím Leverkusenem. V německém DFB-Pokal prohrál až ve finále na pokutové kopy s Bayernem Mnichov, v Evropské lize skončil ve čtvrtfinále po remíze 1:1 a prohře 3:4 s FC Liverpool, shodou okolností na lavičce s předchozím trenérem Kloppem.
V současné době drží Borussia sérii 25 utkání na vlastním stadionu bez prohry, což se určitě líbí i pravidelně vyprodanému stadionu s kapacitou 81 tisíc velmi hlasitých diváků, kteří dokáží vytvořit pro hostující týmy doslova peklo.
I v letošním letním přípravném období došlo v kádru hráčů Borussie Dortmund k poměrně masívním změnám, které už na první pohled potvrzují základní klubovou strategii ekonomickou, které musí odpovídat i ta sportovní. Při výčtu jmen odcházejících hráčů jako Blaszczykowski do Wolfsburgu, Gündogan do Manchester City, Mchitarjan do Manchester United, Hummels do Bayernu Mnichov, dlouhodobější zranění Reus a Subotič v kontextu s těmi přicházejícími mladíky Portugalec Guerreira z FC Lorient 22 let, Turek Mor z dánského Nordsjalandu 18 let, Pulišič USA 18 let, Francouz Dembélé z Rennes 19 let, Španěl Merino z Pamplony 20 let, Španěl Bartra z FC Barcelona 25 let a zkušenější, ale stále mladí Němci Götze 24 let a Rode a Schürlle po 25 let. Tedy nejstarším novým hráčům je 25 let, tedy velká perspektiva.
A o jaké hráče jde jsme se mohli aktuálně přesvědčit v posledních dnech, kdy domácí tým Borussie Dortmund hostil na svém vyprodaném Westfálském stadionu španělského klubového giganta Real Madrid. Domácí tým musel dvakrát srovnávat vedení Realu a nakonec se zrodil nerozhodný výsledek 2:2. Jenže ten nebyl až tak zajímavý, jako skvělý fotbal, který toto utkání přineslo a to především zásluhou mladého týmu Borussie Dortmund. Jejich hra byla opravdu lahodící oku fotbalového fanouška. K rychlé přechodové fázi po zisku míče tentokrát přidali i skvělou úspěšnou kombinaci i v tom nejtěsnějším prostoru (% držení míče v prvním poločasu 63:37 ve prospěch Dortmundu, což je jeho další nová silná stránka), naprostou samozřejmostí byl okamžitý represink po ztrátě míče, hráči často používali prudké a přesné průnikové přihrávky z obrany přes střed hřiště i ve finální fázi, viděli jsme opravdu parádní práci s míčem, převzetí míče do pohybu skvělým prvním dotykem. Kvalitní kombinaci Borussie umožňovala rotace hráčů na soupeřově polovině, občas mi to připomínalo kulečník, protože všichni dokázali přihrát míč spoluhráči i v prostoru obsazeném hráči soupeře. Je pravda, že jednou se hráčům aktivita na soupeřově polovině nevyplatila. Bylo to v 16. minutě utkání, kdy se do kombinace před a uvnitř pokutového území Realu Madrid zapojilo šest hráčů Dortmundu, jenže došlo ke ztrátě a rychlý protiútok Realu skončil vedoucí brankou na 0:1.
Opravdu se nedivím, že na takový fotbal chodí 81 tisíc diváků (v Lize mistrů je kapacita snížena na 65 tisíc). A nešlo si nevšimnout, že ke druhému vyrovnání na 2:2 přispělo i střídání, když se na hřiště dostali kromě zkušeného Schürlleho, který branku vstřelil i mladíci Pulišič a Mor, kteří svojí rychlostí, hbitostí a rychlou prací s míčem vytvářeli tlak na obranu Realu a z něho se podařilo Borussii vytěžit situaci, která vedla k vyrovnání.
Na závěr tohoto mého zamyšlení nad příčinami dlouhodobé ekonomické i sportovní prosperity Borussie Dortmund shrnu, že příčinou je skvělá práce hlavních trenérů a jejich realizačních týmů a klubová sázka na hladové, perspektivní, rychlostně a pohybově nadprůměrné hráče, kteří současně skvěle ovládají míč. Pro výběr hráčů je zásadní i jejich mentalita a charakter.
A tady vidím příklad i pro české kluby, především ty s evropskými ambicemi. Podle mého názoru se jmenovaným trenérům Dortmundu v Česku nejvíce blíží současný trenér Liberce Trpišovský a proto se vůbec nedivím eminentnímu zájmu Sparty o jeho angažování. Podobnou filosofii nastolil trenér Pivarník a vedení klubu v Plzni, i když se zpožděním, ale přeci a přidat by se měla i Sparta.