Byl bych nerad, aby můj dnešní komentář k odvetnému utkání Sparty se španělským Villarrealem byl vnímán jako kritický vůči Spartě. Naopak, já hodnotím účinkování Sparty v letošním ročníku evropských pohárů velice pozitivně a navíc jsem přesvědčen, že je to díky pořádku, který ve sparťanské kabině udělal trenér Ščasný a kvalitnímu doplnění vhodnými typy hráčů v zimním období. Konkrétně na včerejší utkání se budu snažit podívat pohledem diváka a poté pohledem fotbalového trenéra. Je jasné, že oba pohledy budou jiné a je to normální. Přirovnal bych to k televizní reklamě, která má za úkol konzumenta zaujmout, přesvědčit, ale odborník v oboru si tuto reklamu dokáže vyhodnotit i s okolnostmi a vlivy, které nabízené zboží ovlivňují.
Pohled nezaujatého diváka i fanouška Sparty je velice pozitivní a já dodám, že oprávněně. A to je pro fotbal a konkrétně Spartu jako klub velice zásadní zjištění. Fotbal se přeci hraje pro diváka, jinak by ztrácel smysl. Včerejší divák ocenil, že neskutečně oslabená Sparta předvedla v dané chvíli výkon na hranici svých možností. Ocenil výkon hráčů, kteří museli hrát na pro sebe nezvyklých místech, i když se jim zdaleka vše nepovedlo. Ocenil neutuchající snahu a nasazení všech hráčů Sparty i za nepříznivého stavu pracoval tým na 100%. Proto divák vytvořil skvělou atmosféru a ani mu nevadilo, že Sparta prohrává a bude vyřazena z Evropské ligy. A jsem přesvědčen, že příště přijde na fotbal znovu. A opakuji, že to je pro Spartu a fotbal obecně zásadní zjištění.
A teď ten pohled trenérský. Před utkáním nebylo trenéru Ščasnému co závidět. Absence zejména hráčů na defenzívních postech byla masívní. Odzadu Mazúch, Holek, Brabec, Costa, Zahustel, Vácha, Jiráček a k tomu Šural. Neuvěřitelné. Tolik absencí by teoreticky mělo ostatní hráče znejistit, snížit sebevědomí apod. Jenže já jsem přesvědčen, že tyto absence paradoxně přispěly k dobrému výkonu hráčů Sparty (ne výsledku) a to z několika důvodů. Celý tým nebyl díky nim pod tlakem nutnosti očekávaného postupu. Objektivně totiž snímaly z hráčů i trenéra tlak na nutnost postoupit. Něco ve smyslu: „Co můžete přeci po nás chtít, když nám chybí tolik hráčů“. A to nemyslím jako kritiku, jen tím chci reálně vyhodnotit nastavení hlav hráčů před utkáním.
Dalším aspektem byla motivace všech hráčů Sparty, která je v takovém utkání samozřejmostí, ale včera byla umocněna šancí pro další hráče kádru, kteří museli nahradit ty chybějící. Určitě chtěli trenéru Ščasnému dokázat, že s nimi musí počítat. V tomto smyslu bych jmenoval Juliše, Fataie, Konatého a v neposlední řadě to platí i pro tři zkušené hráče Lafatu, Matějovského a Dočkala, kteří už pro současný fotbal postrádají rychlost a mnozí jim to připomínají ve svých komentářích včetně mě.
Ne, na Radka Kováče jsem nezapomněl. Pro tohoto veterána (snad se za ten termín na mě nebude zlobit) jsem si vyčlenil samostatný odstavec. Radka znám od mladšího dorostu, když přišel do Sigmy Olomouc z Loučné. Považuji ho za pohodového, charakterově skvělého kluka (a na to já mám přísná měřítka), kterého jsem měl rád pro jeho fotbalové i lidské vlastnosti. V utkání s Villarrealem byl „hozen do vody“ a vyrovnal se s tím s grácií zkušeného a i ve svých letech dobře trénovaného fotbalisty. A to od něj trenér Ščasný přesně chtěl. Nerozhodilo ho ani to, že vedle sebe ve tříčlenné obraně měl typologicky „nevhodné“ hráče, protože ti vhodní nebyli k dispozici.
Dalším aspektem, který ovlivnil sympatický (tak nazvali hru Sparty televizní komentátoři a myslím, že to vystihli docela dobře) výkon Sparty byl systém utkání „doma“ x „venku“, který se v evropských pohárech hraje. Je běžné, že výsledek prvního utkání ovlivní volbu způsobu hry týmů v odvetách nebo ten způsob ovlivní první branka v odvetě ve prospěch týmu, který si uhrál dobrý výsledek v prvním utkání na domácí půdě. A to byl případ Villarrealu na Spartě. Po výhře 2:1 ve Španělsku vstřelil Bakambu v 5. minutě branku do sítě Bičíka a v té chvíli bylo hráčům Sparty i Villarrealu jasné, že o postupujícím je rozhodnuto. I to, paradoxně přispělo k uvolněnému výkonu hráčů Sparty v dalším průběhu a k určitému útlumu v důslednosti a těsnosti přístupu k hráčům Sparty s míčem ze strany hráčů Villarrealu. A v těch momentech se projevovala fotbalovost sparťanů, která je evidentní, jen k tomu potřebují potřebný čas a prostor, který by za stavu 0:0 od hráčů Villarrealu nedostali. To si vyzkoušeli ve Villarrealu a 5 minut na začátku pražského utkání. A stálo je to branku. Samozřejmě po důrazném presinku hráčů Villarrealu.
Dalším aspektem, který už neměl vliv na zkušenější hráče, ale na ty mladší určitě velký, byla přítomnost mnoha agentů špičkových evropských klubů a určitě po konzultaci se svými agenty sparťané věděli, že musí pracovat na sto procent za jakéhokoliv stavu. A bylo to vidět. Proto si budou muset dát pozor v následných prvoligových utkáních, protože tam tito agenti nebudou. Jenže nepochybuji o tom, že si to zkušený trenér Ščasný pohlídá.
Předpokládám, že i toto utkání potvrdilo, že bez kvalitní obranné fáze hry se dá sice hrát sympatický fotbal, ale nedá se být s ním úspěšný. Dvojnásob to platí na mezinárodní úrovni. Sparta by ve stejné sestavě, jako s Villarrealem, tedy bez defenzívních typů fotbalistů, ale „jen“ s hráči plnícími za ně defenzívní úkoly, jako ve čtvrtek Mareček, Frýdek, Konaté, Krejčí, Matějovský a Dočkal, možná uspěla v Synot lize, ale jak jsme viděli včera, tak v Evropě nikoliv. A to samozřejmě neplatí jen pro Spartu, ale pro jakýkoliv fotbalový tým obecně. Ten se totiž staví od obrany. Opakuji, že to nemíním jako kritiku Sparty. Trenér Ščasný neměl jinou možnost.
Otázkou na závěr mého komentáře zůstává, kdo z hráčů Sparty po sezóně bude zpeněžen, tedy přestoupí ze Sparty do bohatšího evropského klubu. Dnes v tisku trenér Ščasný projevil přání, aby zůstali ve Spartě všichni. Souhlasím s ním, že Sparta svojí personální politikou v posledním půlroce přispěla hodně k vybudování týmu konkurence schopného v evropských soutěžích, ale ekonomika je často v našich podmínkách nejsilnější argument. Vliv na případné odchody bude mít i strategie klubových agentů na tribuně Sparty. Zda budou vycházet z pohledu diváka nebo pohledu trenéra, jak jsem je oba prezentoval já. Nepochybuji, že jsou to odborníci a mají vyhlédnuté hráče zmapované z mnoha jiných utkání a jednoznačně bližší jim bude ten pohled trenérský. Nic to nemění na faktu, že odvetné utkání Sparty s Villarrealem i přes prohru českého týmu byla výborná reklama na český fotbal podobně, jako televizní reklama na jakýkoliv jiný produkt. Tedy všechno „růžovější“, než je skutečnost.