V 8. kole naší nejvyšší fotbalové soutěže se hrálo jen 7 utkání, protože utkání Karviné s Libercem bylo kvůli neznámé virové epidemii, která postihla libereckou hráčskou kabinu, odloženo. Z těch sedmi bylo nejatraktivnější a proto nejočekávanější pražské derby mezi domácí Spartou a hostující Slávií.
Utkání samotné probíhalo určitě jinak, než naznačovaly prognózy sázkových kanceláří i fotbalových fanoušků. A já dodávám, že potvrdilo moji dlouholetou tezi o tom, že fotbal má logiku. Slávia totiž utkání vyhrála 0:2 a to naprosto zaslouženě. Byla totiž lepší, jenže to by konstatovat nestačilo. Důležité je si říci, proč byla lepší. Fotbal je totiž docela komplikovaný sport z pohledu mnoha disciplín, které musí hráči a potažmo fotbalové týmy splňovat, pokud chtějí být úspěšní. Ty mnohé disciplíny by se daly pro zjednodušení vtěsnat do tří základních pilířů, na kterých výkon stojí.
Prvním je kondice, kterou nedokážu u obou soupeřů posoudit a je samozřejmostí, druhým je technicko-taktická stránka hry a třetím je mentální stránka aktérů. Všechny tři se dají samozřejmě dále dělit na drobné nuance. Podle mého názoru je pro výkon fotbalisty nejzásadnější ta třetí, tedy mentální, tedy nastavení hlavy. A právě v tom byl největší rozdíl mezi hráči obou týmů, samozřejmě ve prospěch Slávie. Mužstvo Slávie bylo odhodlané, soudržné, sebevědomé, proto hrálo agresivně, hodně běhalo, vyhrávalo osobní souboje a získávalo odražené míče. Hráči Sparty vypadali naopak ospale, nedůrazně, bez potřebného nasazení a odhodlání, kterým se prezentovali hráči Slávie. Navíc pomalí, bez pohybu, v obraně nekompaktní. Možná jsou sparťané lepší na míči, ale to je v současném fotbalu hodně málo, i když si ve Spartě na tom zakládají. A i dnešní utkání potvrdilo, že to nestačí. Po odchodu Krejčího, trestu Konatého a absence Zahustela ztratila Sparta rychlost, přímočarost a agresivitu a hráči typu Šurala nemají v tomto smyslu moc co nabídnout. Navíc odchodem stopéra Brabce ztratila Sparta i jistotu a důraz v obraně.
Další rozdíl byl ve způsobu hry z hlediska organizace. Tým Slávie kraloval kromě již sděleného zejména ve středu hřiště díky převaze o jednoho hráče v tomto prostoru. Proti skvěle se doplňující trojici hráčů v rozestavení 4 1 4 1 (důrazný a silný v soubojích Ngadnui, fotbalový a pracovitý, i když pomalý Hušbauer a fotbalový, silný na míči, agresívní v soubojích a nebezpečný před soupeřovou brankou Barák) neměla dvojice divoký a bezohledný v soubojích Frýdek a pomalý a lechtivý v defenzívě Dočkal vůbec šanci. Týmu Slávie totiž nový trenér Šilhavý naordinoval hru s agresívním, pohyblivým blokem a rychlým protiútokem a podřídil tomuto způsobu hry i sestavu. Proto nezařadil do základní sestavy nejdražší posilu Van Kessela, který dokonce nebyl ani mezi třemi střídajícími hráči během utkání. On totiž do tohoto způsobu hry vůbec nezapadá, to by Slávia hrála na Spartě v deseti hráčích.
Samostatným příběhem bylo účinkování útočníka Mešanoviče, který byl velmi nespokojen se svojí absencí na hřišti v předchozím utkání s Libercem. Tentokrát nahradil ještě v prvním poločasu zraněného kanonýra Škodu. V závěru prvního poločasu neproměnil velkou šanci, potom neproměnil pokutový kop. Už při cestě do kabin bylo vidět, jak ho spoluhráči i trenér Šilhavý utěšují a povzbuzují. Snad v té chvíli pochopil, že o úspěchu ve fotbalu rozhoduje i týmový duch a nakonec se stal hrdinou utkání, když vstřelil vedoucí branku Slávie.
Toto svoje krátké hodnocení slavného pražského derby zakončím touto větou. Vyhrála hladová, odhodlaná a namotivovaná Slávia i díky tahům jejich trenéra Šilhavého. Zcela jistě si ovšem všichni uvědomují, že utkání na domácím stadionu může být pro ně složitější. Bude se totiž od nich čekat výhra, proto budou muset hrát aktivněji ve snaze o nátlakovou hru a soupeř je bude naopak zlobit v rychlých protiútocích po ztrátách míče. A to se může zase naopak otočit proti nim. S tím si ovšem zkušený trenér Šilhavý poradí, stejně tak s eventuální frustrací hráčů, kteří se momentálně do základní sestavy nevejdou.
Sparta naopak musí řešit, jak dál, protože takto dál pokračovat nemůže. Už z tiskovky po utkání ve Zlíně bylo znát, že trenér Ščasný není v pohodě a to má nějaké příčiny. Už tenkrát i dnes byla z jeho rozhovoru cítit odevzdanost a neznalost řešení dané situace. Sparta hraje ve čtvrtek v Miláně s |Interem, ale kdo bude sedět na trenérské lavičce zřejmě jisté není.
Snad mi ostatní kluby prominou, že jsem se velkému derby věnoval více, než je obvyklé, ale nyní už k ostatním utkáním.
Tentokrát hned čtyři týmy vyhrály na hřišti soupeře. Kromě Slávie ještě aktuálně tři adepti na medailové pozice Zlín, Mladá Boleslav a Plzeň.
Zlínští potvrdili správnost svého způsobu hry vzhledem ke svým možnostem, založeném na důsledné defenzívě a rychlém protiútoku a opět bodovali naplno po výhře 0:2 v utkání s Hradcem Králové na stadionu v Mladé Boleslavi. V hledišti byli zcela jistě i hráči Mladé Boleslavi, kteří se den před tím výhrou 1:2 v Jablonci usadili dočasně na prvním místě prvoligové tabulky. Jenže Zlín je výhrou vystřídal a vydrží tam proto až do dalšího kola. Kaňkou pro trenéra Páníka i jeho svěřence je zranění hráče Živuliče, který byl ve výborné formě. Jenže i s tím si trenér Páník určitě poradí, jako si poradil s odchody Železníka, Poznara či absencí kapitána Hájka v utkání se Spartou.
Třetím týmem aspirujícím na medailové příčky, přesněji na tu nejvyšší, je Viktoria Plzeň, která získala tři body po výhře 0:1 na horké půdě v Teplicích. Tepličtí i přes prohru odvedli velmi dobrý výkon, ale neproměnili své šance a plzeňští svoji jedinou ano. A byla to opravdu ukázková akce v kombinaci na trase Petržela-Hořava-Petržela-Bakoš. Plzeň tak potvrdila výsledkovou šňůru čtyř výher v řadě, i když tentokrát po úsporném výkonu.
V dalších dvou utkáních se utkaly týmy z druhé poloviny tabulky. Tým Bohemians přivítal v Praze Příbram, která teprve před týdnem získala první body a vstřelila první branky. Tentokrát se jí ani jedno nepodařilo po prohře 1:0, která se zrodila až v závěru utkání, když o zisku tří bodů pro domácí rozhodl střídající Berger.
Na Slovácko přijela pod novým trenérem Bílkem Jihlava a odvezla si bod za remízu 1:1. Hosté byli lepší v prvním a domácí tým ve druhém poločasu. To už bylo pod taktovkou asistenta trenéra Michala Korduly, protože v poločasové přestávce se hlavnímu trenérovi Standovi Levému udělalo nevolno a byl odvezen do nemocnice na vyšetření. Naštěstí dle prvních zpráv se nejednalo o nic vážného, tak snad to bude pravda, což je v této chvíli nejdůležitější. Určitě důležitější než fakt, že domácí tým Slovácka čeká na výhru už čtyři kola.
Poslední utkání, protože v Karviné se nehrálo, se konalo na stadionu Dukly Praha, kde přivítali brněnskou Zbrojovku. Dukla vyhrála 4:2 a potvrdila, že pod novým trenérem Hynkem se týmu daří. Před týdnem totiž Dukla vyhrála 4:1 v derby s Bohemians a před tím v premiérovém utkání pod novým trenérem uhrála bod v Jablonci. A také se potvrdilo, co jsem napsal v předchozím komentáři, že sázka na mladého trenéra znalého prostředí v klubu a jeho filosofii se vyplatilo.
Naopak předsezónní optimistické proklamace Zbrojovky Brno a jejího trenéra Habance se nenaplňují a potvrzuje se tak jedno ve fotbalu známé pravidlo, že se nerozhoduje v rozhovorech či představách, ale na zeleném trávníku.